Česko v létě zasáhl krátký výpadek proudu. Celý týden bez elektřiny by znamenal katastrofu

| 2 min

Sdílet

I několikahodinový výpadek elektřiny dokáže domácnosti, tím spíše moderní společnosti pěkně zavařit. Co by se dělo, kdyby trval celý týden?

Blackout na celých 7 dní by byl kritický

Zdroj: FOTO:FreePik.com

Už jen představa blackoutu, tedy absence elektřiny, je pro mnoho lidí horší než fyzické zranění. Poslední “skoro blackout” u nás nastal v červenci 2025. A i když se nejednalo o dny ani celou republiku, způsobil naprostý kolaps. Tehdy šlo o technikálii, které lze předejít nebo ji rychle napravit. Mnoho vlivů je však mimo naši kontrolu.

Sluníčko, Sluníčko…

V roce 1959 nastala tzv. Carringtonova událost, kdy Zemi po silné sluneční erupci zasáhla obrovská geomagnetická bouře. Po Evropě i USA selhaly telegrafy, sloupy i vedení vysokého napětí jiskřily jak ve sci-fi filmu. Dle expertů je šance na její opakování minimální a jsme také technologicky mnohem dál. Současně nás to na elektřině dělá mnohem závislejší. Jak by probíhala týdenní nedostupnost proudu?

První hodiny a infrastruktura

Výhodou lokálního výpadku je možnost napojit se na někoho vedle. To by při celosvětovém blackoutu nebylo možné, elektřina by prostě nebyla nikde. Okamžitě tak dochází k uvíznutí lidí ve výtazích bez náhradních zdrojů, hromadné dopravě i dopravních zácpách. Nebude totiž fungovat signalizace a přijdou nehody.

Mnohé z toho ukázal právě červencový výpadek páteřní sítě. Po několika hodinách končí operátoři, internet i většina online vymožeností.

Dny 2 až 4 a rostoucí chaos

Nemocnice mají standardně záložní zdroje, které jsou ovšem dočasné. Všechno totiž počítá s nahozením během hodin. Závažnost dlouhodobého nedostatku ukázal největší výpadek historie v USA v srpnu 2003. Ten zasáhl 55 milionů lidí, byly odstaveny jaderné elektrárny a některá průmyslová výroba se “šťávy” dočkala až za dva týdny.

Kritickým problémem je omezení až nemožnost hygienických standardů. Kazí se totiž potraviny, neteče voda, není možné zpracovat odpad. Hasnou světla v domech i na ulicích, roste tudíž kriminalita.

Dny 5 až 7 ve znamení kolapsu ekonomiky i společnosti

Týden bez elektřiny se rovná nemožnost výkonu většiny profesí i školní docházky. Neexistovala by jakákoli doprava, protože všemu dosud funkčnímu by došel benzín, bez elektřiny není možné tankovat. Uzavření provozů by bylo nevyhnutelné.

Dostáváme se tak vlastně k paralele elektrifikované společnosti s lidským organismem, kde je elektřina kyslíkem. „Elektrizační soustava je živý organismus, který potřebuje neustálou kontrolu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,” vysvětluje na webu ČVUT Jiří Drápel z Ústavu elektroenergetiky VUT v Brně. Po zastavení příkonu nás tak postupně čeká stejný rozklad jako tělo po smrti.

Lze se připravit?

Ačkoli má každý stát na tuto situaci krizové scénáře a záložní zdroje, prakticky všechny počítají s nedostatkem energie jen na několik hodin. S delším trváním tak postupně odpadají a každý člověk se musí více a více spoléhat sám na sebe.

Právě v souvislosti s touto možností je v užitečné módě i tzv. prepperství, tedy koníček připravenosti na tyto nenadálé situace. Lze doporučit i knihu Václava Cílka a dalších autorů Ruka noci podaná s podtitulem Základy rodinné a krizové připravenosti. Snad je nikdy nebudeme potřebovat.

Česko v létě zasáhl krátký výpadek proudu. Celý týden bez elektřiny by znamenal katastrofu

Trump mění taktiku. Spojené státy pomáhají Kyjevu „působit Rusům bolest“

Jsem jen buchta, co se cítí dobře čtrnáct dní v měsíci, tvrdí Krejčíková a odhaluje dokonalé tělo

Kolegyni přebrala manžela, dnes pečuje o rodinu. Linda Rybová slaví padesátku

Proč Leoš Mareš zmizel ze sociálních sítí? Prozradil skutečné důvody

Pergnerová dojala na drogách závislého Kociána. "Máš tady místo," vzkázala mu