V červnu se na čínské obloze objevily snímky. Budoucí národní stíhačka stealth, J-36, se objevila na scéně v jasném světle a zanechala za sebou stopy a náznaky pozoruhodných technických ambicí. Nyní, o měsíc později, se na pekingském nebi objevila další postava. Tentokrát však vypadá jako něco jiného.
Nové zařízení bez ocasu
Nedávné snímky odhalily existenci nového skrytého bojového letounu testovaného v Číně, jehož bezocasá konstrukce vyvolala otázky, zda jde o pilotovaný letoun šesté generace, nnebo o pokročilý bojový dron se schopnostmi tzv. „loyal wingman“ (věrného křídla). Ačkoli není jasné, zda má letoun kokpit, model vykazuje znaky velké, pravděpodobně pilotované, širokotrupé konstrukce se značnou kapacitou paliva a vnitřní výzbroje.
Absence svislých ocasních ploch, konfigurace odtokové hrany křídel ve tvaru písmene W a integrace dvojitých vstupů vzduchu naznačují snahu o maximální utajení. Dvoukolový příďový podvozek a datová sonda v přídi ukazují na ranou fázi testování, ale také na konstrukci o značné hmotnosti, vhodnou i pro provoz na letadlové lodi.
Skutečnost, že letoun vykazuje podobné vlastnosti jako Chengdu J-36, ale ve zjevně kompaktnějším provedení, vedla ke spekulacím, že by mohl být přímým konkurentem letounu Shenyang J-XDS/J-50 v rámci boje mezi dvěma předními čínskými výrobci letadel. Tato hypotéza dává smysl vzhledem k tomu, že J-36 z hlediska velikosti a designu nekonkuruje ve stejném segmentu jako J-XDS.
Menší dvoumotorový derivát, optimalizovaný jako tradičnější stíhací letoun, by zapadal do plánů Chengdu diverzifikovat svou nabídku a přímo konkurovat Shenyangu. Existuje také možnost konstrukce optimalizované pro letadlové lodě nebo středního stíhacího letounu šesté generace, ačkoli z dostupných snímků nelze určit rozsah letounu.
Alternativa bezpilotního letounu
Jiná interpretace naznačuje, že by tento model mohl být jedním z několika čínských projektů inspirovaných americkým programem CCA (Collaborative Combat Aircraft). V takovém případě by se nejednalo o letoun s posádkou, ale o vysoce výkonný UCAV s pokročilou autonomií, určený jak k provozu ve spojení s pilotovanými stíhačkami, tak k samostatným misím na dlouhé vzdálenosti.
Odborníci, jako je Andreas Rupprecht, identifikovali podobnosti a rozdíly s jinými nedávno spatřenými „bezocasými“ návrhy, což posiluje myšlenku, že Čína současně vyvíjí několik prototypů stealth dronů, neformálně nazývaných „tea cups“ (čajové šálky), na rozdíl od pilotovaných stíhaček přezdívaných „tea pots“ (čajové konvice). Různorodost konfigurací (od upravených deltových letounů po kosočtvercová křídla a smíšené konfigurace) naznačuje, že země experimentuje s různými řešeními, než zkonsoliduje operační flotilu.
Zkoušky a indikace
Navíc: odhalení tohoto nového letounu se shoduje se satelitními snímky pořízenými v Jangfangu nedaleko Pekingu, kde bylo identifikováno nejméně pět různých konstrukcí bezpilotních letounů CCA v rámci příprav na přehlídku 3. září u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce. Jedná se o modely o délce od 9 do 12 metrů, některé bez ocasních ploch a jiné v tradičnější konfiguraci, částečně maskované pod plachtami.
Na stejné základně jsou umístěna také odpalovací zařízení balistických raket a známé bezpilotní letouny, jako je GJ-11 Sharp Sword, což posiluje myšlenku, že přehlídka bude sloužit jako veřejná ukázka nové generace bezpilotních bojových systémů. Současně se v závodě v Šen-jangu objevil další velký letoun s upraveným designem delta, což přispívá k nejistotě kolem různých probíhajících programů.
Čína versus USA
Tento příběh jsme si již vyprávěli. Zrychlující se tempo čínského vojenského leteckého průmyslu je nepopiratelné a tento nový letoun (s posádkou nebo bez posádky) dokládá schopnost Pekingu vytvářet opakovaně strategická překvapení. V této oblasti je srovnání s Washingtonem nevyhnutelné: americké letectvo v současné době vyvíjí letoun YFQ-42A společnosti General Atomics a YFQ-44A společnosti Anduril, přičemž lety jsou plánovány na příští rok a přístup je založen na opakujících se cyklech návrhu a nasazení.

Zdroj: Youtube.com
Zdá se, že Čína tento model napodobuje, množí prototypy a rychle rozvíjí autonomii, umělou inteligenci a schopnosti rojů. Dvoumístné stíhačky J-20S se vyprofilovaly jako řídicí jednotky roje dronů, zatímco letouny včasné výstrahy KJ-500 nebo bombardéry H-6 jsou předurčeny k tomu, aby se staly klíčovými uzly této sítě spolupráce mezi lidmi a bezpilotními letouny.
Strategický význam
I když zatím není jasné, zda je nový letoun stíhačkou šesté generace, nebo pokročilým UCAV, Čína vyvíjí celou řadu platforem od postradatelných bezpilotních letounů až po stealth systémy dlouhého dosahu. Pokud se potvrdí, že jde o bezpilotní letoun, mohlo by jít o výkonnější a autonomnější verzi GJ-11, která by byla schopna doprovázet budoucí letouny H-20, J-36 a H-6 na misích dlouhého doletu.
Nový pilotovaný stíhací letoun by upevnil průmyslové soupeření mezi Šen-jangem a Čcheng-tu a posílil by směřování Číny k diverzifikované flotile šesté generace. V obou případech je poselství jasné: Peking zrychluje svůj pokrok v oblasti technologií vzdušného boje a snaží se zmenšit náskok Západu, přičemž se staví do pozice mocnosti schopné spojit letectvo stealth, umělou inteligenci a společné operace do jednotného ekosystému vzdušného boje budoucnosti.
V kontextu globálních závodů ve zbrojení je vývoj těchto pokročilých letounů a dronů pro Čínu klíčový. Nejde jen o dohánění západních mocností v oblasti vojenských technologií, ale také o zavedení účinného odstrašení v asijsko-pacifickém regionu. S rostoucím napětím v Jihočínském moři a vojenskou přítomností USA v regionu se Čína snaží upevnit své postavení regionálního vojenského lídra.
Začlenění umělé inteligence a schopností rojů do těchto bojových systémů navíc nejen zvyšuje jejich účinnost, ale představuje také změnu tradiční vojenské doktríny. Schopnost operovat ve složitých sítích a plnit autonomní mise umožňuje čínským ozbrojeným silám rychle reagovat na vznikající hrozby a přizpůsobovat se dynamickým bojovým situacím.
Vývoj těchto nových letounů a bezpilotních letounů představuje pro Čínu nejen významný technologický průlom, ale také nově definuje rovnováhu sil v regionu i mimo něj. Vzhledem k tomu, že testování a vývoj pokračují, bude svět pozorně sledovat, jak tyto pokroky ovlivní globální geopolitiku.