Mozek je jako baterie. Přes den se vybíjí, v noci nabíjí. Ať už jste teenager, nebo senior, existuje hranice, pod kterou byste jít neměli. Překvapí vás, jak moc se liší podle věku.
Ráno si dáme kávu a myslíme si, že je vyřešeno. Ale bez kvalitního spánku ani ta nejsilnější dávka kofeinu nepomůže. Vědci dnes už přesně vědí, kolik hodin je ideální pro děti, dospělé i seniory. A proč je pro starší lidi obzvlášť důležité nejít pod osm hodin.
Kolik spánku potřebujeme? Spánek není jen odpočinek, ale údržba mozku . Během noci se čistí škodlivé látky, upevňují vzpomínky a tělo i hlava dostávají šanci zregenerovat. Pokud spíme málo, hrozí nejen únava, ale i problémy s pamětí, pozorností a časem i vyšší riziko demence. Stejně tak přespávání může přinést potíže.
Spánkový deficit vede ke zhoršení paměti. Foto: Shutterstock Přehledná tabulka podle věku Věk Kolik hodin spánku je ideál Miminka 14–17 h Batolata 11–14 h Předškoláci 10–13 h Školáci 9–12 h Teenageři 8–10 h Dospělí 7–9 h Senioři 7–8 h (nikdy pod 8)
Co říká věda? Výzkum z Cambridge University a Fudan University , publikovaný v roce 2022 v časopise Nature Aging , ukázal, že u lidí středního a vyššího věku je optimálních právě sedm hodin spánku . Kratší i delší doba vede k horším výsledkům v paměťových testech i ke zhoršení nálady.
Čtěte také : Největší chyba, kterou dělají při chůzi téměř všichni Češi. Kvůli ní tloustnou i když sportují
Na podobné závěry upozornili i odborníci z Global Council on Brain Health . Ve svém doporučení z roku 2017 zdůrazňují, že dospělí by měli spát sedm až osm hodin , aby si chránili kognitivní funkce a snižovali riziko demence.
U dětí a teenagerů je pravidlo jednoduché – čím mladší věk, tím víc spánku. Předškoláci by měli prospat i třináct hodin, dospívajícím stačí osm až deset . U dospělých se optimální hranice ustaluje kolem sedmi až devíti hodin . A u seniorů? Tam je každá hodina navíc cenná , protože spánek pomáhá zpomalovat stárnutí mozku .
Proč zrovna senioři? Podle studie americké Mayo Clinic , publikované v roce 2021 v časopise JAMA Neurology , mají senioři, kteří spí méně než sedm hodin, vyšší riziko hromadění bílkoviny beta-amyloidu v mozku, což je spojené s rozvojem Alzheimerovy choroby. Spánek proto v pozdějším věku není luxus, ale nutnost.
Jak si spánek zlepšit v běžném životě Není nutné hned pořizovat chytré hodinky ani složité aplikace . Spánku prospějí i úplně obyčejné návyky . Krátká procházka , pár stránek knížky nebo klidná hudba dokážou vytvořit rituál , při kterém tělo samo pozná, že se blíží noc. Pomáhá i vyvětraná ložnice, nižší teplota zrychlí usínání a spánek je pak hlubší. Důležitý je také odstup od mobilu .
Čtěte také : Přišla na hodinu jógy v džínách. Co se stalo potom, přibylo k zemi všechny ženy i muže v místnosti
Modré světlo z obrazovek brzdí tvorbu melatoninu , hormonu, který nás přirozeně uspává. A nakonec pravidelnost, chodit spát a vstávat v podobný čas, ideálně i o víkendech. Právě to podle vědců z Harvard Medical School , kteří v roce 2019 publikovali výsledky v Harvard Health Publishing , výrazně snižuje riziko nespavosti a celkově zlepšuje kvalitu spánku .
Používání telefonu před spaním snižuje spankový hormon, melatonin. Foto: Shutterstock Spánek v českých zvycích Češi tradičně spánek vnímali jako přirozenou součást života. Stačí vzpomenout na rčení „ráno moudřejší večera “. Dnes se ale spánkový rytmus často bortí, kvůli směnám, přesčasům nebo sledování seriálů do noci. Kultura „vydržet co nejdéle vzhůru“ se tváří moderně, ale tělu ani mozku nesvědčí.
Možná máme tendenci hledat složité recepty jak zůstat zdraví a chránit mozek. Pravda je ale mnohem prostší, základem je pravidelný spánek . Sedm až osm hodin denně není ztracený čas, ale investice, která se vrací v podobě energie, lepší nálady a vyrovnanější mysli.
Zdroje: cam.ac.uk , sph.unc.edu , health.harvard.edu , healthline.com , nhlbi.nih.gov