Ludvika Nová (1876-1955) měla sice ke kumštu velmi blízko, sama se ale umělkyní nestala. Vystudovala medicínu a stala se uznávanou lékařkou-gynekoložkou. Když v roce 1904 na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě promovala, získala titul jako teprve pátá (někde se uvádí i jako čtvrtá) žena! A to první lékařkou, která směla studovat v Čechách, byla Anna Honzáková, která odpromovala o dva roky dříve, tedy v roce 1902. Pro zajímavost první dvě české lékařky před ní - Bohuslava Kecková a Anna Bayerová – musely absolvovat studia ve Švýcarsku. Titul Anně Honzákové ale práci nezajistil, a když se tři roky marně pokoušela získat lékařské místo v některé státní nemocnici, nezbylo jí nakonec nic jiného než si v roce 1905 otevřít v Praze Na Moráni soukromou gynekologickou ordinaci. Nemajetné ženy sice léčila zdarma, ale více vešla ve známost díky svým prominentním klientkám, herečkám ND Haně Kvapilové a Leopoldě Dostalové či zakladatelce Minervy Elišce Krásnohorské.

Ludvika Nová-Krajíčková
Foto: Moravian Library in Brno, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Minervu, toto první dívčí gymnázium, absolvovala i Ludvika Nová, ale maturitu už musela skládat na chlapeckém Akademickém gymnáziu, jinak by nemohla být přijata na univerzitu. Ludvika vyrůstala v rodině tajemníka a inspektora První české vzájemné pojišťovny, publicisty a velkého ochotníka Antonína Karla Nového. V pojišťovnictví ho následoval Ludvičin bratr Slavomír, zatímco druhý bratr Miloš, velký krasavec, se stal uznávaným hercem Národního divadla. Toho už jako malý chlapec Oldřich Nový bezmezně obdivoval a nejspíš díky němu zahořel pro herecké povolání. Ostatně i Ludvika bratra obdivovala a nevynechala prý jediné jeho představení.
Medicínu začala Ludvika studovat na německé lékařské fakultě, odkud přestoupila na fakultu českou. Tu dokončila v roce 1904 a po dvou letech se provdala za elegantního akademického malíře Jindřicha Duchoslava Krajíčka, který byl žákem Mikoláše Alše. Odstěhovala se s ním do Plzně, kde manžel založil akademickou malířskou školu pro ženy a dívky. Ludvika si v Plzni zřídila lékařskou praxi a stala se tu vůbec první ženou-lékařkou. Od svatby se podepisovala jako Ludvika Nová-Krajíčková. I ona se zaměřovala na gynekologii a porodnictví. Vlastních potomků se ale nedočkala, a tak se rozhodla pro adopci děvčátka. Holčička však brzy zemřela na TBC, a tak se Ludvika s manželem rozhodla osvojit si další děvčátko – Růženku.

Jindřich Duchoslav Krajíček, český malíř a ilustrátor
Foto: neznámí, Public domain, via Wikimedia Commons
Pod Ludvičiným vlivem se rozhodl k adopci i její tehdy už velmi slavný „synovec“ Oldřich Nový. I když se o Janince Nové a jejím příchodu do rodiny Oldřicha Nového napsaly hotové story, které ostatně přiživoval do konce svého života sám umělec, skutečnost byla mnohem prozaičtější. Pravdu odhalila v roce 2013 ve své skvělé knize Největší tajemství Oldřicha Nového spisovatelka Blanka Kovaříková. Dívenka se narodila v porodnici v Rychnově nad Kněžnou 18. února 1937 jako Blaženka Jakešová. Její maminka zemřela při porodu na otravu krve, a protože biologický otec měl doma ještě čtyřletá dvojčátka, neviděl jinou možnost než nabídnout dcerku k adopci. Blaženka měla ohromné štěstí. Do útulku na Štvanici, kam se po čase dostala, jednou zavítal Oldřich Nový i s manželkou Alicí a právě tuto holčičku si společně vybrali k adopci. Dostala novou identitu a stala se z ní Jana Nová. Oldřich Nový byl v novém rodném listě zapsán jako otec, jméno matky zůstalo záměrně nevyplněno. Byl konec 30. let a Alice byla Židovka. Díky tomu se tradovalo, že byl herec jejím skutečným otcem a o možné matce se mohlo začít čile spekulovat. A někteří „novináři“ ještě donedávna stále opisovali tyto dávno vyvrácené teorie.
Ale vraťme se k Ludvice Nové-Krajíčkové. V Plzni byla jako lékařka velmi oblíbená, její lékařská praxe byla opravdu úspěšná. Stala se i školní lékařkou dívčího oddělení plzeňské Obchodní akademie. Těžké časy pro ni nastaly, když v době druhé světové války zemřel její o devět let starší manžel. Začala mít i zdravotní a existenční potíže. Přesto se snažila pomáhat svému bratru Slavomírovi, jenž bydlel v Praze v činžovním domě, který zasáhla bomba (Mladší Miloš zemřel nečekaně už v roce 1932.). Po válce už jako nemocná omezila své styky jen na dopisování. O posledních letech jejího života existuje málo informací, snad jen to, že zemřela v roce 1955 v 79 letech. Ještě předtím dceru Růženku plně adoptovala, dala jí své jméno a uznala ji jako svou dědičku…
Zdroj info: Kovaříková Blanka: První republika, 2022, Kovaříková Blanka: Největší tajemství Oldřicha Nového, 2013, Wikipedie
Související články
- Ze dne na den se z barbie stala vandračkou: Cítila jsem, že tohle není život, jaký bych chtěla žít, říká Anička alias Vandrak Travel
- Tyhle písně letos slaví 10 let, ačkoli se zdá, jako by vyšly včera: Nejprofláklejší soundtracky i klubová muzika
- Ztratila jsem vědomí a on mě znásilnil, popisovala herečka Alyson Stoner děsivou zkušenost ve svých memoárech
- Zjistěte, jestli jste cool. Zajistí vám to dobrodružná povaha, hédonismus a další čtyři atributy
- Dospěláci a dudlíky, nový trend, který si cucá cestu do světa