Světová zdravotnická organizace se v definici herní poruchy dopustila chyby. Vědci se tak pokusili najít chybějící kousek skládačky.
V posledních několika desetiletích jsme byli svědky rozkvětu studií o závislosti na videohrách, což vedlo k otevření specializovaných klinik a léčebných postupů pro její léčbu. Byla to záminka vidět svět videoher jako zlo, které je třeba kontrolovat, a dokonce vymýtit, ale tváří v tvář černé ovci, která je již doživotně poznamenaná, zůstalo jen u analýzy.
Světová zdravotnická organizace označila „herní poruchu“ za nemoc, aniž by se kdokoli zabýval konkrétním původem, příčinami, které za poruchou stojí, nebo si položil otázku, proč se někteří hráči stali na videohrách závislými, zatímco jiní do této jámy nespadli. Nyní vědci z Kalifornské univerzity přehodnotili to, co jsme již všichni tušili.
Drsná realita, která se skrývá za závislostí na videohrách
Podle nedávného šetření, při němž bylo zkoumáno chování několika mladých lidí, zabývajících se proměnnými, jako jsou deprese, úzkost nebo dokonce šikana, dospěli vědci k závěru, že problémem závislosti na videohrách nejsou videohry. Ve skutečnosti sahá dále a je pouze příznakem něčeho většího.

Zdroj: Youtube.com
Jak uvádějí: děti s depresivními příznaky a sociálními problémy měly vyšší pravděpodobnost problémového hraní. Studie podle nich jasně prokázala, že základní problém začal již dříve a že návykové herní chování bylo v jistém smyslu symptomem nebo projevem těchto již existujících psychopatologií. Pro tyto děti se hraní stalo nezdravým mechanismem zvládání.
Úloha videoher jako úniku
Videohry v mnoha případech fungují jako únikový ventil pro ty, kteří čelí emocionálním nebo sociálním potížím. Poskytováním kontrolovaného a předvídatelného prostředí mohou videohry nabídnout pocit úspěchu a kompetence, který může hráčům v reálném životě chybět. To platí zejména pro mladé lidi, kteří se mohou ve svém sociálním nebo rodinném prostředí cítit odstrčení nebo nepochopení.
Kromě toho videohry nabízejí virtuální komunitu, kde hráči mohou najít přijetí a kamarádství, což může být zvláště přitažlivé pro ty, kteří bojují se sociální úzkostí nebo nízkým sebevědomím. Pokud se však hraní her stane jediným prostředkem, jak se vypořádat se základními problémy, může to vést ke vzniku závislostního kruhu.
Důležitost včasné intervence
Pro prevenci závislosti na videohrách je zásadní identifikovat a řešit základní problémy duševního zdraví. Odborníci na duševní zdraví a pedagogové musí spolupracovat na vytváření intervenčních programů, které mladým lidem pomohou rozvíjet zdravé dovednosti pro zvládání problémů a budovat smysluplné vztahy mimo virtuální svět.
Kromě toho je nezbytné, aby rodiče a vychovatelé sledovali příznaky emočních problémů u svých dětí a v případě potřeby vyhledali odbornou pomoc. Řešením základních příčin závislosti na videohrách můžeme mladým lidem pomoci najít zdravou rovnováhu mezi hraním a ostatními životními aktivitami.
Závěr
Závislost na videohrách je komplexní jev, který nelze přičítat pouze hrám samotným. Je důležité pochopit, že videohry často slouží jako příznak hlubších problémů, které vyžadují pozornost a léčbu. Zaměřením se na základní příčiny a podporou podpůrného prostředí můžeme mladým lidem pomoci tyto problémy překonat a používat videohry zdravým a vyváženým způsobem.