CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > dnes, 14:45

Ivan Kytka: Jak se britský deník snažil vysvětlit Babiše a to, s kým chce vládnout

| 4 min

Sdílet

KOMENTÁŘ. Lze-li věřit přepisu a překladu slov maďarského vůdce Viktora Orbána při víkendovém projevu v Györu, označil obyvatele České republiky za nejracionálnější národ v celé Evropě. A možného příštího premiéra Andreje Babiše za „fantastického člověka“. Chtě nechtě tak potvrdil posun v tom, jak vnímá část evropských politických elit českou realitu a hodnotí změnu rovnováhy v

profimedia-1043330365

Zdroj: Andrej Babiš jako vítěz voleb 2025. Foto: Profimedia

Odhlédneme-li od skutečnosti, že právě chvála maďarského autokrata může znít i části nespokojených českých občanů hořce či rovnou nepříjemně, potvrzuje změnu v prizmatu, kterým je česká politická scéna a hodnoty, s kterými se identifikuje většina voličů, vnímány v zahraničí.

Londýnský Daily Telegraph v článku nazvaném Evropa se stává horečnatým snem stoupenců členství v EU vzal výsledek voleb do Poslanecké sněmovny dokonce jako důrazný vzkaz britským zastáncům Evropské unie a stoupencům návratu do EU.

Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Mimo ostrovní radary
Než je však autor eseje, novinář a spisovatel Sean Thomas (62) takhle explicitně formuloval, musel čtenářům nové rozložení sil v českém zákonodárném sboru podrobně vysvětlit:

„Nestává se často, aby nový obrat v extrémech české politiky zavdal důvod k pobavenému úsměvu. Vskutku, posledních sto let nebyla v téhle zemi žádná sranda. Ale nejnovější rozruch z Prahy generuje cynické, tragikomické pobavení ve stylu co podivnějšího můžou dvacátá léta 21. století ještě přinést.

Anglický autor dvanácti knižních titulů pak sahá k názorné paralele, když chce vysvětlit, co se vlastně kolem Karlova mostu odehrává. „Jen na moment uvažte, kdyby se takové představení odehrálo ve (vládní čtvrti) Westminsteru,“ uvádí svou úvahu v Daily Telegraphu.

„Konzervativci po další chmurné volební porážce zvolí do čela Jamese Dysona (vynálezce, farmáře a podnikatelského magnáta, který založil v roce 1991 firmu na domácí přístroje s obratem 6,6 miliardymm liber, pozn. autora). Ovšem nikoliv umírněného konstruktéra Dysona, ale populistického despotu, jakéhosi mega Dysona. Vydělal peníze na hnojivu a vlastní kolem 1,8 procenta země,“ snaží se Thomas přiblížit čtenářům českou realitu.

Strana potřebuje parlamentní většinu, pokračuje autor. V zoufalé snaze zformuje koalici s Brity za velké motory – skupinou motoristů, kteří nesnášejí auta s elektrickým pohonem. A s Přímou demokracií teď, která produkuje plakáty s Big Benem končícím v řece Temži.

Titulek v bulvárním Daily Expresu – fabuluje dále Sean Thomas – pak napíše: Mogul přes kukuřičný olej v koalici s vyznavači spalovacích motorů proti imigrantům. Moderátoři se usilovně snaží vysvětlit, jak se přihodilo, že nový ministr vnitra kdysi vlastnil YouTube kanál věnovaný točivému momentu motorů. A že nový velvyslanec ve Washingtonu byl v minulosti předsedou klubu pneumatických heverů v hrabství Kent.

Autor se pak vrací do reality a informuje čtenáře, že český multimiliardář, agrobaron a bývalý premiér kontroluje v nové české Dolní sněmovně parlamentu společně se stranou Motoristé sobě a krajně pravicovou Stranou přímé demokracie 108 křesel.

„Nejde o prostou výměnu pneumatiky. V české politice se taková změna rovná kompletní výměně motoru. Výsledný (vládní) program vypadá jako směsice: srát na Ukrajinu, ochránit hranice, zachovat svíčky do zapalování a způsobit Evropské komisi bušení srdce.“
EU, z níž Británie odešla, už není
Telegraph se ptá, zda výsledek českých voleb v sobě skrývá nějakou lekci či poučení pro Velkou Británii, a pro českého čtenáře přichází možná s překvapivou odpovědí:

„Ovlivňuje nás. A to značně. Máme tu další zemi Evropské unie, která se posouvá doprava. Ale tohle tektonické hnutí musí britské politické radary teprve registrovat,“ soudí Sean Thomas, který připomíná, že od referenda v roce 2016 je britská politická scéna bolestně rozdělena na zastánce odchodu a stoupence EU.

Stoupenci Evropské unie se rekrutují ze středu politického spektra a nalevo od něj. Většina z nich je zoufalá a vstoupila by znovu do EU. A brzy se o to pokusí.

Co se však stane, až konečně zjistí, že ta útulná, sociálnědemokratická Evropské unie zamilovaná do solárních panelů, z které Británie odešla, už neexistuje? A že krajní pravice se podílí nebo je rovnou u moci v Maďarsku, Itálii, Belgii, Finsku, na Slovensku a v Bulharsku? A brzy se k nim může připojit Německo, Francie a další?

Text úsměvné eseje možná kvůli pohodlí autora nezmiňuje, že žádná z budoucích vládních stran alespoň zatím explicitně nevolá po referendu o vystoupení z Evropské unie. A že v prezidentských volbách před dvěma lety dali čeští voliči mandát kandidátovi, který si v kampani přál pevné ukotvení České republiky v evropských integračních a západních bezpečnostních strukturách.

Z tohoto pohledu, zdá se, jako by chtěla mít polarizovaná česká voličská veřejnost účinné a historickou zkušeností ověřené pojistky na obou pólech nastalých tektonických změn. I ty zůstávají momentálně mimo britský politický radar.

Ivan Kytka: Jak se britský deník snažil vysvětlit Babiše a to, s kým chce vládnout

Už se to nedaří utajit. Putinovi rekruti ve velkém terorizují Rusy, vraždí a rabují

Proč muži ztrácí zájem, když žena začne chtít: tajemství přitažlivosti

Vzkaz Strýcové dojal český tenis. Spory? Naštvaná byla oprávněně, uznává Pála

Dvojčata Kesslerova zemřela asistovanou sebevraždou. Tančila po boku Sinatry

Většina lidí vaří brambory celý život špatně. Žádný profesionální kuchař by tuto chybu neudělal