Jakou cenu má lidský život? Pozdní odhalení rakoviny zatěžuje pacienty, rodiny i celý systém

| 4 min

Sdílet

V České republice se s nádorovým onemocněním aktuálně léčí nebo se již v minulosti léčilo více než půl milionu lidí. Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR a každoročně na ni zemře 28 tisíc osob. Jen v minulém roce podstoupilo léčbu rakoviny 333 000 klientů VZP, přičemž náklady na jejich péči dosáhly téměř 24 miliard korun. Tyto výdaje navíc každoročně rostou – a to nejen kvůli moderním léčivům, ale především proto, že značná část pacientů přichází k lékaři v pokročilém stadiu onemocnění.

Nemocnice

Zdroj: Pixabay

Zatímco včasné stanovení diagnózy dává pacientovi výrazně vyšší šanci na dlouhodobé přežití a zároveň šetří finance zdravotního systému, pozdní záchyt znamená komplikovanější léčbu, nižší úspěšnost a výrazně vyšší finanční i sociální dopady.

Vysoká cena opožděné diagnózy

Každý nádor má svá specifika, obecně však platí, že čím dříve je onemocnění odhaleno, tím větší je šance na uzdravení a tím nižší jsou náklady na léčbu. Kromě samotného záchytu hraje zásadní roli i doba, která uplyne od prvních příznaků k zahájení terapie. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) je u některých diagnóz tato doba zbytečně dlouhá – například u rakoviny plic by měla být diagnóza stanovena do 42 dní, ve skutečnosti však léčba často začíná až po deseti měsících.

Odborníci i lékaři proto hledají cesty, jak celý proces urychlit. Pomoci může lepší koordinace onkologické péče napříč republikou, ale také zapojení moderních technologií. Jednou z možností je využití umělé inteligence. Tu ve své praxi používá MUDr. Robert Slunečko, lékař úseku biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře, kde AI pomáhá s odhalováním rakoviny děložního čípku či prostaty.

„Ve standardním procesu dostáváme pod mikroskop preparáty s tkání prostaty, prohlédneme je, zhodnotíme, uděláme diagnózu. Vzorků je pochopitelně mnoho, pro patologa je vyšetření náročné na oči, ložiska mohou být naprosto minimální, čítající pouze několik drobných žlázek. Ve chvíli, kdy se člověk hodiny dívá do mikroskopu, samozřejmě stoupá riziko, že malá ložiska přehlédne. Umělá inteligence si prohlédne preparát a označí veškerá suspektní ložiska, na která se máme soustředit,“ vysvětluje Slunečko.

U složitějších případů, kdy si patolog není nálezem jistý, dokáže AI zkrátit dobu vyšetření až o desítky minut. Výsledkem je rychlejší diagnóza a tím i dřívější zahájení léčby.

Dopady, které nesou celé rodiny

Pozdní záchyt i prodlevy v diagnostice výrazně zvyšují následné náklady – a to jak přímé, tak nepřímé. Mezi přímé náklady patří například operace, chemoterapie nebo biologická léčba. Nepřímé dopady pak zahrnují například dlouhodobou pracovní neschopnost. Podle průzkumu spolku pro onkologické pacienty Amelie postihuje pracovní neschopnost delší než půl roku až 80 % dotazovaných.

Finanční nejistota spojená s dlouhodobým onemocněním navíc vede ke stresu, který může zdravotní stav dále zhoršovat. Pro rodiny, stát i zdravotní systém to znamená dvojí ztrátu – vyšší výdaje a zároveň nižší příjmy. Státní pomoc pacientům je přitom často vnímána jako nedostatečná, zejména kvůli zdlouhavému vyřizování žádostí. Přesto si řada pacientů cení už samotné existence této podpory.

Prevence jako klíč k udržitelnému systému

Zdravotnické systémy napříč Evropou se shodují, že nejúčinnějším nástrojem v boji proti rakovině je prevence a včasná diagnostika. Screeningové programy zaměřené na rakovinu prsu, děložního čípku či tlustého střeva už dnes zachraňují tisíce životů a v České republice patří k dobře zavedeným. Přesto se k nim ne všichni dostanou – z různých důvodů. Někteří lidé o preventivních programech hrazených pojišťovnami nevědí, jiní mají pocit, že je nepotřebují.

Typickým příkladem jsou ženy po 50. roce života, které procházejí menopauzou. Kvůli nižší sexuální aktivitě často omezují návštěvy gynekologa a vystavují se tak například riziku rakoviny děložního čípku. „Na průvodním listu někdy vidíme, že paní nebyla na prohlídce více než 10 nebo i 20 let. Stěry bývají celé prokrvácené a často už jde o těžký nález. Žena nejde k lékaři proto, že si po letech vzpomene, ale protože už cítí závažný problém. Přitom právě preventivní kontroly jsou to jediné, jak takovým problémům předejít. Tam zachytíme velmi časné stádium rakoviny, které se dají řešit mnohdy i celkem jednoduchou operací,“ popisuje MUDr. Iva Kinkorová Luňáčková z Bioptické laboratoře.

Závěrečné zamyšlení

Otázku „Kolik stojí lidský život?“ nelze v případě rakoviny vyčíslit jedinou částkou. Je však zřejmé, že investice do prevence a včasné diagnostiky šetří nejen peníze, ale především lidské životy. Čím dříve je nemoc odhalena, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu a tím nižší jsou celkové náklady, které nakonec nenese jen pacient a zdravotnický systém, ale celá společnost.

Laboratoře, screeningové programy i osobní odpovědnost pacientů tak tvoří zásadní články řetězce, na jehož konci stojí stále stejná otázka: děláme dost pro to, aby nebylo pozdě?

Jakou cenu má lidský život? Pozdní odhalení rakoviny zatěžuje pacienty, rodiny i celý systém

Jak vidí Moskva mírová jednání? Brutálně upřímná odpověď ruského velvyslance šokovala

Klíčové body únosu hocha na Zlínsku. Policie musela v chatě najít zásadní důkaz

Překvapivý hudební vkus Evy Pavlové: První dáma se podělila o svůj seznam oblíbených skladeb

Lucie Borhyová se možná konečně dočká prvního manželství. Šanci má s mladým právníkem

Matka 4 dětí žije bez výčitek 12 let na sociálních dávkách: „Je to pohodlné. Nestydím se za to, že dojím stát.“