ANALÝZA. V létě to byl rok, co začal fungovat nový – fakticky zestátněný – telerozhlas na Slovensku. Právě Slovenskem se při rušení koncesionářských poplatků v případě volebního úspěchu chce inspirovat i dnešní česká opozice, hnutí ANO a SPD. Roční bilance slovenské veřejnoprávní společnosti STVR ukazuje, proč by to znamenalo konec České televize a Českého rozhlasu jako důvěryhodných a silných médií.
Obhájci slovenského modelu veřejnoprávních médií tvrdí, že změny provedené současnou vládou Roberta Fica de facto pro fungování Slovenské televize a Slovenského rozhlasu (sloučených pod značku STVR, respektive do loňska RTVS) neměly vážný dopad.
Na první pohled mají pravdu. Televize dál vysílá zprávy, v politické diskusní relaci sice došlo ke změnám moderátorů, ale nebyla zrušena, a telerozhlas má od letoška po mnohaměsíčním provizoriu konečně i novou ředitelku Martinu Flašíkovou, která slibuje už od podzimu ve vysílání řadu vylepšení – a mimochodem i nové logo, které televizi s rozhlasem stále chybí.
Za příklad hodný následování označuje slovenskou mediální legislativu také další opoziční hnutí SPD a ze sněmovních kuloárů zaznívá, že pokud k tomu ANO a SPD dostanou šanci, avizované změny ve veřejnoprávních médiích provedou skutečně co možná nejdříve po volbách.
Zprávy mají být živější, reportáže atraktivnější a má přibýt živých vstupů. Právě zpravodajství totiž dlouhodobě výrazně zaostává například za Českou televizí nebo Českým rozhlasem, s nimiž se sama veřejnoprávní média na Slovensku často srovnávají. Jako ilustrativní příklad dobře poslouží únor 2022, kdy tehdejší RTVS ve vysílání prakticky „zaspala“ noční začátek ruské invaze na Ukrajinu.
Konec „indoktrinace“ dětí
Víc než na formě zpráv ale bude záležet na obsahu – a v něm si nová STVR od začátku s sebou táhne balvan politické závislosti. Vládní koalice Roberta Fica navázala na předchozí kabinet, který změnil financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na platbu ze státního rozpočtu, a tento státní nárokový příspěvek pro STVR obratem snížila.
[souvisejici1]
Navíc došlo k výrazné změně nominací kontrolního orgánu telerozhlasu – Rady STVR – a koalice má klíčový vliv na její obsazení. Část členů jmenuje přímo vláda, část parlament s koaliční většinou. Červnové zasedání rady ukázalo, k čemu to vede.
Během schůze si vzal slovo Lukáš Machala, člen rady a zároveň hlavní úředník ministerstva kultury, které ho do rady také nominovalo. Právě resort kultury vedený kontroverzní ministryní a bývalou moderátorkou youtubového kanálu TV Slovan Martinou Šimkovičovou přitom mediální novelu a změny v telerozhlasu připravil.
Vliv vlády – a zejména ministerstva kultury – na zpravodajství nyní již de facto zestátněného telerozhlasu dokazuje i další drobná epizoda. Podle informací slovenského Denníku N si vedení televize v červnu předvolalo na kobereček redaktora, který natočil reportáž o kauze zničeného uměleckého díla českých umělců na zámku ve Zvoleně, i jeho nadřízenou.
Machala se pozastavil nad některými programy, které televize chystá pro děti, například nad animovaným cyklem „Rozumně“ o kritickém myšlení pro předškoláky. „To by mě opravdu zajímalo, o čem to bude. Velmi by mě to zajímalo.“
A posléze dodal: „Podrobně mě to bude zajímat jako rodiče čtyř dětí (…). Poprosím vás, dejte si na tom záležet, protože víme, jakým způsobem média ovlivňují vývoj dětí. Já si nepřeji, aby Slovenská televize vysílala kdeco, aby naše děti byly indoktrinované kulturami, které nepatří do jejich světa.“
Starost o indoktrinaci dětí a jejich kritické myšlení je u Machaly dvojnásob pozoruhodná – byl to totiž právě on, kdo před časem veřejně polemizoval nad tím, jestli je Země kulatá.
Volejte řediteli
Vliv vlády – a zejména ministerstva kultury – na zpravodajství nyní již de facto zestátněného telerozhlasu dokazuje i další drobná epizoda. Podle informací slovenského Denníku N si vedení televize v červnu předvolalo na kobereček redaktora, který natočil reportáž o kauze zničeného uměleckého díla českých umělců na zámku ve Zvoleně, i jeho nadřízenou.
Zpráva o tom, že vedení zámku nechalo vyhodit do kontejneru instalaci českých umělců Jiřího Franty a Davida Böhma, pronikla i do českých médií.
STVR zařadil téma i do hlavních večerních zpráv 26. června. Příspěvek obsahoval dva kritické hlasy bývalé ředitelky zámku a kurátorky výstavy a naopak obhajobu zmíněného postupu ze strany Slovenské národní galerie, podle níž se dílo při deinstalaci nedalo zachránit. Galerie poskytla písemné stanovisko. Podle Denníku N řešila příspěvek s vedením redakce osobně nová ředitelka STVR Flašíková. Nelíbilo se prý ani vyznění reportáže, ani použité slovní výrazy.
Druhý den se ve vysílání STVR objevil v několikaminutovém rozhovoru nový ředitel Slovenské národní galerie Juraj Králik a postup svých podřízených obhajoval. Pro kontext je třeba dodat, že ministryně Šimkovičová vzbudila kritiku laické i odborné veřejnosti zejména personálními čistkami ve státních kulturních institucích. Telerozhlas STVR, který pod resort Šimkovičové také spadá, by o těchto jejích kontroverzních krocích měl nestranně informovat.
I v hnutí ANO už si dělají čárky
Další data však ukazují, že shovívavost k vládní koalici se projevuje napříč zpravodajstvím. Slovenská pobočka organizace Transparency International ve své nedávné analýze došla k závěru, že veřejnoprávní telerozhlas dělá ve zpravodajských příspěvcích takzvanou „koaliční tečku“.
Zatímco těsně po parlamentních volbách v roce 2023 uzavírali koaliční politici 44 procent reportáží s politickým tématem (opoziční politici je uzavírali v 17 procentech případů a v 39 procentech to byli jiní respondenti), v roce 2024 už politikům Ficova kabinetu patřilo poslední slovo v 51 procentech reportáží. Za první měsíc působení nové ředitelky STVR Martiny Flašíkové podíl vzrostl dokonce na 76 procent.
[souvisejici]
Transparency také uvádí příklady reportáží, které dělají jednoznačnou pozitivní reklamu koaličním politikům, jako jsou například příspěvky o cestách koaličních ministrů do zahraničí. Také počet těchto zpráv ve vysílání RTVS podle Transparency za poslední rok vzrostl.
Reputaci STVR coby svébytného a nezávislého média nepomáhají ani výroky koaličních poslanců jako například šéfa mediálního výboru za Slovenskou národní stranu Romana Michelka. Ten se loni na setkání s fanoušky proruského portálu Infovojna nechal slyšet, že diváci se brzy dočkají odchodu moderátorů hlavních diskusních relací z obrazovky: „V září už je neuvidíte,“ řekl tehdy Michelko na jejich adresu, a tak to nakonec také skutečně dopadlo.
Michelko v podobném duchu pokračuje i dnes. „Září ukáže, jestli si ředitelka STVR Martina Flašíková uvědomuje, kde je, a jaká přijme opatření,“ citoval Michelka Denník N. Poslanec také vyjmenovával, kdo z moderátorů STVR podle něj nejvíc skáče respondentům do řeči a kdo podle něj šíří argumenty opozice.
A to nás vrací do povolebního Česka. Také poslanci hnutí ANO, které chce Českou televizi a Český rozhlas převést pod státní financování a možná i sloučit, si dělají při sledování veřejnoprávních médií čárky, který moderátor je kolikrát přerušil. Ve sněmovně se touto statistikou pochlubil při jednom ze svých vystoupení sám šéf ANO Andrej Babiš.
Za příklad hodný následování označuje slovenskou mediální legislativu také další opoziční hnutí SPD a ze sněmovních kuloárů zaznívá, že pokud k tomu ANO a SPD dostanou šanci, avizované změny ve veřejnoprávních médiích provedou skutečně co možná nejdříve po volbách.
Na českou verzi „koaliční tečky“ ve zprávách a na otázky po srsti bez skákání do řeči už pak zřejmě nebude třeba dlouho čekat.