Kolik skutečně stojí život v penzi? Největší položkou v rozpočtu důchodců je stále bydlení. Nájem nebo poplatky za vlastní byt včetně energií, vody, fondu oprav, poplatků za odpad a vytápění zaberou často třetinu až polovinu všech měsíčních příjmů. V krajských městech se běžný nájem za garsonku nebo malý byt pohybuje mezi 9–13 tisíci měsíčně, u starších nájemních smluv možná kolem 6–8 tisíc – kdo má vlastní bydlení, výrazně lépe vychází, ale poplatky, opravy a pojištění také rychle narůstají.
Ani návštěva lékárny dnes není levnou záležitostí. FOTO: Shutterstock Další zásadní kapitolou jsou potraviny, které v době permanentního zdražování polykají stále větší díl rozpočtu – odhady i reálné příklady mluví o částce kolem 4000 až 6000 Kč měsíčně za skromnější nákup základních surovin pro jednu osobu. Výrazně narůstají i výdaje za léky. I přes výhodné „ochranné limity“ pro seniory na lékárenské doplatky (500 Kč ročně nad 70 let) často měsíčně platí stovky až tisíce korun za doplňky, vitamíny, pojišťovnou neschválené pomůcky či „moderní“ terapii, kterou nehradí pojišťovna.
Zasloužilý odpočinek v penzi? Přidejme poplatky za lékaře (stále častější), drogerii, hygienu, dopravu, příležitostné ošacení a rychle je zřejmé, že reálné náklady na živobytí seniorům často způsobují neklidné spaní.
Čtěte také Nejkrásnější výhled v Česku. Sněžka ostrouhala, vyhrála úplně jiná vyhlídka
Dle rozpočtových modelů a skutečných příběhů vystačí samostatně žijící důchodce pouze s těmi nejnutnějšími výdaji s částkou mezi 15 a 18 tisíci Kč měsíčně. Samozřejmě bez nečekaných oprav domácnosti, větších dárků, výletů, kulturního vyžití, a především bez vyšších doplatků na léky, které často skokově navyšují rozpočet. A to přitom zdaleka ne každý důchodce dosahuje na průměrných 21 tisíc – desítky tisíc lidí žijí s důchodem na samé hranici minimální zákonné částky.
Potravinový luxus Vždyť jen základní potraviny, které dřív představovaly železnou zásobu každé domácnosti, už dávno nejsou „jídlem chudých“. Brambory, mléko, vejce, máslo – cena každého z těchto artiklů dosáhla za posledních pár let nebývalých výšin a dát si k snídani čerstvou vánočku s máslem nebo míchaná vajíčka je po finanční stránce nebývalý luxus i pro ekonomicky aktivního člověka, natož pro seniora, který musí vyjít s velice skromným rozpočtem. A co takhle vitamíny v podobě čerstvého ovoce? Všimli jste si, jaká je teď aktuální cena obyčejných jablek?
Čtěte také Kolik peněz potřebuje na vyžití jeden důchodce v Česku? Čísla vypadají jako ze špatného vtipu
Ještě smutnější samota Největší existenční propad čeká ty, kteří ovdoví a zůstávají v domácnosti sami. Jediný důchod nestačí na hrazení fixních poplatků, k tomu naskočí všechny náklady na udržení bytu, poplatky za energie i výrazná psychická zátěž s osaměním. Právě po ztrátě životního partnera je mnoho seniorů nuceno přesunout se do menšího bytu, ke svým dětem, nebo žít v sociálním zařízení, nezřídka s obrovskou hořkostí a pocitem nespravedlnosti.
Pracovat celý život zdaleka nezaručuje důstojné stáří. Zdroj: Shutterstock Odborníci na sociální otázky a ekonomiku seniorů otevřeně přiznávají, že český důchodový systém sice patří mezi štědřejší (díky příspěvkům na bydlení nebo slevám na dopravu), ale drtivá většina seniorů žije ve striktní skromnosti, často na hranici chudoby. Bez podpory rodiny, aktivního stáří a rezerv z doby výdělečné činnosti je dlouhodobě důstojné stáří často jen čistou iluzí.
Zatímco noviny pravidelně informují o nových valorizacích a růstu penzí, samotní senioři i jejich rodinní příslušníci vědí nejlépe, jak vypadá realita při placení nájmu, léků, potravin nebo životních náhod. Čísla o „rekordních“ důchodech ve výši nad 21 tisíc korun tak pro mnohé nejsou výsměchem, ale spíš smutnou připomínkou toho, že české stáří je daleko méně jistou výhrou, než se z vládních statistik může zdát.