Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení

| 2 min

Sdílet

Vědci potvrzují, že mozek se dokáže učit i v okamžicích, kdy zvenčí nepřijímá žádné podněty. Ticho totiž není prázdnota, ale aktivní děj.

Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Uvnitř hlavy se v tu chvíli reorganizují neuronové sítě, posiluje paměť a obnovuje pozornost. Zdánlivý klid je ve skutečnosti chvíle, kdy mozek nejintenzivněji pracuje.

Když mozek umlkne, začíná se přepisovat

Pokusy neurovědců z Duke University Medical Center ukázaly, že i dvě hodiny ticha denně dokážou nastartovat růst nových neuronů v hipokampu – oblasti zodpovědné za paměť a prostorové učení. U laboratorních myší se během tichých intervalů aktivovaly stejné oblasti mozku jako při spánku.

U lidí probíhá podobný proces. fMRI snímky ukazují, že mozek v tichu přepíná do tzv. default mode network – vnitřní sítě, která se zapojuje, když neděláme nic konkrétního. Právě tehdy se mozek zabývá zpracováním informací, představami budoucnosti i sebereflexí.

Klid jako trénink pozornosti

Výzkumy ukazují, že krátké období klidu obnovuje citlivost nervového systému. Ticho pomáhá mozku třídit, co je důležité a co pouhý šum. Když je mozek přetížený, ztrácí schopnost reagovat přiměřeně — ticho mu dává prostor pro „kalibraci“.

Podle vědců z University College London může pár minut ticha denně zvýšit schopnost koncentrace i emoční stabilitu. Během těchto chvil se aktivují mozkové oblasti související s empatií a kreativním myšlením – schopnosti, které hlučné prostředí potlačuje.

Mozek nikdy nespí: vědci odhalují, proč sny opravují naše emoce i paměť

Ticho jako zrcadlo sebe sama

Když mizí hluk okolního světa, zůstáváme sami se svými myšlenkami. Neurovědci tomu říkají introspektivní fáze. Aktivují se oblasti mozku spojené s autobiografickou pamětí a vnitřním dialogem. Jinými slovy – během ticha mozek „mluví“ sám se sebou.

To může být osvobozující, ale i konfrontační. Proto mají lidé různé prahy tolerance ke klidu. Introverti v něm často rozkvétají, zatímco extroverti cítí neklid. Vědci dnes zkoumají, jak individuální rozdíly v osobnosti ovlivňují přínos ticha pro mozek a duševní zdraví.

Kolik ticha je tak akorát?

Otázka, která zatím nemá jednoznačnou odpověď. Některé studie tvrdí, že mozek reaguje už na dvě minuty ticha, jiné hovoří o optimu kolem dvou hodin denně. Důležitější než délka je ale kvalita – ticho bez úzkosti, kdy člověk cítí klid, ne tlak.

Mozek nepotřebuje absolutní hluché vakuum, ale prostor bez neustálého požadavku reagovat. To může být les, prázdná místnost, nebo jen moment, kdy vypneš hudbu a necháš doznívat myšlenky.

Když spíte jen pět hodin, mozek se začne rozpadat zevnitř: vědci odhalili, co se děje s pamětí i emocemi

Uč se poslouchat ticho

Ticho není ztráta času. Je to biologická nutnost a nástroj učení.
Mozek v těchto chvílích sám opravuje své spoje, čistí se od přebytečných informací a znovu hledá rytmus. Někdy se tedy nemusíš nutit přemýšlet víc – stačí přemýšlet méně. Ticho udělá zbytek.

Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení

Milenka v utajení: Karel Gott měl víc než 30 let vztah, který pokračoval i po sňatku s Ivanou

Nosková si včera prošla peklem. Napřed soud s expartnerem a pak pohřešovaná dcera

"Klaňte se." Z totálního chaosu vykouzlila Siniaková parádu. I Rusky se smály

Překvapivá "rada" Babišovi. Advokát Sokol tvrdí, že Čapí hnízdo může skončit všelijak

Rok 1967: První československá kráska na Miss World. Jak vypadají vítězky dnes?