Častým souputníkem povodní jsou sesuvy, jelikož extrémní srážky jsou také častou příčinou sesuvů různých velikostí a podob – od malých a mělkých sesuvů, které nezasahují do skalního podloží, až po ty hluboce založené jako je například sesuv na Gírové ve Slezských Beskydech z roku 2010.
Jedním z typů sesuvů jsou mury neboli také blokovobahenní proudy. Jde o rychle se korytem pohybující masy bahna, balvanů, dřeva a vody. Mury jsou typické pro vysokohorská prostředí, známá je například lokalita Illgraben ve Švýcarsku, kde k tomuto typu sesuvů dochází pravidelně (doporučuji si vyhledat videa na YouTube). Mury známe ale i z našich hor zejména z Krkonoš a Hrubého Jeseníku, doložené jsou také i v Moravskoslezských Beskydech, v masivu Kralického Sněžníku nebo v Jizerských horách. V Krkonoších a Hrubém Jeseníku si mury v minulosti vyžádaly i několik lidských životů.
Akumulace mury, Smrk (Moravskoslezské Beskydy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pánek
Spouštěčem mur jsou extrémní přívalové srážky, tedy déšť s velkou intenzitou, kdy během krátké doby spadne velké množství vody. Intenzita srážek potřebná pro spuštění mur závisí na lokálních podmínkách (sklon terénu, množství a typ materiálu na svazích) a na předešlých srážkách a nasycení půdy a zvětraliny. Někde je třeba deště o intenzitě minimálně 20 mm/h, který trvá alespoň hodinu a více. Jinde může být prahová hodnota vyšší. Mury vznikají často v podobě mělkého sesuvu, který se při dosažení koryta transformuje do podoby dravého proudu. Další možností, jak mury vznikají je tzv. princip hasičské hadice, kdy soustředěný tok vody v korytě uvede do pohybu sedimenty, které jsou v něm uložené.
Mury vznikly v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku i během loňských povodní. Bouře Boris, která zasáhla střední Evropu mezi 11. až 16. zářím 2024 a způsobila katastrofické povodně měla za následek vznik desítek mur v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku. Po suchém a teplém létě, kdy suma srážek za 30 dní před událostí nepřesáhla v Beskydech 50 mm, přišly extrémní srážky. Maximální úhrny srážek v Jeseníkách přesáhly za celé období 700 mm, 1denní maximální úhrn na stanici Švýcárna dokonce 385 mm. Na meteorologické stanici Lysá Hora v Beskydech suma srážek přesáhla 300 mm.
V Beskydech bylo zjištěno celkem 65 mur. Téměř v polovině případů v místech, kde jsou známé (pre)historické mury. Nejpostiženější byly severní svahy Smrku (1276 m n. m.), kde jsme identifikovali největší počet mur. Nacházejí se tam i ty největší, kdy 4 mury přesáhly svou délkou 1 km, ta nejdelší přesáhla 2 km. Každá měla objem asi 10 000 m3. Většina mur v Beskydech vznikla mobilizací sedimentů v korytech, jen ty největší byly iniciovány mělkými sesuvy. Podle svědků – lesáků, kteří v daném místě během noci pracovali, mury vznikly během noci ze 14. na 15. září. Hlavní aktivita je odhadována na 6 až 8 hodinu ranní, která se kryje s fází nejintenzivnějších srážek. Podle odhadů správců lesů škody způsobené bouří přesáhly 135 miliónů Kč. Většina mapovaných mur poškodila lesní cesty, některé poničily i turistické trasy.
Mělký sesuv na počátku mury, Smrk (Moravskoslezské Beskydy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pánek
V Hrubém Jeseníku bylo zaznamenáno na tři desítky mur. Na rozdíl od Moravskoslezských Beskyd došlo ve většině případů k uvolnění svahových zvětralin a ke vzniku zcela nových strží, kudy mura prošla. V některých případech si mura našla cestu již v dříve vytvořené strži. Jejich délka se pohybovala od cca 80 m až po 400 m a transportovaný materiál se poté buď uložil, nebo putoval horským potokem dolů do údolí. V rámci terénního průzkumu jsme zjistili, že 10 mur vzniklo pod lesní cestou s koncentrovaným odtokem vody, 15 mur vzniklo mělkým sesuvem bez jakéhokoliv ovlivnění cestou. Ačkoliv nemáme informace o tom, kdy jesenické mury přesně vznikly, dá se předpokládat, že tomu bylo rovněž v noci nebo ráno 15.září, kdy byly zaznamenané největší intenzity srážek.
Celkový objem škod způsobených murami je sice jen zlomkem rozsahu škod po povodních, přesto jde o vážný a potenciálně nebezpečný jev. Události z roku 2024 připomínají, že i v českých horách může dojít k dramatickým svahovým pohybům, které si zaslouží větší pozornost. Nezapomínejme tak na to, že když nás v horách zastihne průtrž mračen, je třeba být velmi opatrný při pohybu kolem horských potoků.
Použité zdroje:
ČHMÚ, 2025. Předběžná zpráva ČHMÚ o vyhodnocení povodně v září 2024
Pánek, T., Tichavský, R., Břežný, M., Galia, T., Kilnar, J., Tolasz, R., Šustková, V., 2025. Debris flows triggered by storm Boris (September 2024) in the Czech Flysch Carpathians. Landslides 22, 2493–2498. https://doi.org/10.1007/s10346-025-02526-7
Pilous, V., 1993. Přírodní katastrofy v Krkonoších. Život. prostr. 90–94.