Astronomové zkoumající nedalekou hvězdu Fomalhaut narazili na zvláštně deformovaný prachový disk. Nejnovější snímky z teleskopu Jamese Webba naznačují, že jeho tvar může ovlivňovat dosud neobjevená planeta, která zůstává skrytá našim přístrojům.
Jasná mladá hvězda Fomalhaut, vzdálená pouhých 25 světelných let od Země, což je z kosmického hlediska relativně malá vzdálenost, již dlouho přitahuje pozornost astronomů. Její stáří se odhaduje na pouhých 440 milionů let a je obklopena rozsáhlým diskem trosek, prachovým prstencem s velmi neobvyklou deformací. Tato zvláštní morfologie drží vědeckou komunitu v napětí a předpokládá, že za změnu její struktury může být zodpovědná dosud neobjevená planeta, která stále nabízí nové fascinující indicie.
Nedávná pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba totiž vrhla nové světlo na složitou a překvapivou architekturu tohoto hvězdného systému. Nejnovější překvapivě ostré údaje odhalují, že excentricita disku není konstantní, ale s rostoucí vzdáleností od hvězdy klesá. Kromě toho byla s nebývalou přesností změřena asymetrie prstence: jeho jihovýchodní strana je o čtyři astronomické jednotky širší než jeho severozápadní strana, což rovněž odhaluje existenci mezipásma trosek, které celku dodává novou vrstvu složitosti. Tato zjištění se přidávají k rostoucímu seznamu hvězdných systémů, které se vymykají očekáváním, jako například nedávný objev planety, která se vymyká všem předpokladům tím, že se zformovala v místě považovaném za nepravděpodobné.
V tomto ohledu se zdá, že počítačové modely ukazují na jediného viníka, který by tuto unikátní konfiguraci vysvětlil. Jak uvádí ScienceAlert, hlavní příčinou těchto anomálií se zdá být gravitační vliv dosud neobjevené planety. Tento neviditelný svět, skrytý obr, aktivně modeluje tvar disku svou obrovskou gravitační silou jako kosmický sochař.
Hledání neviditelného světa
Výpočty vědců proto naznačují dva možné scénáře umístění této záhadné planety. První teoretický model ji umisťuje na oběžnou dráhu mezi 70 a 75 astronomickými jednotkami Fomalhautu, tedy do oblasti relativně blízko hlavního disku. Druhá hypotéza ji naopak posouvá podstatně dále, do mnohem vzdálenějšího pásu dráhy mezi 109 a 115 astronomickými jednotkami od hvězdy. Toto hledání skrytých světů je v dnešní astronomii stálou součástí, kdy se často objevují nečekaná nebeská tělesa, jako například neuvěřitelně podivná a brutální exoplaneta, kterou nedávno objevil jiný tým vědců.
Vědci však nevylučují ani doplňující hypotézu, která záhadě dodává ještě více intrik. Je možné, že disk trosek byl excentrický již ve svém původu a že zásah planety pouze upravil již existující tvar, místo aby jej vytvořil od základu. Hlavní překážkou v rozluštění záhady je, že pokud postulovaná planeta existuje, nelze ji současnou technikou přímo detekovat, zůstává gravitačním duchem, jehož přítomnost lze pouze odvodit z účinků, které má na své okolí.
Úloha vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Zásadní roli při těchto objevech sehrál vesmírný dalekohled Jamese Webba, který byl vypuštěn v prosinci 2021. Díky své schopnosti pozorovat v infračervené oblasti může Webb proniknout do prachových mračen, která skrývají kritické detaily trosek disků. Tento pokrok umožnil astronomům získat detailnější snímky a lépe porozumět dynamice těchto systémů. Kromě toho je Webb určen ke studiu formování hvězd a planet, což z něj činí zásadní nástroj pro zkoumání jevů, jako je ten pozorovaný ve Fomalhautu.

Zdroj: Youtube.com
Infračervená technologie Webbu je obzvláště užitečná pro detekci tepla vyzařovaného prachem a úlomky, což umožňuje lépe vidět struktury, které by jinak byly ve viditelném světelném spektru neviditelné. Tato schopnost je klíčová pro identifikaci a studium planet, které se mohou v těchto discích skrývat.
Důsledky pro astronomii
Studium systémů, jako je Fomalhaut, nám nejen pomáhá lépe pochopit vznik a vývoj planetárních systémů, ale má také význam pro hledání života ve vesmíru. Pochopením toho, jak se planety formují a vyvíjejí, mohou vědci lépe identifikovat podmínky, které by mohly být příznivé pro život. Objev planet v nečekaných oblastech navíc zpochybňuje naše současné teorie a naznačuje, že ve vesmíru může být mnohem více planet, než se dosud předpokládalo.
Výzkum Fomalhautu a jeho záhadného disku trosek je fascinujícím příkladem toho, jak moderní technologie rozšiřují naše znalosti o vesmíru. S každým novým objevem jsme o krok blíže k odhalení tajemství vesmíru a pochopení našeho místa v něm.