Ne každý touží vydat se stovky kilometrů přes Pyreneje s batohem těžkým, jak svědomí po návštěvě fast foodu. Pokud vás to táhne na pouť, ale představa španělských dálek, puchýřů na export a neustálého hledání stínu vám nepřijde jako ideální dovolená, máme pro vás dobrou zprávu. I Česko nabízí pěší poutní trasy, které jsou krásné a duchovní.
Velehradská cesta není jen pro historiky a nadšence do svatých Jednou z nejhezčích poutních tras u nás je takzvaná Velehradská cesta. Tedy série tras, které míří do Velehradu, což je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Česku. Když se vám při slově poutník vybaví jen postava z pohádky s pláštěm a holí, věřte, že dnešní poutník má spíš funkční oblečení, sluchátka a občas se zastaví kvůli fotce na Instagram.
Trasa ze Starého Města u Uherského Hradiště do Velehradu měří zhruba 4 km a zabere vám maximálně hodinu až dvě. Záleží na rychlosti chůze. Během té pomalejší můžete v klidu rozjímat.
Poutní trasy v Česku často propojují duchovní místa s hrady a přírodními scenériemi, takže kromě vnitřního klidu získá poutník i pěknou porci historie a romantických výhledů. Zdroj: Shutterstock Cesta Blaníku nabídne víc než jen kopce a legendy Pokud hledáte trasu, která je kratší, ale stejně kouzelná, vyzkoušejte Cestu Blaníku. Tato poutní stezka se točí okolo bájné hory, kde prý dřímou rytíři připravení zachránit český národ. Kdy přesně mají vyjít, zatím nikdo neví, ale rozhodně vám to nebrání projít krajinou, kde se prolíná mýtus s realitou.
Čtěte také : Proč Japonci tolik chodí? Může za to touha po aktivním životním stylu a časté dojíždění
Trasa vede převážně Posázavím a Podblanickem, takže se připravte na lesy, louky, malebné vesnice a občasné sebemrskačské stoupání. Ale nebojte, není to jako Tour de France. Celá poutní smyčka má kolem 90 kilometrů a zvládnete ji pohodlně za čtyři dny i s přestávkami na kafe, koláč nebo existenciální krizi v dešti.
Svatá Hora pro klidnou duši i unavené nohy Jedna z pohodovějších variant, jak si vyčistit hlavu, a přitom nezabloudit do Alp, je pouť na Svatou Horu u Příbrami. Je to takové české komorní Santiago, akorát bez nutnosti letenky a španělského slovníku. Na Svatou Horu vedou trasy z různých koutů, takže si stačí vybrat, odkud se vám chce vyrážet a kolik dní jste ochotní vyměnit mobilní signál za zpěv ptáků a šustění větví.
Oblíbená je třeba trasa z Prahy. Měří něco kolem 65 kilometrů, což se dá zvládnout za víkend, pokud máte chuť, nohy a ideálně i nějaké kamarády, co umí udělat dobrou náladu, i když prší. Cestou můžete potkat kapličky, lesní ticho i místní, kteří vás překvapeně pozdraví, protože pěšky dneska chodí už jen ti, co se ztratili nebo se rozhodli najít smysl života někde mezi Řevnicemi a Dobříší.
Tipy pro poutníky A když už nohy donesly poutníka na Velehrad nebo Svatou Horu a začíná přemýšlet co dál, vězte, že Česko má v rukávu ještě několik es. Stojí za to vyzkoušet například Via Czechia, což je taková tichá dálnice pro poutníky bez aut a klaksonů, zato s výhledy, tichem a vůní lesa. Tato trasa protíná celé české pohraničí a její poutní verze zavede návštěvníky třeba na Broumovsko, do Krkonoš nebo na Šumavu. Pokud někoho baví hory, lesy a sem tam kráva s podezřívavým pohledem, pak je tady správně.
Čtěte také : Motokáry: Tréninková základna budoucích šampionů F1
Další výbornou volbou je Svatováclavská poutní cesta, která vede z Prahy přes Starou Boleslav až na Velehrad. Trasou lze procházet podle chuti, nálady i stavu kolen. Cesta vede přes historicky nabitá místa, takže kromě duchovní atmosféry nasaje poutník i kousek české státnosti. Možná to některé účastníky přiměje konečně si dohledat, kdo to vlastně byl svatý Václav a proč má svátek skoro každý druhý muž v kalendáři.
A hlavně není třeba se stresovat. Poutě nejsou o tom, kolik kilometrů člověk zvládne, ale co si po cestě uvědomí. Třeba že pět druhů těstovin ve spíži opravdu není životní nutnost. Nebo že ty nejlepší rozhovory se často vedou se sebou samým v tichu lesa, kde nikdo neruší. A pokud se během putování člověk nají, vyspí a vrátí se domů s pocitem, že svět je o něco přívětivější než včera, pak to byla skvělá pouť. I kdyby vedla jen do vedlejší vesnice.
Na poutních trasách v Česku není potřeba spěchat, protože i obyčejné zastavení u stromu s výhledem do krajiny může být silnějším zážitkem než samotný cíl cesty. Zdroj: Shutterstock Duchovní zážitek bez letu a přestupu Pěší poutě u nás nejsou jen pro věřící. Jsou pro všechny, kdo chtějí jít někam dál, než je nejbližší obchod. Jsou pro ty, kdo hledají klid, nové výhledy a možnost nechat myšlenky chvíli běžet volně jako stádo ovcí na pastvě. Nemusíte mít císařský plášť ani hluboké znalosti teologie. Stačí dobrá vůle, chuť jít a trocha ochoty nechat se na pár dní unést krajinou, která možná není slavná jako Santiago, ale má své kouzlo, šarm a minimum turistických magnetek.
Zdroj: poutnicesty , ultreia , methodius