CENTRUM.CZ > Brněnská Drbna > dnes, 12:00

Některé děti podle výzkumu ombudsmana zbytečně prosedí tělocvik na lavičce

2 min

Sdílet

Místo pravidelného pohybu hodiny prosezené na lavičce. Výzkum Kanceláře ombudsmana ukázal, že stovky dětí jsou z tělocviku úplně uvolněny, často zbytečně. Lékařské posudky totiž často neurčují, co konkrétně dítě cvičit nemůže, a školy tak volí jednodušší cestu, úplné osvobození. Ombudsman proto chystá změny.

Ilustrační fotografie

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Některé děti podle výzkumu Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana zbytečně prosedí hodiny tělesné výchovy na lavičce. Z tělocviku jsou uvolněny. Většinou se tak děje na základě lékařského posudku, které vyplynuly jako jeden z problémů. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm připravuje návrhy řešení, jak současný stav zlepšit. Kancelář ombudsmana o tom dnes informovala na webu.

Výzkum mapoval, do jaké míry se hodin tělocviku účastní děti se speciálními vzdělávacími potřebami, například s poruchou autistického spektra, pohybující se na vozíku nebo ty s astmatem. A zda se nevyužívá jejich uvolňování z tělocviku nadbytečně.

Ve 349 školách zapojených do výzkumu bylo z tělocviku uvolněno 861 dětí. Ředitelé přibližně dvě třetiny z nich, zpravidla na základě lékařského posudku, uvolnili úplně, asi třetinu částečně. „To není příliš pozitivní zpráva. Pouze u zanedbatelného počtu žáků totiž existují důvody, které zcela vylučují jejich účast v tělocviku,“ uvedl Schorm.

Právě lékařské posudky vyplynuly jako jedna z problematických oblastí. Žádný předpis podle Kanceláře ombudsmana totiž nepožaduje, aby lékaři uváděli, jaké aktivity jsou pro dítě nevhodné či rizikové. Značná část zkoumaných škol (39 procent) tak nikdy nedostala jednoznačné vodítko, jak konkrétnímu žákovi přizpůsobit hodinu tělocviku na míru.

Trhlin v systému je ale podle Kanceláře ombudsmana více. Děti bývají častěji uvolněny, místo aby dostaly tzv. podpůrné opatření. Ve srovnání s ostatními předměty tato opatření školy využívají výrazně méně. Nejčastěji jde o zapojení asistenta pedagoga.

„Výsledky našeho výzkumu ukazují, že ani po osmi letech od zavedení inkluzivního vzdělávání zdaleka není začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do hodin tělesné výchovy samozřejmostí,“ shrnul Schorm.

Nastínil další plánované kroky. „Naše závěry v první řadě prodiskutujeme s těmi, kterých se dotýkají nejvíc, tedy s lidmi s postižením, včetně samotných žáků. Následně navrhneme konkrétní řešení nedostatků současného systému. Rovněž budeme usilovat o větší osvětu všech zúčastněných o tom, jak přistupovat k uvolňování z tělocviku. Mám na mysli zejména školy, školská poradenská zařízení, lékaře, rodiče i děti. V neposlední řadě také zvážíme možnost navrhnout změnu právní úpravy,“ uvedl Schorm.