Někteří tvrdí, že NASA přistání na Měsíci jen sehrála. Průzkumný orbiter proto dostal zvláštní úkol

| 3 min

Sdílet

Existuje spousta burcujících hypotéz, které vyvracejí vesmírná fakta, a věda se snaží objasnit, proč se určité události na Měsíci takhle skutečně staly.

Někteří tvrdí, že NASA přistání na Měsíci jen sehrála. Průzkumný orbiter proto dostal zvláštní úkol

Zdroj: Unsplash

Obsah článku

„Zjistili jsme, že jsme zaplaveni oceánem informací online,“ řekl ředitel National Space Center Discovery profesor Anu Ojha. „Za poslední dva roky bylo vyprodukováno více dat než za celou lidskou historii a tato halda informací je každým dnem bouřlivější,“ pokračoval. Jediné nástroje, které však věda má, jsou dovednosti kritického myšlení. To je pro vědce hlavním prostředkem pro rozvíjení a odhalování tajemství vesmíru. Nic totiž není tak prosté, jak to na první pohled vypadá, a informace, jež se uvádí na internetu, mohou být velice scestné.

Astronauti nemohli přežít radiační pole Země

Země je obklopena zónou nabitých částic známou jako Van Allenův radiační pás. To jsou oblasti obklopující Zemi v magnetickém poli, v nichž mají částice zachycené vysokou energií ze Slunce tendenci se zdržovat. Pokud se tedy vydáte do těchto oblastí, měli byste mít extrémní obavy z radiace. Astronauti Apolla ale tento radiační pás prošli údajně bez zranění. Profesor Ojha vysvětluje tento proces jako „Firewalking“. Jednoduše řečeno, astronauti prošli pásem, jak nejrychleji jen mohli. Tím se vyhnuli jakýmkoliv popáleninám a radiaci.

Proč na snímcích přistání na Měsíci nejsou vidět hvězdy?

Některé fotografie přistání na Měsíci upoutaly pozornost konspiračních teoretiků. Koneckonců není zde žádná atmosféra, která by deformovala obraz, a žádné mraky bránící překrásnému výhledu. Konspirační teoretici tvrdí, že nedostatek hvězd na fotografiích mise Apollo 11 dokazuje, že událost byla zinscenována. NASA nemohla předstírat úplný zázrak měsíční oblohy, a tak se prostě rozhodla nezahrnout vůbec žádné hvězdy. Vysvětlení spočívá v osvětlení Sluncem, když na Měsíci právě probíhal den, přestože obloha vypadala černě.

Americká vlajka vlnící se ve větru

Americká vlajka Apolla 11 se vlnila na snímku ve větru, ale na Měsíci žádný vítr není. Americký astronaut Buzz Aldrin salutující americké vlajce vlající na Měsíci, to je jeden z ikonických snímků mise Apollo 11. Byl to způsob deklarace nadřazenosti USA nad rivalem ve vesmírných závodech – Sovětským svazem. Samotná vlajka, resp. horní okraj vlajky, byl prodloužen teleskopickou tyčí, aby hrdě vlála. Ano, NASA si našla odpověď opravdu na všechno. Dokonce i na tento úvodní snímek.

Mars se stal prioritou

Postupem času programy Apollo začaly upadat a věda dostala nový směr. Přišly jiné priority bez sebevětších hádek, jednalo se čistě jen o geopolitiku. V průběhu 70. let 20. století existovaly sice ambice zřídit stálou lunární základnu, ale priority přešly k průzkumu Marsu. Pozornost se obrátila k programu Space Shuttle a v poslední době k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou od listopadu 2000 trvale obývají týmy astronautů. To ale neznamená, že by se lidé nemohli v budoucnu vrátit na Měsíc.

Byli tedy lidé skutečně na Měsíci?

V roce 2009 byl na Měsíc vyslán průzkumný orbiter, aby zmapoval měsíční povrch v rozlišení o tři nebo čtyři řády vyšším než předtím. Každé místo přistání Apolla bylo vyfoceno a snímky skutečně zachytily stopy po lunárních vozidlech. „Je až udivující, že si takové stopy zachovají svoji integritu po miliony let,“ říká profesor Ojha. Bez ohledu na to, co civilizace ve vesmíru učiní, stopa na Měsíci bude existovat vždy a žádné hypotézy toto tvrzení nevyvrátí.