Nezastavitelné lodě Vikingů: Vědci konečně rozluštili tisíciletou záhadu

4 min

Sdílet

Byli to především šikovní mořeplavci, kteří uměli stavět lodě tak dokonale, že jim to pomohlo dobýt půl Evropy. Jejich lodě dokázaly plout po moři i po mělkých potocích, odvézt armádu i kupce se zbožím, a když bylo třeba, dalo se s nimi přejít i přes pevninu. Tenhle trik umožnil vikingům dostat se tam, kde by je nikdo nečekal. Od ledových útesů Grónska po slunečnou Byzanc – kde se objevili vikingové, tam byly jejich zázračné lodě.

Vikingské lodě byly hrozbou pro celou Evropu

Zdroj: Pravda24

Drakkar — Lehké, s nízkým ponorem, dobře chráněné. Takové byly vikingské lodě, zdroj: Shutterstock

Řemeslo na úrovni umění

Vikingové stavěli lodě z dubu způsobem, který vypadal jako pokládání šindelů na střechu. Prkna se překrývala jedno přes druhé. Tohle dalo lodím pružnost – dokázaly se ohýbat s vlnami.

Základem všeho byl kýl vyřezaný z jediného kusu – to byla páteř celé lodi. Na něj pak připevnili žebra, která dala lodi správný tvar. Celé to držely pohromadě železné hřeby a kožené provazy.

Čtěte také: Po revoluci si na něj ušetřil každý Čech, dnes si na něj nikdo nevzpomene. I giganti mohou hodně rychle padnout

A tady přichází to nejdůležitější – lodě měly velmi mělký ponor. Často jen půl metru. Taková loď dokázala plout i tam, kde byste dnes měli problém s kanoí. Vikingové tak mohli dopravit svoji armádu hluboko do vnitrozemí, kde je vůbec nečekali.

Kostra vikinské lodě — Kýl z jednoho mohutného kusu dřeva s pružnou konstrukcí dodával lodím neuvěřitelnou odolnost, zdroj: Shutterstock

Rychlé jako blesk

Vikingské lodě byly dlouhé a úzké jako závodní čluny. Největší měřily třicet metrů na délku, ale byly široké jen tři až čtyři metry. Tahle proporce jim dala rychlost a obratnost, se kterou se ostatní lodě nemohly rovnat.

Čtěte také: Bylo dřív vejce nebo slepice? Vědci konečně rozlouskli starý paradox

Měli jak vesla, tak plachtu – prostě byli připravení na všechno. Foukal vítr? Vytáhli plachtu. Vítr se otočil nebo ustal? Žádný problém, chopili se vesel. Dokázali tak plout i proti proudu nebo proti větru.

Kormidlo měli vikingové na pravé straně – mimochodem, odtud pochází anglické slovo starboard. Bylo to obrovské veslo, kterým dokázali otočit loď i při plné rychlosti. Zkušený kormidelník proplouval mezi skalami jako při slalomu.

Švýcarský nůž na vodě

Nejgeniálnější na vikingských lodích byla jejich všestrannost. Stejná loď, co ráno dovezla válečníky k útoku na anglické pobřeží, odpoledne odvezla obchodníky s kožešinami směrem na východ. Byla prostě multifunkční – válečná loď, nákladní plavidlo a taxi v jednom.

A když bylo potřeba, lodě se daly vytáhnout na břeh a přenést přes zem. Když Vikingové narazili na peřeje nebo chtěli přejít z jedné řeky do druhé, prostě lodě vyložili na břeh a přetáhli je po kládách. Takhle se dostali z Baltu přes ruské řeky až k Černému moři.

Uvnitř bylo místo na všechno možné. Koně, zbraně, jídlo, drahé zboží – zkrátka to, co potřebovali. Některé lodě unesly až dvacet tun nákladu, což bylo na středověk, jako by dnes někdo měl náklaďák.

Řeky jako dálnice

Díky mělkému ponoru mohli Vikingové používat řeky jako dálnice. Jejich lodě pluly po Rýnu až do Německa, po Seině až k Paříži, po ruských řekách až na Ukrajinu. Nikdo jiný tohle neuměl – pro ostatní byly řeky překážkou, pro Vikingy silnicí.

Řeky jim umožnily překvapivé útoky zezadu. Zatímco si evropští králové chránili pobřeží před útoky z moře, vikingové se jim objevili na řece za zády. Paříž se dostala do pasti právě takhle – Vikingové se po Seině dostali až k městu, aniž by je někdo zastavil.

Po ruských řekách dorazili až do Byzance a Bagdádu. Ale tam už nepřicházeli jako nájezdníci, ale jako obchodníci. Vyměňovali severské kožešiny a jantary za zlaté mince a orientální koření. Byla to jedna z nejdůležitějších obchodních cest té doby.

Další vývoj: Různé lodě pro různé účely

Nejslavnější byly drakary – rychlé útočné lodě s hlavami draků na přídi. Měly třicet párů vesel a odvezly šedesát bojovníků. Byly stavěné na rychlé údery – přijet, zaútočit, zmizet.

Obchodní lodě knarry byly širší a pomalejší, ale odvezly mnohem víc nákladu. Měly jen pár párů vesel a spoléhaly hlavně na plachtu. Právě na těchto lodích vikingové osídlili Island a Grónsko.

Největší lodě patřily králům. Měřily až 37 metrů a odvezly přes sto mužů. Byly to plovoucí paláce, které ukazovaly, jak je jejich majitel bohatý a mocný. Na takových lodích útočili na největší města Evropy.

Následky pro Evropu

Vikingské lodě překreslily mapu Evropy. Umožnily malým severským kmenům ovládnout obrovská území od Irska po Rusko. Bez těchto lodí by vikingská dobrodružství nebyla možná a dějiny Evropy by vypadaly úplně jinak.

Jejich vychytávky ovlivnily stavbu lodí na staletí dopředu. Mělký ponor, kombinace vesel s plachtou, pružná konstrukce – všechno tohle se stalo normou pro lodě, které pluly po řekách a blízko břehů.

Archeologové dodnes objevují vikingské lodě a žasnou nad jejich dokonalostí. Nejslavnější je loď z Osebergu v Norsku nebo pět lodí z dánského Skuldeleve. Tyto nálezy dokazují, že vikingové nebyli jen zdatní bojovníci, ale taky mistry svého řemesla. Bez jejich lodí by byla historie Evropy o hodně chudší a mnohem míň dobrodružná.