Nedávná analýza dat shromážděných sondou NASA Insight odhalila přítomnost pevné kovové koule o průměru 1 200 km v nitru Marsu.
Vědci tvrdí, že se jedná o vnitřní jádro planety, což je zjištění, které je v rozporu s dosud převládajícím názorem. Objev znovu otevírá debatu o tom, proč se Mars ze světa s kapalnou vodou, řekami a možná i životem stal nehostinnou pouští, kterou je dnes.
Mise Insight, která odstartovala v roce 2018, byla první, která na jiné planetě rozmístila seismograf. Během čtyř let zaznamenala více než 1 000 marťanských seismických pohybů. V roce 2022 se však její solární panely pokryly prachem z písečných bouří a sonda přestala fungovat. I tak po sobě zanechala dědictví v podobě zásadních dat pro poznání marťanského nitra.
Studie s reinterpretovanými daty
Donedávna se mělo za to, že Mars, ačkoli je kamenitý jako Země, nemá pevné jádro a má pouze tekuté jádro z roztaveného železa. Tým vědců z Číny a Spojených států však znovu analyzoval 23 zemětřesení zaznamenaných sondou, z nichž některá zcela prošla planetou, zatímco jiná se v ní odrážela.
Tento postup připomíná ten, který v roce 1936 použila dánská seismoložka Inge Lehmann, která zemětřesením na Novém Zélandu prokázala existenci pevného zemského jádra. Výsledky zveřejněné v časopise Nature naznačují, že Mars má vnitřní strukturu velmi podobnou té zemské, tedy kůru, plášť, tekuté vnější jádro a pevné vnitřní jádro o průměru asi 1 200 km.
Pět ze šesti autorů studie pracuje ve vědeckých institucích v Číně, šestý je z americké instituce. Nikdo z nich není členem oficiálního týmu mise Insight, ačkoli data jsou po zveřejnění k dispozici vědecké komunitě.
Pochybnosti a debaty ve vědecké komunitě
Tento přístup vyvolává mezi odborníky rozpory. Simon Stähler, geofyzik ze Švýcarského federálního technologického institutu a spolupracovník mise Insight, říká: „Nejsem o těch datech úplně přesvědčen, ale je pravda, že vzali v úvahu všechny možné chybové faktory a výsledky obstojí. Řekl bych, že existuje 30procentní šance, že je to pravda, což je zhruba stejné jako existence pevného jádra na Měsíci.
Hlavní překážkou je, že podmínky marťanského jádra – vysoké tlaky a teploty – ztěžují reprodukci jeho chování v pozemských laboratořích. Ačkoli experimenty se železem naznačují, že by mělo být roztavené, nové údaje poukazují na přítomnost lehkých prvků, jako je kyslík, které by mohly podporovat krystalizaci. Autoři odhadují, že teplota vnitřního jádra Marsu dosahuje 1 700 °C a že vnější vrstva bohatá na síru, kyslík, uhlík a vodík zůstává tekutá.
Planeta podobná Zemi, ale přesto odlišná
Toto zjištění naznačuje, že Mars je Zemi podobnější, než se dosud myslelo. Autoři navrhují, že pevné vnitřní jádro by mělo tvořit 0,18 % celkového poloměru planety, zatímco na Zemi je to 0,19 %. Jedním z možných výkladů je, že Mars je starší, než jsme si mysleli, a již začal proces krystalizace jeho nitra. Ale právě tento proces pokračující činnosti vyvolává vnitřní aktivitu, která může znamenat, že Mars je živější.
Záhadou zůstává: proč se dvě planety s tak podobnou strukturou vyvinuly tak odlišně? Podle geologa Nicholase Schmerra, rovněž spojeného s misí Insight: „Magnetická pole [planet] vznikají v důsledku rotace, přenosu tepla z jádra do vnějších vrstev a rozdílů ve složení vnitřního jádra. Existence pevného vnitřního jádra na Marsu a skutečnost, že zde není žádné magnetické pole, naznačuje, že mechanismus krystalizace je velmi pomalý, což brání tomu, aby již takové magnetické pole generoval. Tato otázka není zdaleka jasná.
Srovnání se Zemí je nevyhnutelné. Lehmannové teorii o pevném jádru Země trvalo desítky let, než byla potvrzena. Teprve v sedmdesátých letech 20. století, kdy byly k dispozici dokonalejší seismografy, ji vědecká komunita mohla definitivně ověřit.
Důsledky pro budoucí mise
Tento objev má významné důsledky pro budoucí mise na Mars. Znalost vnitřní struktury planety je klíčová pro plánování pilotovaných misí, protože seismická aktivita by mohla ovlivnit bezpečnost astronautů. Kromě toho by poznání jádra Marsu mohlo poskytnout vodítka o vývoji jeho atmosféry a ztrátě magnetického pole, což jsou klíčové faktory pro posouzení obyvatelnosti planety v minulosti.
Z těchto poznatků by mohla těžit mise Mars Sample Return, na níž spolupracují NASA a Evropská kosmická agentura (ESA). Tato mise plánuje dopravit na Zemi vzorky marsovské půdy k podrobné analýze, která by mohla pomoci potvrdit teorie o složení marsovského jádra a jeho geologické historii.
V neposlední řadě by studium jádra Marsu mohlo také poskytnout cenné informace o vzniku kamenných planet obecně, což by vědcům pomohlo lépe pochopit procesy, které formovaly naši vlastní sluneční soustavu.

Zdroj: Youtube.com

Zdroj: Youtube.com

Zdroj: Youtube.com