KOMENTÁŘ. Polsko je o krok blíž výstavbě nového hlubokomořského přístavu, který vyvolává emoce i v sousedním Německu. Stížnosti neziskových organizací proti projektu začátkem srpna – zatím nepravomocně – odmítl varšavský soud. Kauza, popisovaná i v některých českých médiích zjednodušeně stylem „Němci blokují rozvoj Polska“, je však složitější. Na kontroverzní projekt si totiž kromě Němců u soudu stěžovali i Poláci. Někteří vidí v celé věci i paralelu k česko-polskému sporu o důl Turów.
Projekt hlubokomořského přístavu v polském Svinoústí je dalším dokladem v Česku poslední dobou tolik skloňovaných polských ekonomických ambicí.
Hotový má být už v roce 2029 a mohl by se stát klíčovým logistickým uzlem také pro zboží z východní části Německa i České republiky.
Ačkoli mediální zprávy o celé kauze často zmiňují pouze německé stěžovatele, stížnost proti projektu podalo současně s Němci i polské sdružení Zielone Wyspy Świnoujście. To už se ale do titulků příliš nehodí.
Nový přístav má od pobřeží vyčnívat mnoho set metrů do vod Baltského moře, zakotvit u něj v jednom okamžiku budou moci dvě čtyřsetmetrové kontejnerové lodě a jedna dvousetmetrová. K tomu patří i plán vybudovat novou, 75 kilometrů dlouhou a víc než půl kilometru širokou přívodní plavební dráhu ze severovýchodu směrem k novému přístavu.
Projekt vyvolává odpor ekologických organizací i místních samospráv. Německé obce na blízkém ostrově Usedom se obávají, že megastavba ohrozí jejich status vyhledávané turistické destinace s chráněnou přírodou. Ekologové se bojí o dopady stavby na život na mořském dně nebo na místní lesy.
Lobbing nebo analýza?
Německá nezisková organizace Lebensraum Vorpommern proto podala v Polsku stížnost proti ekologickým dopadům výstavby hlubokomořského přístavu. Z pohledu polské vlády je to obstrukce proti projektu, který by mohl ohrozit pozici německých přístavů jako Bremerhaven nebo dokonce Hamburk.
Mediálně vděčný příběh o tom, jak německá přístavní lobby blokuje polskou konkurenci „nastrčenou neziskovkou“, byl na světě. Tuto verzi šíří například i newsletter zasílaný polským analytikem Łukaszem Wojdygou, ředitelem Centra pro strategická studia Varšavského podnikatelského institutu. Newsletter převzala i některá česká média.
„Stavba tohoto přístavu by se mohla stát stejným problémem jako důl Turów, pokud se Poláci nebudou – tak jako v Turówě – správně držet evropských směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí,“ řekl v roce 2022 Rainer Sauerwein.
Z veřejných výstupů i vlastního statutu varšavské organizace vyplývá, že se staví proti takzvané „klimatické hysterii“ a kromě jiného klade důraz na podporu podnikatelské sféry v Polsku, na energetickou soběstačnost země a na výrobu elektřiny z jádra.
Think-tank, který prosazuje strategické obchodní zájmy Polska, tak kritizuje Německo, že tyto polské zájmy brzdí. Je to legitimní taktika, která však má blíže k lobbingu než k nezávislé analýze. A tímto způsobem by v médiích měly být výstupy varšavského centra i citovány.
Trhliny černobílého příběhu
Centrum se prezentuje jako politicky neutrální, v zahraničněpolitické rovině však stojí za pozornost jeho podpora takzvané iniciativy Trojmoří, tedy spolupráce skupiny států rozkládajících se od Baltu až k Černému moři. K ní bylo Česko dlouho skeptické, protože ji považovalo za projekt polských konzervativců směřující proti Německu a Francii.
Pro liberály tento projekt zkrátka „smrděl PiSem“ (bývalou polskou vládní stranou Právo a spravedlnost, pozn. red.), jak letos poznamenal politolog a bývalý diplomat Maciej Ruczaj.
To, že plánovaný mamutí polský přístav není v zájmu německé konkurence, je nasnadě. Lze si tak z německé strany dost dobře představit zákulisní lobbing a silné tlaky proti plánovanému přístavu. Je tu však ještě jeden drobný detail, který vnáší trhlinu do zdánlivě černobílého příběhu o tom, že Poláci něco chtějí a Němci jim škodolibě házejí klacky pod nohy.
Ačkoli mediální zprávy o celé kauze často zmiňují pouze německé stěžovatele, stížnost proti projektu podalo současně s Němci i polské sdružení Zielone Wyspy Świnoujście. To už se ale do titulků příliš nehodí.
Není to ostatně jediný podobný německo-polský spor v této lokalitě. V červenci se objevila zpráva, že v Baltu – právě u Svinoústí – našli kanadští těžaři velké naleziště ropy. Odborníci následně mírnili nadšení z možného objemu zásob ropy i jejich možné využitelnosti, plány těžit ropu však vyvolaly v sousedním Německu podobné obavy jako zmíněná stavba nového přístavu. A opakovat se budou zřejmě i aktéři sporu.
„Pro Poláky je to projekt národní prestiže – a tam může jít pár zákonů stranou, aby se to uskutečnilo,“ řekl k možné těžbě ropy v této části Baltu v rozhovoru pro německý veřejnoprávní rozhlas RBB Rainer Sauerwein ze zmíněné organizace Lebensraum Vorpommern, která se angažuje i v kauze kontejnerového přístavu. I v těžbě ropy vidí místní odpůrci ekologická rizika a možné narušení turismu na německé, ale i polské straně hranic.
Jako v dole Turów
Není to poprvé, co se polské hospodářské zájmy v pohraničí dostaly do přímého konfliktu s kvalitou života obyvatel v sousední zemi. O stovky kilometrů jižněji už řadu let v pohraničním trojúhelníku mezi Polskem, Německem a Českem probíhá spor o polský důl Turów.
Česko a Polsko v roce 2022 uzavřely dohodu, která měla tuto vlekoucí se kauzu definitivně uzavřít, včetně výstavby podzemní stěny proti únikům podzemní vody nebo povrchového ochranného valu.
Více než tři roky poté si ale místní obyvatelé stále stěžují na překračování hlukových limitů z dolu i na nedostatečné údaje o hladině spodní vody, které polská těžařská společnost považuje za obchodní tajemství.
Paralelu mezi baltským pobřežím a česko-polským pohraničím si uvědomují i zástupci protestní iniciativy Lebensraum Vorpommern: „Stavba tohoto přístavu by se mohla stát stejným problémem jako důl Turów, pokud se Poláci nebudou – tak jako v Turówě – správně držet evropských směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí,“ řekl v roce 2022 Rainer Sauerwein.
Rozhodnutí varšavského soudu zatím není pravomocné. Polská vláda ho však přivítala jako potvrzení harmonogramu celého projektu výstavby přístavu. Stavba by měla začít už letos a skončit na přelomu let 2029 a 2030.