Panorama složené z 96 záběrů roveru Perseverance odhaluje popraskaný povrch, prach a rudé odstíny planety. Nové poznatky zároveň posilují teorii, že Mars mohl mít v dávné minulosti podmínky vhodné pro život.
Poté, co se Matt Damon ztratil v mlze a písečných bouřích rudé planety ve filmu Marťan (2015), marťanském dramatu Ridleyho Scotta, vypukla horečka ohledně obyvatelnosti „nového světa“. Možnost osídlení Marsu tak v posledních letech upoutala pozornost veřejnosti a podnítila vznik řady mýtů, které oscilují mezi vědou a fikcí, jako ve výše zmíněném případě. Díky technologickému pokroku agentur, jako jsou NASA a SpaceX, se mnozí domnívají, že kolonizace takové planety je bezprostřední realitou, zatímco v praxi zůstávají obrovské technické, biologické a etické výzvy.
Mýty, které o Marsu kolují
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je, že již existují konkrétní plány na založení marťanských měst během příštího desetiletí, přičemž se ignorují omezení daná atmosférou, radiací a logistikou meziplanetární dopravy. Atmosféra Marsu je asi stokrát řidší než pozemská a skládá se převážně z oxidu uhličitého, což představuje vážný problém pro lidské dýchání a ochranu před slunečním zářením. Kromě toho se objevují nepodložené teorie o existenci skrytého inteligentního života nebo tajných základen na Marsu, které jsou živeny populární kulturou a dezinformacemi v sociálních médiích. Přestože průzkum Marsu stále pokračuje, obyvatelnost planety zůstává prozatím spíše vědeckou aspirací než blízkou realitou. Jedna z nejnovějších studií o tom, proč je Mars červený, však teorii o možné obyvatelné minulosti podporuje.
Ačkoli tato představa prozatím vychází z podložené hypotézy, ve vesmíru se objevuje stále více vynálezů, a to jak z hlediska výzkumu, tak metodiky odběru vzorků. Právě v této souvislosti NASA před několika měsíci zveřejnila nejostřejší snímky povrchu Marsu, jaké kdy byly pořízeny, a fotografie v podstatě ukazují, že tato planeta je přesně taková, jak jsme se obávali. Rudé odstíny, popraskaná země a dusivý prach jsou tedy empirické prvky, které na snímcích pořízených vozítkem Perseverance vynikají.
Nejostřejší snímek Marsu přináší nové úvahy
Dne 26. května 2025 byly pořízeny nejostřejší snímky Marsu v historii. Tento výkon se opět podařil Národnímu úřadu pro letectví a vesmír díky schopnostem jednoho z nejspecializovanějších strojů, který již získal ve vědeckém světě jisté zkušenosti. Populárnímu roveru Perseverance se podařilo zachytit marťanskou realitu v panoramatickém pohledu. Během expedice bylo pořízeno až 96 záběrů, čímž vzniklo panorama s připojením záběrů. Přesné místo, kde se výzkumné sezení odehrálo, je známé jako „Fallbreen“ a je jednou z oblastí, které vědci nejvíce zkoumají.
V rámci vzorků se nachází rozsáhlá oblast oddělená dobře diferencovaným pásem a na povrchu popraskaná. V pozadí jsou také vidět hory ležící na obzoru ve vzdálenosti asi 65 kilometrů, jak je uvedeno ve zprávě. Fotografie byly pořízeny díky částečnému uvolnění prachu, což umožnilo lépe zachytit marťanskou krajinu. Mechanismus Mastcam-Z, který je zabudován do sondy Perseverance, byl zodpovědný za zaznamenání toho, co se stalo. Na snímcích, které vidíme, stojí za povšimnutí, že sytost vzorku byla pravděpodobně upravena, aby bylo možné lépe pozorovat kontrasty, které krajinu vyživují.
Teorie o obyvatelné minulosti rudé planety
Mezinárodní studie, kterou podpořila NASA a která byla zveřejněna 25. února, naznačuje, že za charakteristický načervenalý prach na Marsu je zodpovědný především ferrihydrit, hydratovaný minerál železa.

Zdroj: Youtube.com
Toto zjištění naznačuje, že rudá planeta měla chladnější, ale vlhčí období, protože ferrihydrit se na rozdíl od jiných oxidů, jako je hematit, tvoří pouze za přítomnosti kapalné vody při nízkých teplotách. To posiluje hypotézu, že v dávné minulosti mohl být Mars obyvatelný a na jeho povrchu panovaly podmínky vhodné pro udržení kapalné vody.
„Z naší analýzy vyplývá, že ferrihydrit se nachází všude v prachu a pravděpodobně také ve skalních útvarech. Nejsme první, kdo považuje ferrihydrit za příčinu červené barvy Marsu, ale nyní to můžeme lépe ověřit pomocí pozorovacích dat a nových laboratorních metod, které umožňují vytvořit v podstatě laboratorní marťanský prach,“ říká Adam Valantinas, autor projektu.
Nedávný výzkum navíc naznačil, že voda na Marsu by mohla být zachycena v hydratovaných minerálech nebo dokonce ve formě ledu pod povrchem. To otevírá možnost, že by budoucí mise mohly objevit zásobárny vody, které by se daly využít k udržení lidského života nebo k výrobě paliva pro budoucí marťanské kolonie. Prioritou zůstává také pátrání po mikrobiálním životě, protože by mohl poskytnout vodítka o vývoji života v extrémních podmínkách.