Poprvé do školky? Tipy, jak zvládnout první týdny bez slz i stresu

Sdílet

Nástup do školky je velká změna, a to nejen pro dítě, které se rázem ocitne v neznámém prostředí a mezi cizími lidmi a novými pravidly. My rodiče zase čelíme vlastní nejistotě, jak to naše malé zvládne. Dobrá zpráva je, že adaptace na školku se dá usnadnit. Stačí trochu přípravy, otevřené komunikace a hlavně klidu a trpělivosti.

Poprvé do školky

Zdroj: Shutterstock

Jak začít? Třeba tím, že dítěti vysvětlíte, proč do školky půjde. Vyhněte se argumentům, že „vy musíte do práce“ – hledání výhod je mnohem účinnější. Mluvte s ním o tom, že se ve školce naučí nové věci, zažije spoustu zajímavého a bude mít nové hračky i kamarády. Některé typy dětí ovšem nemají rádi změny. Co v tomto případě dělat?

„Pokud vaše dítě potřebuje stabilitu a neholduje novým situacím, ujistěte ho, že paní učitelka mu všechno vysvětlí a vždy řekne, co má dělat. Hodně pomůže také povídání o tom, jak to ve školce chodí. A jestli máte příležitost, navštivte školku společně ještě před oficiálním začátkem – dítě si tak prostředí zažije dřív, než přijde ‚naostro‘,“ doporučuje psycholožka Šárka Miková, autorka teorie osobnosti zvané Teorie typů, kterou popisuje i vy svých knihách, např. Milovat nestačí.

Na každé dítě se musí jinak

Pár dnů před nástupem začněte upravovat ranní režim, aby vás nezaskočily ranní zmatky. Ulehčíte si to tím, že začnete připravovat už večer. Společně si nachystáte věci, popovídáte si o tom, co zajímavého vás zítra čeká, a zapojíte dítě třeba do výběru oblečení.

„Nezapomínejte na to, že děti ve věku 3-4 let sice potřebují hodně jistoty a bezpečí, ale jen některé uklidňuje pevně dodržovaný režim. Jiné naopak potřebují spíše svobodu reagovat na situaci, další zase jsou tak trochu ‚mimo‘ – ve světě představ a fantazie. Proto na dítě netlačte, když něco nefunguje podle jednoho mustru. Zkuste když tak něco jiného. Příprava na školku by měla být radost, ne řízení vlaku podle jízdního řádu,“ vysvětluje psycholožka.

Jak poznat, co na jaké dítě platí? Pomůže znát jeho typ – dle Teorie typů. Pak se vám s ním bude lépe komunikovat a náročné chvíle nebudou tak horké. Určitě vám také ulehčí situaci, když znáte i svůj typ osobnosti. Někdy totiž máme tendenci přenášet naše potřeby na dítě, které to ovšem může mít jinak. Určit typ vám mohou pomoci knihy (Nejsou stejné, Ani mámy nejsou stejné, Milovat nestačí), nebo třeba dvoudenní seminář.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Tři věty, které mohou dítěti zkazit nástup do školky

5 tipů, když dítě při loučení pláče

První dny mohou být náročné – slzičky jsou zcela běžné. A právě v těchto chvílích hraje velkou roli, jak se chováte vy sami. Co by vám mohlo pomoci?

Laskavost a trpělivost
Pokud jste úzkostní, nejistí nebo se na dítě zlobíte, těžko ho uklidníte. Ano, může to být velmi náročné, ale věřte, že za vaši trpělivou laskavost sklidíte ovoce – vy všichni.

O školce jen pozitivně
Vyvarujte se větám typu ‚Já taky musím do práce, i když se mi tam nechce‘, což v dítěti posiluje přesvědčení, že školka je něco, co se musí protrpět.

Jak dlouho pláče?
Zjistěte, zda dítě po vašem odchodu pláče dlouho nebo se rychle uklidní. Rozpláče ho něco i během dne? Je veselé nebo spíš stažené do sebe? „Pocity dítěte nemůžeme podceňovat, ale pokud je spíš tiché a nezapojuje se do her s ostatními, nemusí to nutně znamenat, že ve školce trpí – některé typy osobnosti to tak prostě mají a uvnitř se cítí spokojené.“

Dejte návrhy, co by dítěti mohlo pomoct
Déle se objímat? Vzít si s sebou oblíbenou hračku? Nebo si třeba oba namalujte na ruku stejný obrázek, díky kterému budete spojeni, i když nebudete spolu?

Pomozte dítěti orientovat se v čase
Tříleté dítě neví, jak dlouho věci trvají. Nenechte ho ve strachu, že ve školce zůstane napořád. Udělejte mu jasno v tom, co a kdy se bude dít. ‚Za chvíli bude svačinka, pak si pohrajete, pak půjdete ven, pak bude oběd a pak hned pro tebe přijdu.‘ Tento ‚plán‘ si můžete společně namalovat a dítě ho může mít v kapse.

Když dítě ve školce nechce jíst

Častým ‚strašákem‘ je i to, že dítě odmítá jídlo. Je to ale úplně běžné a většinou součást adaptace. Ve školce je spousta nového a jídlo je jedna z mála věcí, které dítě může mít pod kontrolou. Tím, že nejí, dává najevo, že si chce rozhodovat samo. Jakmile se v prostředí uklidní, chuť k jídlu se vrátí. A některé děti zkrátka nemají rády nová jídla, což pro ně může být třeba jen jiný způsob servírování nebo větší slanost. Jak na tuhle situaci reagovat coby rodič?

„Netlačte na dítě a nedělejte z jídla ‚téma‘. Nesnědl jsi oběd? Nevadí, třeba bude zítra něco, co tě bude lákat. Dítěti ani nevyhrožujte, ale ani ho neuplácejte odměnami. Dále doporučuju ujistit paní učitelky, že je za vás v pořádku, že dítě nebude jíst. A poprosit je, aby daly dítěti jen malou porci a třeba rýži, maso a zeleninu zvlášť. I rohlík může dítě dostat suchý, třeba na menší kousky, a pomazánku zvlášť nebo vůbec. Nebojte, vaše dítě není divné – zářijových nejedlíků mají paní učitelky ve školce každý rok několik. A všichni postupně jíst začnou,“ dodává psycholožka Šárka Miková.