CENTRUM.CZ > MeziŽenami.cz > dnes, 08:27

Příběh Ireny, která se celý svůj dosavadní život bojí, že něco udělala špatně a bude za to pokáraná

Sdílet

Zdroj: Pixabay Rian MC Guiery

Irena vyrůstala v rodině, kde měl hlavní slovo otec a její matka jen seděla v koutku. Musela poslouchat a za sebemenší prohřešek jí otec vyhuboval. Nikdy ji neuhodil, ale ona vyrůstala v neustálém strachu. Když se osamostatnila, její strach se po čase vrátil. Vybrala si špatného partnera? Nevhodnou práci? Nebo je problém hlubšího charakteru?

Otec despota

„Dokud strkáš nohy pod náš stůl, bude to podle mě.“ Tuhle větu jsem slyšela jako holka tolikrát, že se ještě dnes ozývá v mojí hlavě jako ozvěna. Táta měl rád pravidla, ale především ta svoje. Všechno muselo být po jeho, bez jakékoli diskuse. Každý den, když se vracel z práce a slyšela jsem vrznout dveře, jsem měla knedlík v krku a uzel v břiše. „Co zase bude?!“ honilo se mi hlavou. „Mám špatnou známku? Něco jsem neudělala? Na něco zapomněla?“ Samozřejmě jsem měla zakázáno po večerech bloumat venku, a to platilo, i když jsem měla už před maturitou. A protože nebezpečí číhá na každém rohu, tak jsem neměla povoleno téměř nic. Táta mi zakazoval i kroužky, kytara byla hloupost a keramika? Zbytečnost. A když se náhodou někdo – míněno nějaký chlapec v mém věku – o mě začal zajímat – resumé mého otce bylo jednoznačné: „Zmetek, co ti zničí život!“ Poslouchala jsem. Co jiného mi taky zbývalo? Sklonit hlavu a doufat, že třeba příště nevybuchne kvůli tomu, že jsem přišla o pět minut později nebo že JEMU se ten den něco nepovedlo a jeho dcera, tedy já, byla vhodný hromosvod. Všechno jsem v sobě dusila. Ale snila jsem o tom, že jednoho dne půjdu vlastní cestou.

Konečně svoboda!

Ve dvaceti jsem začala pracovat. Trochu z nouze. Ráda bych studovala dál, ale chtěla jsem vypadnout z toho domu hrůzy, ve kterém jsem žila. (Je třeba podotknout, že moje matka svoji hlavu sklonila už dávno a mému otci a svému manželovi raději neodporovala.) Těsně před maturitou jsem potkala Roberta. Ačkoli jsem měla podanou přihlášku na výšku – otec mě donutil – okamžitě jsem vzala kramle a zmizela z domu. Poměrně snadno jsem si našla jakousi kancelářskou práci a hodně rychle se k Robertovi přestěhovala. A předpokládala jsem, že kapitola mého nepovedeného dětství skončila a dny strachu jsou pryč. Robert byl milý a pozorný a já si myslela, že mě čeká konečně svoboda. Zpočátku to skutečně vypadalo jako vysvobození. Robert mě obdivoval, říkal, že jsem výjimečná, nosil mi kytky a volal či psal mi desetkrát denně. Byla jsem šťastná jak blecha.

Láska pod dohledem

Jenže brzy se ukázalo, že kontrola má různé podoby. Táta na mě řval, Robert byl samý med. To, že se mi xkrát za den ozýval, vypadalo rozkošně, dokud mi nedošlo, že mě vlastně kontroluje. První měsíce mi to nijak nevadilo, ani jsem necítila potřebu být někdy sama, nebo jít někam bez něho. Až se ozvala kamarádka – a domluvily jsme si spolu podvečerní kávičku. „Kam jdeš?“ optal se Robert jen tak mimochodem, když viděl, že se oblékám a jsem na odchodu. „S kamarádkou na kafe,“ odvětila jsem – to jsem ale netušila, jaká bude reakce. Z Roberta vypadlo tisíckrát: Proč a máš to zapotřebí a můžete si zavolat a já ti nestačím… že jsem nakonec nikam nešla. Nepřikládala jsem tomu váhu, dokud se tyhle jeho námitky a trapné otázky a poznámky nezačaly množit. Najednou tady bylo: „Kdo ti píše v deset večer?“ „Tohle si chceš vzít na sebe?“ „Kde jsi byla až do šesti?“ nebo taky: „Nechápu, proč potřebuješ být s kámoškou. Já ti nestačím?“ Začala jsem si dávat pozor, co říkám. Komu píšu. A nakonec i kdy se usmívám – protože i to by mohlo být „podezřelé“. Ale jsem se začala znovu bát.

Do třetice

Když už rozebírám svůj život, musím přiznat, že ani v práci to nebylo jiné. První měsíce jsem byla bláznivě zamilovaná do Roberta a kolegové na mě byli milí. Ale jak jsem začala mít problémy doma, začaly se tak nějak objevovat i v práci. Nebo spíš v mojí hlavě. Každou chvíli mě přepadne pocit, že jsem něco zapomněla nebo udělala špatně. Bojím se, že se ztrapním, mám osypky ze zvýšeného hlasu šéfa a připadám si čím dál menší. A i když mi nikdo nic nevyčte a nic se nestane, ten strach ve mně pořád je. Jako tichý, neviditelný pes, co mě sleduje na každém kroku. Neumím se vůbec uvolnit, uzel v břiše mám po celý den. Pořád kolem dokola si kontroluju seznam svých povinností a když mě šéf zavolá do kanceláře, první, co mě napadne, je: „Co jsem provedla? Co jsem nezvládla? Co je špatně?“ Jako bych už zase byla malá holka a čekala trest, jen ta kulisa se změnila. A napadá mě: „Co když jsem prostě pokažená? Co když si za to všechno můžu jen já sama? Co když neumím být svobodná?“ Jak z toho ven?

Názor koučky Hany Adamíkové

[caption id="attachment_102829" align="alignright" width="212"]

Hana Adamíková: Uzdravte své sebevědomí[/caption] Na příběhu Ireny je vidět, jak se nepříjemné zážitky z dětství přelévají do dalších životních situací. Jak z toho ven? Sebrat odvahu k tomu, co Irenina matka nedokázala. Tedy narovnat se a začít si postupně vymezovat vlastní prostor. Tento úkol se jeví jednoduše, ale ze zkušenosti mohu říct, že je dlouhodobý. Při práci s klienty se mi velmi osvědčil pozvolný způsob propouštění starých vzorců chování a nahrazování je novými. Postup je to systematický a začínáme zdánlivě běžnými situacemi, než se pustíme do těch složitějších. V první řadě je důležité se naučit vnímat své potřeby. Jinými slovy co chci a nechci. A pak je s okolím komunikujte. Hlídáme hlavně emoce, které jsou v pozadí komunikace (často jsou to pocity viny a strachu). Pokud pracujete sami, zkoušejte se zachovat jinak v situacích, které byste běžně přešli. Například pokud se cítíte unavení, ale máte domluvenou kávu s kamarádkou a cítíte, že se opravdu přepínáte zkuste si alespoň představit, jaké by bylo schůzku zrušit. Vnímejte pocity, které se vám při představě spustí. Je-li vaše únava skutečně velká, co schůzku přesunout? Půjde vám dát sebe na první místo?

Hana Adamíková

Koučka, mentorka, lektorka i spisovatelka. Věnuje se osobnímu rozvoji, tématům sebedůvěry, vnitřního klidu a partnerských vztahů. Pro ženy napsala knihy Uzdravte své sebevědomí, a Staňte se magnetem na muže, ve kterých je možné najít mnoho návodů na to, jak žít spokojený a naplněný život. Více informací najdete na www.hanaadamikova.cz. Připravila: Šárka Schmidtová

DALŠÍ ČLÁNKY z MeziŽenami.cz

Vybrali jsme pro vás MAGAZÍNY A ZAJÍMAVOSTI

Stalo se v roce 1619. Žďárskem se měl prohnat kulový blesk, mluví se i o UFO

Jihlavská Drbna|

dnes, 19:26

Stalo se v roce 1619. Žďárskem se měl prohnat kulový blesk, mluví se i o UFO

Je tomu 406 let, kdy došlo na Žďársku u Jimramova k záhadné události. O co přesně se jednalo, není tak...

Skupina miliardáře Komárka prodlužuje partnerství s Karlovarským festivalem

Borovan.cz|

dnes, 19:16

Skupina miliardáře Komárka prodlužuje partnerství s Karlovarským festivalem

Loterijní společnost Allwyn, která patří do skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka ml., prodlouží...

Poblíž vyškovské nemocnice přibylo přes šedesát nových parkovacích míst

Brněnská Drbna|

dnes, 19:00

Poblíž vyškovské nemocnice přibylo přes šedesát nových parkovacích míst

Poblíž vyškovské nemocnice vzniklo přes 60 parkovacích míst. Město upravilo slepou část Puškinovy ulice,...

Francouzský malíř mění tvář podchodu v Olomouci. Omšelé zdi zkrášlí pestré motivy s místní symbolikou

Hanácká Drbna|

dnes, 18:57

Francouzský malíř mění tvář podchodu v Olomouci. Omšelé zdi zkrášlí pestré motivy s místní symbolikou

I druhý podchod pod frekventovanou Foerstrovou ulicí nedaleko fakultní nemocnice v Olomouci prochází...

„Koště na trůnu polotěžké váhy!“ Jiří Procházka se odvázal a sepsul šampiona Ankalaeva

SportWin » bavme se sportem|

dnes, 18:50

„Koště na trůnu polotěžké váhy!“ Jiří Procházka se odvázal a sepsul šampiona Ankalaeva

Jiří Procházka odložil diplom, oblékl rukavice a vyslal první ránu. Magomed Ankalaev podle něj nemá auru...

Konec mlčení: Monika Bagárová konečně promluvila o rozchodu s Leem

VímeVíc.cz|

dnes, 18:49

Konec mlčení: Monika Bagárová konečně promluvila o rozchodu s Leem

Zpěvačka Monika Bagárová dala jasně najevo, že vztah s podnikatelem Leonardem Lekajem je stále stabilní. Ve...

Cyklista v Hejnicích srazil chodkyni a ujel. Policie hledá svědky události

Liberecká Drbna|

dnes, 18:46

Cyklista v Hejnicích srazil chodkyni a ujel. Policie hledá svědky události

Svědky dopravní nehody, při které cyklista v Hejnicích v sobotu 5. července dopoledne škrtl řídítky o...

Český turista se zřítil na výletě v italských Dolomitech. Pád nepřežil

Zprávy - Aktuálně.cz|

dnes, 18:34

Český turista se zřítil na výletě v italských Dolomitech. Pád nepřežil

V italských Dolomitech v pátek odpoledne zahynul český turista. Muž, který byl na výstupu ve skupině, se...

Sex, láska a snění. Vítězný film z Berlinale sází na sílu slov

Magazín - Aktuálně.cz|

dnes, 18:30

Sex, láska a snění. Vítězný film z Berlinale sází na sílu slov

Hlavní cenu letošního berlínského festivalu získaly Sny, závěrečný díl konverzační trilogie norského...

Vydejte se na borůvky: Připravte nepřekonatelný koláč, knedlíky nebo polévku

Vaření.cz - HPx články|

dnes, 18:30

Vydejte se na borůvky: Připravte nepřekonatelný koláč, knedlíky nebo polévku

Borůvkový koláč, kynuté borůvkové knedlíky. Kdo z nás by si teď nepochutnal? Borůvky určitě patří k...

Doporučujeme

Právě se děje

Skandál v oblíbených termálech: Něco takového jsme ještě neviděli, rozčilují se Češi

Příběh Ireny, která se celý svůj dosavadní život bojí, že něco udělala špatně a bude za to pokáraná

Skandál v oblíbených termálech: Něco takového jsme ještě neviděli, rozčilují se Češi

Konec mlčení: Monika Bagárová konečně promluvila o rozchodu s Leem

Prehistorická příšera na Orlíku, Jakub Vágner se pochlubil překvapivým úlovkem

Oblíbený fastfood prodával zákazníkům škodlivé maso. Promluvil zaměstnanec

Stalo se v roce 1619. Žďárskem se měl prohnat kulový blesk, mluví se i o UFO