Kriminalisté případy vyšetřují jako trestný čin a žádají veřejnost, aby poskytla svědectví na telefonním čísle 158, pokud má jakékoli informace o otravách volně žijících živočichů.
Od minulého týdne se jihomoravští kriminalisté zabývají případem otravy několika zvířat v okrese Brno-venkov. Mrtvého luňáka červeného ohlásila kolemjdoucí žena psovodce psí jednotky ČSO Kláře Hlubocké, která se psy ihned vyrazila na místo nálezu.
„Při prohledávání okolí objevili psi další dva mrtvé luňáky červené, kunu a také otrávenou návnadu,“ popisuje Hlubocká. „Vzhledem k velkému počtu uhynulých zvířat na jednom místě jsem pojala podezření na otravu nebezpečným jedem karbofuranem, což následně potvrdily rychlotesty, které jsem provedla přímo v terénu. Případ jsem následně předala policii. Předpokládáme, že stejný pachatel má na svědomí i otravu motáka pochopa, který byl nalezen ani ne o týden dříve zhruba dva kilometry od tohoto místa,“ vysvětluje Hlubocká.
Psí jednotka ČSO od začátku roku řeší bohužel velké množství případů otrávených zvířat po celé republice. „Začátkem února někdo zabil krkavce velkého na Královéhradecku, v březnu se u Brtnice na Jihlavsku potvrdila otrava karbofuranem u orla mořského a luňáka červeného a traviči řádili i na Nymbursku, kde někdo otrávil dva luňáky červené s vysílačkami a jednu káni lesní. Ta díky včasné pomoci přežila a byla vypuštěna zpět do přírody,“ popisuje jednotlivé případy Hlubocká.
„U dalšího případu jsme asistovali během dubna na Břeclavsku. Za oběť travičům tu padli dva orli mořští, dvě káně lesní a luňák červený. Dva případy otrav máme také na Třebíčsku. V dubnu tam někdo otrávil káni lesní a v květnu vránu šedou – v obou případech šlo o otravu karbofuranem. Na Jesenicku někdo otrávil v květnu dva krkavce velké, na Strakonicku luňáka červeného a na Táborsku zabili traviči hned tři chráněné živočichy – luňáka červeného, volavku popelavou a vydru říční.“ dodává Hlubocká.
Otrávený dospělý orel mořský u Nasavrk na Chrudimsku.
Foto | Klára Hlubocká / ČSO
Otřesný případ travičství vyšetřují kriminalisté také u Nasavrk na Chrudimsku. „Travič zde v květnu zabil celou rodinu orlů mořských – dva dospělé a jejich mládě. Jednalo se o jediný známý hnízdící pár v celé CHKO Železné hory,“ informuje Hlubocká. Porobněji případ popsala Agentura ochrany přírody a krajiny.
Od půlky května se kriminalisté zabývají také případem několika uhynulých zvířat v obci Klučenice na Příbramsku. „Na louce byla nalezena tři uhynulá zvířata – konkrétně šlo o lišku obecnou, káni lesní a orla mořského. Také zde se potvrdilo podezření na otravu karbofuranem,“ říká Hlubocká. Na Příbramsku se přitom nejedná o jediný případ. „Už od dubna zde řešíme otravu orla mořského – i tentokrát prověřujeme, zda traviči použili nebezpečný karbofuran,“ dodává Hlubocká.
„Nejvíce otrávených zvířat zatím evidujeme na Jindřichohradecku. Od února byli během několika týdnů nalezeni dva uhynulí krkavci velcí, dvě káně lesní, orel mořský, luňák červený, čtyři lišky a kuna skalní. U všech obětí se potvrdila otrava karbofuranem,“ sděluje Hlubocká.
Otrávený dravec na dětském hřišti
Koncem března informovali pelhřimovští kriminalisté Kláru Hlubockou o případu orla mořského otráveného karbofuranem. „Ten byl nalezen na dětském hřišti, kde mohly přijít do styku s kadaverem malé děti. To je velmi nebezpečné, jelikož v případě použití karbofuranu je prudce jedovatá nejen samotná návnada, ale také uhynulá zvířata, která ji pozřou. Velmi lehce tak mohlo dojít k neštěstí,“ varuje Hlubocká.
Karbofuran je pro svoji přílišnou jedovatost od roku 2008 zakázán v celé EU. Trestným činem je i jeho samotné držení. „K usmrcení všeho živého stačí jen pár kapek tohoto nervového jedu a nebezpečné jsou i jeho výpary. V ohrožení tak jsou nejen volně žijící zvířata, ale například i psi na vycházce či děti,“ upozorňuje Hlubocká. Otravy psů karbofuranem nejsou bohužel nijak vzácné, např. loni se po pozření návnady otrávila fenka německého ovčáka a v roce 2019 zahynulo čtyřměsíční štěně border kolie.
Střílení dravců, nelegální pasti i zničená hnízda
Kromě trávení dravců se policie potýká také s jejich nelegálními zástřely i chytáním do pastí. Také k těmto případům vyjíždí Hlubocká se psy. „V únoru nám rakouští kolegové nahlásili podezření na nelegální zabití kriticky ohroženého orla královského na Znojemsku. Toho se podařilo dohledat díky GPS/GSM lokátoru, který měl na zádech. Při pitvě byly nalezeny broky, orla tak někdo úmyslně zastřelil,“ vypráví Hlubocká.
„Podezření na zastřelení jsme měli také u dvou kání lesních na Nymbursku. To se ale neprokázalo a momentálně pracujeme s verzí, že dravci uhynuli v důsledku zranění způsobených nastraženou pasti,“ říká Hlubocká, která se ve své práci setkává také s úmyslným ničením hnízd dravců – naposledy minulý týden na Jičínsku, kde neznámý pachatel zlikvidoval hnízdo vzácných motáků lužních se čtyřmi mláďaty.
Otrávený orel mořský u Břeclavsku.
Foto | Klára Hlubocká / ČSO
Podezření na úmyslné zničení hnízda orlů mořských vyšetřují od března také kriminalisté na Vysočině u obce Pikárec a na Příbramsku. „I v tomto případě se jedná o trestnou činnost, konkrétně neoprávněné nakládání s chráněnými živočichy. Proto je potřeba hlásit policii i takovéto případy. Nebuďme vůči nelegálnímu zabíjení zvířat lhostejní, případů je opravdu hodně, toto je jen námi prověřená „špička ledovce“. Bez zapojení a pomoci veřejnosti budou pachatelé ve své činnosti pokračovat. Mějte oči otevřené, buďte všímaví a nebojte se podezřelé nálezy nebo chování osob ohlásit,“ vyzývá Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Policie žádá o pomoc svědky
K objasnění případů by mohli policii pomoci svědci, kteří si v místech nálezu všimli návnady, nebo mají informace, které by mohly vést k dopadení pachatele. Pokud máte jakékoli informace, kontaktujte psí jednotku ČSO na čísle 606 412 422 nebo Policii ČR na lince 158.
Kriminalisté kvalifikují případy jako trestné činy týrání zvířat, pytláctví a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Pachatelům může za tyto činy hrozit i několik let za mřížemi.
V minulosti se podařilo s přispěním psí jednotky usvědčit a odsoudit za trávení volně žijících živočichů již tři pachatele. Prvním odsouzeným se stal v roce 2021 rybníkář ze Strakonicka, který dostal podmíněný trest 2,5 roku. Druhý travič – myslivec a chovatel drůbeže a holubů z Břeclavska – odešel od soudu v roce 2022 s tříletým podmíněným trestem. Naposledy byl v roce 2024 odsouzen myslivec a chovatel loveckých psů a ryb z Příbramska, kterému byl vyměřen dvouletý podmíněný trest a pokuta 250 tisíc korun.
Psí jednotku ČSO tvoří psovodka Klára Hlubocká s retrívry Vikym a Irbis, kteří jsou jako jediní v Česku speciálně vycvičení na hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí. Hlubocká navštěvuje se psy důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, ale také na ohlášení občanů a k případům, které jí ohlásí speciálně vyškolení terénní spolupracovníci.
Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 190 případů, jejichž obětmi se stalo přes 600 zvířat. Letos už počet otrávených zvířat překonal číslo za celý minulý rok.
„Od začátku roku jsme s Policií České republiky asistovali u 24 případů, při kterých bylo nalezeno 55 otrávených ptáků a 16 savců. 14 ptáků bylo nelegálně zastřeleno, chyceno do pasti nebo jinak zabito. Velká část obětí patří ke kriticky ohroženým a zákonem chráněným druhům. K těm letos přibyl bohužel i vlk obecný, i proto jsme navázali dlouhodobou spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko, kde byl jeden z otrávených vlků nalezen,“ říká Hlubocká. O dalším případu čtyř otrávených vlků informovala v polovině května Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Příručka Ptačí kriminalita.pdf Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past.
Ptačí svět.pdf Tematické číslo časopisu ČSO Ptačí svět, které se zabývá ptačí kriminalitou.
Podezření na otravu. Jak poznat?
• víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
• podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
• mrtvé zvíře poblíž návnady
• mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
• mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
• mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)
Co dělat v případě nálezu?
• Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
• Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
• Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO...).
• Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
• POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou). Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.
Ekolist.cz
FAJNTIP.cz|
HN.cz|
Sport - Aktuálně.cz|
SportWin|
Žena.cz|