Nedávná studie potvrdila, že stopy staré 23 000 až 21 000 let v Novém Mexiku představují nejstarší důkaz přítomnosti člověka v Severní Americe.
Výzkumníci z Bournemouth University a americké Správy národních parků tyto stopy vykopali v roce 2019 a svá zjištění zveřejnili v roce 2021. Datování otisků nohou poskytlo chronologii, která způsobí převrat v chápání vývoje kultur v Severní Americe ze strany antropologů, neboť jsou o zhruba 10 000 let starší než pozůstatky nalezené před 90 lety na lokalitě poblíž Clovis v Novém Mexiku, která dala jméno souboru artefaktů, jež archeologové dlouho považovali za zástupce nejstarší známé kultury v Severní Americe.
Kritici poslední čtyři roky zpochybňovali nálezy z roku 2021 a argumentovali především tím, že starobylá semena a pyl přítomné v půdě použité k datování stop nejsou spolehlivými ukazateli.
Nová studie se však při radiokarbonovém datování stop opírá o starobylé bahno, nikoliv o semena nebo pyl, a o nezávislou laboratoř, která analýzu provedla.
Konkrétně nová práce dochází k závěru, že bahno je staré 22 400 až 20 700 let, což koreluje s původním zjištěním, že otisky jsou staré 23 000 až 21 000 let. Nová studie představuje třetí typ materiálu (bahno plus semena a pyl), který byl použit k datování stop, a byla provedena třemi různými laboratořemi. Dvě nezávislé výzkumné skupiny mají nyní celkem 55 shodných radiokarbonových dat.
„Je to pozoruhodně konzistentní záznam,“ říká ve svém prohlášení autor výzkumu Vance Holliday, emeritní profesor na Fakultě antropologie a na katedře geověd, který se již téměř 50 let zabývá studiem osídlení Ameriky a zaměřuje se především na Velké pláně a jihozápad.
Před tisíciletími se v Bílých píscích rozkládala řada jezer, která nakonec vyschla. Větrná eroze nahromadila sádrovec a vytvořila duny, které dnes vymezují tuto oblast. Stopy byly vyhloubeny v korytě potoka, který se vléval do jednoho z těchto dávných jezer.
„Větrná eroze zničila část historie, takže tato část prostě zmizela,“ řekl Holliday. Zbytek je pohřben pod největší hromadou sádrového písku na světě.
V rámci studie se Holliday a Jason Windingstad, doktorand v oboru environmentálních věd, vrátili do White Sands v letech 2022 a 2023 a vyhloubili novou sérii příkopů, aby se blíže podívali na geologii jezerního dna.
Holliday přiznává, že nová studie neodpovídá na otázku, kterou od roku 2021 slýchá od kritiků: Proč zde nejsou žádné stopy po artefaktech nebo osídlení, které by zanechali ti, kdo zanechali stopy?

Zdroj: Youtube.com
Podle Hollidaye byly některé ze stop objevených pro studii z roku 2021 součástí stop, které by byly překonány během několika málo sekund. Je podle něj naprosto rozumné předpokládat, že lovci-sběrači by si dali pozor, aby po sobě v tak krátkém čase nezanechali žádné zdroje.
„Tito lidé žijí ze svých artefaktů a byli daleko od míst, kde mohou získat náhradní materiál. Neodhazují artefakty jen tak náhodně,“ řekl.
Tento objev má důležité důsledky pro naše chápání lidské migrace do Ameriky. Dlouhou dobu se předpokládalo, že první lidé přišli do Ameriky přes Beringův pevninský most, který spojoval Sibiř s Aljaškou během poslední doby ledové. Nejstarší datace stop však naznačuje, že lidé mohli přijít ještě před existencí tohoto mostu, což otevírá možnost alternativních cest, jako je pobřežní cesta, pro osídlení Ameriky.
Tento nález navíc zpochybňuje převládající teorii o kultuře Clovis jako nejstarší lidské kultuře v Americe. Stopy z Bílých písků naznačují, že na kontinentu existovaly lidské skupiny mnohem dříve, než se dosud předpokládalo, což by mohlo naznačovat existenci předkloviských kultur, které dosud nebyly objeveny.
Tento objev také zdůrazňuje důležitost ochrany archeologických a paleontologických nalezišť, protože eroze a další přírodní faktory mohou vymazat cenné důkazy o lidské minulosti. Spolupráce mezi vědci z různých oborů a zemí je pro další odhalování lidské historie v Americe klíčová.