CENTRUM.CZ > Krasnezeny.eu > dnes, 10:33

Silný moment plný lásky k blízké, avšak zesnulé osobě. Muž u rakve nechtěl opustit svou ženu

| 2 min

Sdílet

Podařilo se jí zachytit snímek, jejž si nemohla nechat pro sebe. Ač je velmi osobní, promlouvá k většině lidí, kteří si již začali plně uvědomovat křehkost života.

Bez popisku

Zdroj: Fotografie: Pixabay

Podařilo se jí zachytit snímek, jejž si nemohla nechat pro sebe. Ač je velmi osobní, promlouvá k většině lidí, kteří si již začali plně uvědomovat křehkost života.

Se svolením rodiny zveřejnila fotografka April Shepperd snímek z rodinného pohřbu. A připojila k němu výmluvný komentář: „Byla jsem svědkem příběhu lásky.“ Na fotografii je zachycen starý muž, který sedí na židli vedle rakve své milované ženy. Unavené tělo, jež se opírá o hůlku, dává tušit, jak moc se na něm tato ztráta podepsala. Je však neúnavný, poslední hodiny strávené se svou ženou si nenechá nikým vzít.

Ještě chvíli s ní být

Do síně s rakví, v níž byla vystavena jeho žena, se dostavil o hodinu dříve než celý zbytek rodiny. Jeho krok byl nejistý, ale v pohledu, který upíral k rakvi, bylo vidět jasné odhodlání. Přistoupil k otevřenému víku a sklonil se, aby naposledy políbil ženu, s níž strávil téměř šedesát let života. „Vím, že mě neslyšíš, ale já tě miluji,“ zašeptal a po tváři mu tekly slzy.

Pak si přitáhl židli, aby ulevil chvějícímu se tělu, a sedl si vedle ní. Něžně ji hladil a poplácával po rukou. Téměř to vypadalo, jako byste je zachytili u večerního sledování televize. Něžně k ní promlouval, jako by ji chtěl utěšit, zatímco utěšoval sám sebe. Nezdálo se, že by ho trápilo, že její kůže je úplně studená a její tělo je strnulé a ztuhlé. Ještě chvíli mohl být s ní.

Pohřeb je ta lehčí část

Když dorazila rodina, hladil ji po vlasech a říkal: „Vypadá dobře, že?“ A všichni mu se slzami v očích přikyvovali. Téměř pět hodin vydržel co nejblíže své ženě, nechtěl se připravit o ta poslední pohlazení. Pak si jeho vyčerpané a unavené tělo vyžádalo odpočinek. Fotografka přemítala, co asi bude dělat, až se zítra ráno probudí? Poprvé po šedesáti letech v prázdné posteli.

Když s někým prožijete téměř celý život, vaše láska už není tak bláznivá, jako když jste byli zamilovaní poprvé. Má však velkou hloubku a mnohem blíže k věrnému přátelství. Důvěru, kterou jste dali možná právě jen tomuto jednomu člověku. A teď se s ním musíte rozloučit. Snímek má však i léčivou moc, protože upomíná na pomíjivost života a vyzývá k jeho naplnění.

Važme si času, který nám byl dán

Rodina Moorových dala April Shepperd svolení zveřejnit tuto fotografii, na niž už reagovalo mnoho lidí v komentářích. Jeden z nich to vystihl za všechny: „Děkuji vám, April, že jste se podělila o tuto dojemnou připomínku toho, jak může být život pomíjivý. Ať nám všem slouží jako připomínka, abychom si vážili času, který strávíme se svými blízkými.“