Příští rok by Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku mohl rozhodnout ve sporu mezi Českem a Lichtenštejnskem. Odhaduje to české ministerstvo spravedlnosti. Mezistátní stížnost k soudu podala lichtenštejnská vláda před pěti lety kvůli kauze, kde český stát kvůli majetku žaloval Nadaci knížete z Lichtenštejna. Desítky dalších žalob podaných naopak lichtenštejnskou stranou momentálně dokončují své kolečko u českých soudů.
Už přes pět let trvá řízení u Evropského soudu pro lidská práva, které se týká takzvané „říčanské“ kauzy. Tou v roce 2014 začaly soudní spory o majetkové nároky lichtenštejnské knížecí rodiny v Česku. Paradoxně však tehdy první žalobu nepodali Lichtenštejnové, ale český stát.
Ve Štrasburku však podle českého ministerstva spravedlnosti tato varianta nefiguruje: „V rámci řízení před Evropským soudem pro lidská práva Lichtenštejnsko nepředložilo návrh na smírné urovnání řízení,“ tvrdí resort.
„Když Česko podalo žalobu, byl to moment, kdy se knížecí rodina rozhodla domáhat se spravedlnosti a bránit se, více se angažovat v České republice, být víc vidět, ukazovat historii rodu a podobně,“ řekla v srpnovém rozhovoru pro HlídacíPes.org dnes už bývalá lichtenštejnská velvyslankyně v Česku, princezna Maria-Pia Liechtenstein.
V roce 2018 naopak knížecí nadace podala 26 žalob k českým okresním soudům, protože se blížil konec promlčecí lhůty. Většinu těchto žalob české soudy včetně toho Ústavního již odmítly, dořešit zbývá zhruba poslední pětinu. Rozhodnutí ze Štrasburku by mohlo přijít dřív.
Kam se poděl návrh na smír?
„Je možné, že soud rozhodne během příštího roku,“ říká Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Štrasburský soud podle ní zatím nenařídil ve věci ústní jednání a řízení zatím probíhá formou písemných podání. Obě strany takto soudu předložily mezi pěti a deseti podáními.
„Momentálně se jeví jako realistické, že Evropský soud pro lidská práva v této věci rozhodne v příštích letech,“ odhaduje poněkud obecněji Dominic Sprenger, který má v rámci lichtenštejnského ministerstva zahraničí na starosti Česko.
[souvisejici]
České ministerstvo zahraničí nechtělo na dotaz HlídacíPes.org probíhající řízení ve Štrasburku blíže komentovat.
Majetkové nároky lichtenštejnského knížecího rodu v Česku zahrnují asi 60 tisíc hektarů polí a lesů, ale také pět moravských zámků. Auditorská firma hodnotu majetku vyčíslila na 30 miliard až 35 miliard korun. Knížecí rod ale dlouhodobě směrem k Česku razí heslo „nejde nám o hektary, ale o spravedlnost“.
V roce 2023 Lichtenštejnové nabídli Česku smírné řešení. Knížectví by stáhlo všechny žaloby a vzdalo se majetkových nároků, pokud se tento majetek vloží do česko-lichtenštejnského fondu. Na ten by měly dohlížet obě strany a jeho hospodářem by byla knížecí nadace.
Majetkové spory se částečně dotkly i česko-lichtenštejnských diplomatických vztahů, obnovených teprve v roce 2009. „Po podání stížnosti do Štrasburku v roce 2020 snížilo české ministerstvo zahraničí na několik měsíců úroveň našich vzájemných vztahů,“ říká za lichtenštejnskou diplomacii Dominic Sprenger. Mezitím se však situace uklidnila.
Možný smír tehdy pozitivně komentoval i prezident Petr Pavel, který si návrh mimosoudního řešení vyslechl od lichtenštejnského korunního prince Aloise při své návštěvě USA.
Návrh je podle bývalé velvyslankyně Marii-Pii Liechtenstein stále na stole: „V době zveřejnění ten návrh sklidil velkou mediální odezvu, ozývaly se hlasy proti, ale i pro tuhle myšlenku. Myslím, že řada lidí to viděla jako férový návrh a že už sama ta debata byla užitečná.“
Ve Štrasburku však podle českého ministerstva spravedlnosti tato varianta nefiguruje: „V rámci řízení před Evropským soudem pro lidská práva Lichtenštejnsko nepředložilo návrh na smírné urovnání řízení,“ tvrdí resort.
MZV: Majetek ne, vztahy ano
Lichtenštejnové v majetkových sporech s Českem dlouhodobě argumentují tím, že nebyli Němci a že konfiskace jejich majetku na základě Benešových dekretů proběhla neprávem.
[souvisejici1]
„Výchozí pozice Lichtenštejnska je zcela odlišná a nelze ji srovnávat s Německem. Nejde o velikost země, ale o to, že Lichtenštejnsko bylo neutrální a nenese vinu za válku jako Německo, proti kterému byla namířena poválečná opatření v Československu,“ shrnuje bývalá velvyslankyně.
Majetkové spory se částečně dotkly i česko-lichtenštejnských diplomatických vztahů, obnovených teprve v roce 2009. „Po podání stížnosti do Štrasburku v roce 2020 snížilo české ministerstvo zahraničí na několik měsíců úroveň našich vzájemných vztahů,“ říká za lichtenštejnskou diplomacii Dominic Sprenger. Mezitím se však situace uklidnila.
„Bez ohledu na vznesené majetkové nároky, které Česká republika dlouhodobě a konzistentně odmítá, má ministerstvo nadále zájem konstruktivně rozvíjet vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi,“ říká Mariana Wernerová z ministerstva zahraničí.