Správně uskladněné plody vydrží čerstvé měsíce, někdy i celou zimu. Nemusíte přitom kupovat drahé přístroje nebo mít obří sklep. Stačí znát pár triků, které používaly už naše babičky, a zkombinovat je s tím, co nabízí dnešní doba. Výsledkem je domácí zelenina a ovoce i v lednu za zlomek ceny z obchodu.
Fermentace nejen zachová výživové hodnoty, ale přidá i vitamíny, zdroj: Shutterstock Základy skladování: Každá plodina má své choutky Věděli jste, že jablka dokážou vydržet až půl roku? Ale jen když jim vytvoříte správné podmínky. Teplota kolem 2 stupňů a vlhkost okolo 90 procent – to je ideál pro většinu ovoce. V praxi to znamená chladný sklep, nebo spodní část lednice.
Brambory jsou jiný příběh. Ty potřebují tmu a teplotu kolem pěti stupňů. Ve světle zelenají a tvoří jedovaté látky. Naopak v chladu se škrob mění na cukr a chutnají divně. Nejlepší místo? Tmavý sklep nebo spíž.
S mrkví je to snadné. Zabalte ji do vlhké utěrky a dejte do lednice. Nebo zkuste starý způsob – zakopejte ji do vlhkého písku ve sklepě. Vydrží měsíce.
Správná teplota a vlhkost jsou pro brambory klíčové, zdroj: Shutterstock Moderní pomocníci: Lednice umí víc, než myslíte Dnešní lednice mají různé zóny pro různé potřeby. Spodní zásuvka na zeleninu není jen tak pro parádu. Udržuje vyšší vlhkost, kterou listová zelenina miluje. Nahoře je zase více sucho, což vyhovuje ovoci.
Pozor na jednu věc – rajčata, banány a jablka jsou problematická. Produkují etylén, plyn, který nutí ostatní ovoce rychleji zrát. Proto je skladujte zvlášť. Radši je dejte do perforovaných sáčků – potřebují vzduch, ale i vlhkost.
Citrusy vydrží týden na stole, ale v lednici až měsíc. Jen je předtím nemyjte – voda urychluje kažení.
Sušení: Babičky to věděly nejlépe Sušení je nejstarší způsob, jak uchovat úrodu. A funguje dodnes. Nejjednodušší je nařezat ovoce na tenké plátky a nechat je vyschnout na vzduchu. Jablka, hrušky, švestky – všechno se dá sušit.
Máte elektrickou sušičku? Skvělé, proces bude rychlejší a spolehlivější. Nastavte teplotu na 55 stupňů a nechte běžet přes noc . Ráno budete mít křupavé plátky, které vydrží rok v uzavřené dóze.
Bylinkám stačí svázat do svazků a pověsit někam, kde je sucho a fouká. Za dva týdny máte domácí koření, které překoná všechno z obchodu. Pozor jen na přímé sluneční světlo – ničí vitaminy a barvu.
Zavařování doma: Není to žádná věda Zavařené ovoce a zelenina vydrží roky. Základní princip? Vysoká teplota zničí bakterie a vzduchotěsná uzavřená sklenice jim nedovolí vrátit se. Sklenice nejdřív sterilizujte v horké vodě nebo troubě.
Ovoce zavařujte s minimem cukru – jen tolik, aby nebylo kyselé. U zeleniny přidejte trochu octa, který pomáhá konzervaci. Vždy používejte čisté příbory a nádoby, jinak se vám zavařeniny pokazí.
Fermentace je zdravá alternativa. Kysané zelí nebo okurky vznikají přirozeně působením mléčných bakterií. Trvá to týdny, ale výsledek je plný probiotik a vydrží měsíce. Stačí sůl, voda a trocha trpělivosti.
Nakládání do soli: Rychle a účinně Sůl je přírodní konzervant. Nakládejte především zeleninu – okurky, papriky, zelí. Sůl vytáhne vodu, ve které se množí bakterie, a plodiny tak vydrží dlouho čerstvé.
Připravte si nálev z vody, soli a koření podle chuti. Zeleninu nakládejte do skleněných nebo keramických nádob. Kovové nádoby sůl narušuje. Vše musí být pod nálevem, jinak se svrchu vytvoří plíseň.
Nakládané okurky jsou klasika, ale zkuste i květák, mrkev nebo kapustu. Kombinujte s bylinkami a kořením. Každá rodina má svůj osvědčený recept, který se předává z generace na generaci.
Praktické tipy Kontrolujte zásoby pravidelně. Jedno shnilé jablko skutečně pokazí celou bednu – není to jen rčení. Plísně se šíří rychle, proto odstraňujte poškozené kusy hned.
Označte si, kdy co uskladníte, a používejte nejstarší zásoby první. Investujte do pořádných beden s větracími otvory – plastové sáčky způsobují kondenzaci a hnití. Vytvořte si systém a držte se ho.
Kombinujte různé metody podle toho, co máte doma. Část zeleniny nechte v lednici, část usušte, zbytek zavařte. Správně uskladněná úroda vám ušetří tisíce korun ročně a navíc budete mít jistotu kvality.
Zdroje: Wikipedia , iReceptář , Science Direct