Tajemství nesmrtelného mloka odhaleno: Harvardští vědci zjistili, že jeho schopnost regenerace spouští adrenalin a stresová reakce těla

| 3 min

Sdílet

Axolotl – podivuhodný mlok, který dokáže dorůst ztracenou končetinu, znovu mění vědu. Nový výzkum z Harvard University totiž odhalil, že jeho regenerační schopnosti neřídí jen lokální buňky, ale celý nervový systém.

Tajemství nesmrtelného mloka odhaleno: Harvardští vědci zjistili, že jeho schopnost regenerace spouští adrenalin a stresová reakce těla

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Zásadní roli hraje síť „bojuj nebo uteč“ – systém, který u lidí spouští adrenalin při stresu. A právě ten může být klíčem k pochopení regenerace i u člověka.

Co se stalo

Výzkumný tým publikoval v časopise Cell studii o procesu regenerace mloka. Vědci zjistili, že po amputaci končetiny u axolotla dochází nejen k aktivaci regeneračních buněk v místě zranění, ale v celém těle, i v částech, které nebyly zasaženy. Tuto systémovou aktivaci řídí součást sympatického nervového systému – „adrenergní řízení“ (hormony/adrenalin, noradrenalin).

Navíc se ukázalo, že existují dva odlišné signální pod-dráhy: alfa-adrenergní dráha, která „primuje“ (připraví) vzdálené končetiny, a beta-adrenergní dráha, která podporuje samotné dozrávání tkáně na místě úrazu.

Tento objev znamená zásadní posun oproti dosavadnímu chápání: regenerace už není jen lokální proces, nýbrž celková reakce těla. Jak shrnuje vedoucí výzkumu: „Zvíře vytvoří krátkodobou paměť zranění, tělo se připraví na případný další úraz.“

Proč je to důležité

1. Evoluční i biologická perspektiva
Poznání, že signál pro regeneraci nevychází pouze z místa poranění, ale že celé tělo „ví“, co se stalo, otvírá možnost, že schopnost regenerace je mnohem komplexnější, než jsme si mysleli.

2. Medicínský a technologický přesah
Pokud můžeme pochopit mechanizmy, díky nimž axolotl aktivuje regenerační buňky i v těle mimo místo úrazu, otevírá se cesta k regenerační medicíně – teoreticky i pro lidi.

Z praktického hlediska to znamená: pokud dokážeme “zapnout” podobnou připravenost v lidském těle, mohli bychom v budoucnu zlepšit hojení po amputacích či potlačit vznik jizevného nebo nefunkčního hojení.

3. Změna paradigmatického rámce
Dlouho se předpokládalo, že regulace regenerace spočívá převážně v lokálních faktorech (buňky v ráně, nervy v blízkosti úrazu). Tento výzkum mění tento pohled: regenerace je systémová reakce těla, tedy prozkoumatelná i z hlediska nervového a hormonálního systému. To znamená nové směry výzkumu s širším záběrem.

Jak to víme

Studie využila kombinaci metod:

genetickou a molekulární analýzu (RNA-seq) v tkáních axolotla;
experimenty s blokací nervového vstupu: když byly vzdálené končetiny odpojeny od nervového zásobení, systémová aktivace nenastala.
různé experimentální blokátory dráhy mTOR, adrenergní signalizace a nervových vstupů, čímž bylo možné ověřit, že právě tyto dráhy jsou klíčové pro systémovou aktivaci.
poměřování regenerace u axolotlů, které měly aktivovanou systémovou reakci vs. ty, které ne – s výsledkem, že aktivovaní jedinci regenerovali rychleji.

Výsledky jsou více přímé než spekulativní, publikované v renomovaném časopise Cell, což znamená, že jejich důvěryhodnost je vysoká.

Co je ještě sporné / Co nevíme

Přestože je objev významný, existují důležité omezení a otevřené otázky, které je třeba zdůraznit.

Trvání efektu: systémová aktivace je časově omezená – u axolotla byla zaznamenána pouze několik buněčných cyklů, po cca čtyřech týdnech už nebyl rozdíl v rychlosti regenerace mezi primovanými a neprimovanými jedinci.
Přenositelnost na savce / člověka: i když lidé mají adrenergní systém, není jasné, zda máme tu „celotělovou“ regenerativní reakci nebo jen její částečný zbytek.
Bezpečnost a kontrola: aktivace regenerace znamená buď větší růst a dělení buněk – což by mohlo být spojeno s rizikem nádorové transformace.
Mechanizmy meziodvětvové / mezi druhy: zatím není jasné, zda tento mechanismus existuje u jiných obratlovců.
Ekologické a evoluční kontexty: proč mloci regenerují tak dobře a my ne – je to jen ztracená schopnost nebo jiný evoluční kompromis.

Výzkum ukázal, že axolotl používá celotělovou připravenost stimulovanou sympatickým nervovým systémem k tomu, aby rychleji regeneroval ztracené končetiny. Tento objev otvírá dveře k možnostem, jak by lidská medicína mohla v budoucnu odemykat podobné funkce.

Na druhé straně je nutné upozornit, že cesta k aplikaci u člověka je stále velmi dlouhá – existují limity v čase, bezpečnostní a evoluční bariéry.

Tajemství nesmrtelného mloka odhaleno: Harvardští vědci zjistili, že jeho schopnost regenerace spouští adrenalin a stresová reakce těla

Vichr 200 km/h drtí Kubu. Hurikán Melissa ničí Karibik bez slitování

Skrytý detail v rozkroku možná odhaluje 500 let starou záhadu Leonarda da Vinciho

Kozu nalákal na jablka a zneužil. Jihočeští kriminalisté řeší bizarní případ

Dcery se Karlu Heřmánkovi dlouho vyhýbaly. Naštěstí se herec dožil usmíření

Jiří Hána končí v úspěšném seriálu TV Nova. Vyhazov ho velmi zklamal