Jste připraveni čelit nevyzpytatelné přírodě?

Zdroj obrázku: Pixabay, Pexels
Stačí nečekaná vichřice, velká voda, rozsáhlý výpadek elektřiny nebo dokonce pandemie a najednou se ukáže, jak křehký je komfort na který jsme si zvykli.
V běžném životě přitom vůbec nemusí jít o dramatický scénář jako z katastrofického filmu – úplně postačí obyčejné zlomené chodidlo, chřipka, která vás na týden upoutá do postele, nebo silná sněhová bouře, kvůli níž se nedostanete do nejbližšímu obchodu.
Jste na takové situace připraveni?
Připravenost není paranoia, jednou vás může zachránit

Zdroj obrázku: Pexels, Ron Lach
Připravenost znamená proaktivně se připravit na různé incidenty a mimořádné situace.
V tomto směru se mnoho zemí Evropy inspirovalo například Finskem, které má pro občany dokonce internetového průvodce, jenž jim pomůže s přípravou domácího nouzového balíčku.
A ani Evropská unie nezůstává pozadu – opakovaně vyzývá evropské občany, aby si připravili tzv. 72hodinovou sadu pro přežití.
Ptáte se, proč právě 72 hodin?

Zdroj obrázku: Pexels, Ann H
EU předpokládá, že úřady a humanitární organizace budou potřebovat zhruba dva až tři dny k tomu, aby po katastrofě do určité míry obnovily zásobování a mohly začít pomáhat.
Ti, kteří si přejí být připraveni na delší dobu, si samozřejmě mohou nouzové zásoby vytvořit i na týden nebo déle.
Zásadním cílem je ale zajistit, aby byl člověk soběstačný právě po dobu minimálně tří dnů, a to v případě, že by byl odříznut od základních dodávek a služeb.
Co by doma nemělo chybět? Především voda, jídlo a léky.

Zdroj obrázku: Pixabay, congerdesign
Nouzová sada by měla obsahovat několik klíčových prvků. Jde především o jídlo, vodu, léky, ale také o vybavení a hotovost.
Především voda je naprosto klíčová, protože bez ní lidské tělo dlouho nevydrží. Doporučují se alespoň 2 litry na den pro každou osobu k pití.
K tomu je nutné připočítat vodu na vaření, základní hygienu a v případě potřeby i na splachování toalety. Je proto dobré zvážit i zásobu ve větších barelech.
Důležité je mít také dostatek trvanlivých potravin

Zdroj obrázku: Unsplash+, Alexander Van Steenberge
Pokud jde o jídlo, měli bychom se zaměřit na trvanlivé potraviny, které nevyžadují vaření nebo je lze připravit snadno s minimem energie.
Mezi doporučené zásoby patří například konzervy, instantní jídla, rýže, těstoviny, luštěniny, ale také ořechy, čokolády a energetické tyčinky.
Skvělou volbou jsou i sušené či nakládané plody ovoce a zeleniny, případně trvanlivé pečivo.
Důsledně zásobená domácí lékárnička může zachránit život

Zdroj obrázku: Pixabay, stevepb
V případě krize se může stát, že lékárny nebudou v provozu nebo do nich nebude možné se dostat. Proto byste měli mít doma dobře zásobenou lékárničku.
Kromě základních léků, jako jsou ty proti bolesti a horečce, na nachlazení, kašel a trávicí potíže, by měla obsahovat také dezinfekci, náplasti, obvazy, teploměr, nůžky a pinzetu.
Je nezbytné myslet také na speciální léky, které užíváte dlouhodobě.
Být připravený na krizi není jen o jídle a vodě

Zdroj obrázku: Unsplash+, Kadyn Pierce
Kromě jídla, vody a léků je dobré myslet i na další nezbytnosti.
Baterka a náhradní baterie, powerbanka, hotovost (protože platební terminály nemusí fungovat), přenosné rádio, zápalky nebo zapalovač, základní nářadí, hygienické potřeby, teplé oblečení a také věci, na které se snadno zapomíná – třeba pytle na odpad, vlhčené ubrousky nebo náhradní klíče.
Více než jen zásoby? Znalosti, dovednosti a hlavně klidná hlava

Zdroj obrázku: Pixabay, sabinevanerp
Připravenost není pouze o předmětech, především je také o znalostech a správném chování.
V krizové situaci je nejdůležitější zachovat klid – panika je nejhorší nepřítel a může vést k chybným rozhodnutím, proto je dobré předem se připravit nejen materiálně, ale i psychicky.
Mnoho organizací nabízí kurzy první pomoci, které vás naučí reagovat jak na běžná zranění, tak i ta vážnější.
Je důležité zůstávat správně informovaný

Zdroj obrázku: Unsplash+, Austin Distel
Mít správný přehled je v krizi naprosto zásadní, protože v dnešní době, kdy jsou informace doslova na dosah ruky, je nutné umět je filtrovat a spoléhat na ověřené zdroje, jako jsou oficiální média, krizové štáby, případně úřady.
Neméně důležitá je i spolupráce a podpora s ostatními lidmi, například se sousedy.
Proč o tom přemýšlet právě teď?

Zdroj obrázku: Unsplash+, Edwin Hooper
Rizika, která mohou nastat, jsou mnohá: přírodní katastrofy, kybernetické útoky, narušení komunikační infrastruktury, pandemie nebo třeba jen dlouhodobý výpadek proudu.
Vlády po celé Evropě, a nejen té, opakovaně zdůrazňují důležitost připravenosti.
Nejste připraveni na to, co se může stát? Připravte se dřív, než bude pozdě. Až totiž dojde k nouzové situaci, do supermarketu se mnohdy ani nedostanete.
Zdroje článku: www.t-online.de, www.suomi.fi, www.euronews.com, www.mayoclinic.org, www.storicko.cz