26. června 1284 zmizelo z německého města Hameln na sto třicet dětí. Příběh o tajemném Krysaři se stal jednou z nejznámějších evropských legend. V tradiční verzi jde o strašlivou pomstu – děti prý odvedl a nechal zahynout. Jenže podle současných historiků se za pověstí skrývá mnohem prozaičtější, i když stejně pozoruhodná skutečnost. Děti nemusely zemřít – mohly se vydat na cestu do Čech.
Jak legenda vznikla Příběh se poprvé objevuje v kronikách už ve 14. století. Popisuje muže v pestrém oděvu, který hudbou na píšťalu vylákal z Hamelnu skupinu mladých lidí. Co se s nimi stalo, není zcela jasné. V původních záznamech se dokonce vůbec nemluví o krysách – ty byly k příběhu přidány až mnohem později. Teprve bratři Grimmové nebo Viktor Dyk z legendy udělali to, co dnes většina z nás zná: drama o krysách, nezaplacené odměně a strašlivé pomstě.
Dodnes se v Hamelnu ukazuje místo, kde měl Krysař s dětmi naposledy projít. Kdysi tam stála i vitráž v kostele, na níž byl záhadný hudec s dětmi kolem sebe. Ta se ale ztratila už v 17. století.
Čtěte také : Ve středověku menstruovaly ženy jinak než dnes. Čím si pomáhaly, to snad ani nechcete vědět
Pověst o krutém mstiteli Podle nejznámější verze se město chtělo zbavit krys, a tak si najalo podivného hudce. Ten splnil, co slíbil – krys se zbavil, ale odměnu nedostal. Rozzlobený Krysař se proto vrátil a tentokrát svou hrou očaroval děti. Ty ho následovaly pryč a už je nikdo nikdy neviděl.
V některých verzích zmizely v jeskyni, v jiných se utopily v řece Vezeře. Zajímavé ale je, že o tak velké tragédii se žádná dobová kronika nezmiňuje. Ani hromadné pohřebiště, které by tomu odpovídalo, se nikdy nenašlo.
Čtěte také : Tato strašlivá zbraň byla nalezena v hrobce staré 2500 let. Vědci si její existenci neumí vysvětlit
Krysař odvádí děti z města, Zdroj: shutterstock Jiný pohled: děti jako osadníci V posledních desetiletích se objevila nová teorie. Historici začali uvažovat, že takzvané „děti“ nemusely být skutečně děti, ale spíše mladí lidé, kteří ještě nebyli plnoletí. V němčině se totiž tehdy používalo stejné slovo pro dítě i pro mladého člověka.
A co když je Krysař nebyl žádný mstitel, ale lokátor – tedy člověk, který verboval osadníky do nově zakládaných vesnic? Ve 13. století totiž probíhala rozsáhlá kolonizace střední Evropy a české země lákaly na volnou půdu. Podle některých stop mohli lidé z Hamelnu skutečně skončit až na Moravě, kde se vyskytují místní názvy nápadně připomínající jejich původ.
Archeolog Ervín Černý dokonce našel mezi Ruprechtovem a Podomím zbytky staveb, které podle něj mohly souviset právě s těmito kolonisty.
Co je pravděpodobnější Pověst o strašlivém pomstychtivém Krysaři sice zní působivě, ale nejspíš se nezakládá na skutečnosti. Motiv krys se do příběhu dostal až později, snad jako symbol moru nebo hladu. To, že legenda uvádí přesné datum a počet lidí, spíše naznačuje, že tehdy opravdu došlo k nějaké mimořádné události. Jen místo hromadné smrti to mohl být organizovaný odchod.
Hudba na píšťalu a pestrobarevný šat mohou být jen obraznými prvky, které daly příběhu magický nádech. V realitě mohl jít prostě o muže, který vedl skupinu mladých lidí za novým životem na východ.
Příběh, který přetrval I kdyby Krysař nebyl vrah, legenda má v sobě zvláštní sílu. Je to vyprávění o zradě, spravedlnosti i o tajemném zmizení, které dodnes nedostalo jasné vysvětlení. Možná se tehdy opravdu sto třicet mladých lidí z Hamelnu ocitlo někde v Čechách. A možná nikdy nedorazili do cíle.
Jedno je jisté: ať už byl Krysař čarodějný hudec, nebo jen verbíř kolonistů, jeho příběh přežil víc než sedm století a stále fascinuje – možná právě proto, že v sobě spojuje realitu s legendou tak dokonale, že je dodnes těžké je od sebe oddělit.
Zdroj: stoplusjednicka.cz , ct24.ceskatelevize.cz