CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 21:00

Vymřel. A teď se vrací. Vědci prý oživují ptáka, kterého zabil člověk

4 min

Sdílet

Po mamutovi a tasmánském tygrovi se na seznam možných „vzkříšených“ druhů dostává i symbol vyhynutí. Vědcům se podařil průlom v genetické technice pro ptáky.

Vymřel. A teď se vrací. Vědci prý oživují ptáka, kterého zabil člověk

Zdroj: vladislavgajic / Depositphotos

Po mamutovi a tasmánském tygrovi se na seznam možných „vzkříšených“ druhů dostává i symbol vyhynutí. Vědcům se podařil průlom v genetické technice pro ptáky.

Před několika měsíci se ve světovém tisku ozývaly ohlasy na postup vědců ze společnosti Colossal Biosciences, když tvrdili, že se jim podařilo vzkřísit zlovlka ze seriálu Hra o trůny, známějšího jako pravlk obrovský, který vyhynul před 13 000 lety. Nyní jsou stejní vědci o krok blíže k oživení zvířete, které vyhubil člověk: ptáka dodo, obřího nelétavého ptáka, který zmizel před 400 lety a stal se symbolem vyhynutí.

Pták dodo patřil do čeledi holubovitých, takže by teoreticky stačilo, aby vědci do zárodečné buňky vložili geny jedinečné pro dodo, nebo upravili geny holuba tak, aby se podobaly genům dodo. Tento proces je však složitější, než se zdá.

Vědci ze společnosti Colossal Biosciences zatím tvrdí, že se jim podařilo vypěstovat specializované buňky z holuba obecného, a jejich cílem je použít stejné nebo podobné techniky k vypěstování buněk z nejbližšího žijícího příbuzného dodo, holuba nikobarského, který patří do stejné čeledi ptáků.

Mohlo by vás zajímat: Jedna z nejodvážnějších předpovědí Stephena Hawkinga právě prošla nejtvrdší zkouškou

Od svého dlouhodobého cíle vytvořit živou verzi ptáka dodo, která by byla k nerozeznání od svého vyhynulého předchůdce, je sice dělí ještě několik let, ale tento průlom označili za „zásadní krok“.

„Je to opravdu důležitý krok pro projekt dodo, ale také pro ochranu ptáků obecně,“ vysvětluje Beth Shapiro, vědecká ředitelka společnosti Colossal. „Potřebovali jsme tento krok, abychom se posunuli vpřed, a teď, když ho máme, jsme na dobré cestě.“

Texas company makes major breakthrough in de-extinction of dodo bird https://t.co/vFiggk2heL pic.twitter.com/Ik2vkbpm3j
— New York Post (@nypost) September 17, 2025

Souběžně s tímto projektem probíhají podobné snahy o obnovu mamuta srstnatého, vakovlka tasmánského (známějšího jako tasmánský tygr) a dalšího nelétavého ptáka, moa.

Techniky potřebné k oživení ptáka, jako je dodo, se však liší od technik potřebných pro ostatní druhy, protože ptáci se vyvíjejí ve vejci a nelze je klonovat stejným způsobem jako savce, což tento proces ztěžuje.

„U ptáků je nejpomalejší částí tohoto procesu to, že musíme vytvořit dvě generace,“ dodává Shapiro. „Nemůžeme klonovat buňky, takže musíme vytvořit otce a matku zvlášť a pak je zkřížit, abychom získali obě kopie genu, který chceme modifikovat. Je to poměrně pomalé.“

Klíčem k tomuto průlomu je, že vědci z Colossalu objevili způsob, jak vypěstovat důležitý typ buňky, známý jako primordiální zárodečná buňka, která funguje jako předchůdce vajíček a spermií, z holuba skalního (Columba livia), známějšího jako holub obecný, který obývá města po celém světě.

Společnost uvedla, že se zaměřila na holuba skalního, protože tento pták se hojně rozmnožuje a je vzdáleným příbuzným ptáka dodo. Již dříve vědci úspěšně kultivovali primordiální zárodečné buňky (PGC) z kuřat a hus.

„První recept na kultivaci buněk byl pro PGC kuřat a byl publikován téměř před 20 lety,“ říká Anna Keyte, ředitelka pro ptačí druhy ve společnosti Colossal. „Bohužel tento recept nefungoval u žádného jiného testovaného ptačího druhu, dokonce ani u blízce příbuzných druhů, jako jsou křepelky. Objevení receptu pro holuby společností Colossal dramaticky rozšiřuje technologie chovu ptáků a pokládá základy pro naši práci s dodo.“

Tým testoval více než 300 receptů, než narazil na správnou kombinaci růstových faktorů, molekul a metabolitů, která umožnila zárodečným buňkám holubů růst po dobu 60 dnů. Podrobnosti výzkumu, který zatím nebyl recenzován, byly zveřejněny v časopise bioRxiv.

Dalším krokem bude pokusit se použít buňky k vytvoření živých divokých holubů narozených z náhradní slepice jako důkaz konceptu. Ty jsou jako náhradní zvířata vhodnější než holubi, protože se jako nelétaví ptáci snáze udržují a vědci již vědí, jak je geneticky upravit, aby byli sterilní.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Konečným cílem je, aby se upravené kmenové buňky nikobarských holubů dále vyvíjely ve funkční vajíčka a spermie, a až se vylíhnou potomci těchto upravených kohoutů a slepic, budou vajíčka a spermie výsledných mláďat obsahovat genetické znaky podobné těm, které mají dodo.

„Dohromady tyto pokroky – kultura holubích kmenových buněk a geneticky upravená kuřata, která neprodukují vlastní kmenové buňky – vytvářejí základ. Cílem je pomocí náhradních slepic pomoci obnovit příbuzné dodo a nakonec i dodo samotného,“ uzavírá Shapiro.

Kromě technických problémů existují také etické a ekologické úvahy o reintrodukci vyhynulých druhů. Někteří odborníci varují, že původní prostředí dodo na Mauriciu se od jeho vyhynutí výrazně změnilo, což by mohlo ztížit jeho opětovné začlenění do současného ekosystému. Diskutuje se také o tom, zda by prostředky určené na vymírání nebylo lepší vynaložit na ochranu dnes ohrožených druhů.

Na druhou stranu by technologie vyvinutá pro deextinkci mohla mít významné uplatnění při ochraně současných druhů, neboť by umožnila vytvoření genetických rezerv a obnovení genetické rozmanitosti v redukovaných populacích.