CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 19:00

Stále si myslíte, že nám nehrozí hurikány? Možná je čas se probudit

3 min

Sdílet

Teplejší Atlantik a změny v tryskovém proudění mohou umožnit bouřím přežít déle a zasáhnout kontinent s větší intenzitou.

Stále si myslíte, že nám nehrozí hurikány? Možná je čas se probudit

Zdroj: Danylka / Depositphotos

Teplejší Atlantik a změny v tryskovém proudění mohou umožnit bouřím přežít déle a zasáhnout kontinent s větší intenzitou.

Ačkoli jsou hurikány obvykle spojovány s Karibikem a tropickým Atlantikem, v posledních desetiletích se Evropa začala častěji setkávat s příchodem oslabených tropických nebo subtropických cyklón k jejím břehům. Přestože si nezachovávají původní sílu plnohodnotného hurikánu, změny, kterými na své cestě procházejí, jim nebrání v tom, aby měly na kontinent výrazné účinky.

Tento proces, známý jako extratropizace, nastává, když se hurikán přesune na sever a opustí teplé vody, které ho živí. Po srážce s polárním proudem změní svou strukturu a stane se z něj squall (bouře). Ztrácí pak typický tvar tropické cyklóny a začíná se živit teplotními kontrasty, čímž se zvětšuje i oblast jeho vlivu. V období od září do listopadu se tyto jevy častěji dostávají do Evropy v podobě intenzivních squallů, které jsou schopny vyvolat silný vítr, přívalové srážky a nebezpečné vlny.

Blízké předěly a vyhlídky do budoucna

O příklady není nouze. Hurikán Vince v roce 2005 dosáhl pevniny v jižním Španělsku, již velmi zesláblý, ale stále uznávaný jako tropická bouře: bylo to poprvé, kdy takový cyklon dosáhl Pyrenejského poloostrova. Ve stejném roce zasáhl Kanárské ostrovy hurikán Delta, který způsobil prudké poryvy, výpadky elektřiny a silnou bouři na moři. Novější je bouře Alpha z roku 2020, která se zformovala subtropicky a zasáhla Portugalsko a západní část Pyrenejského poloostrova záplavami a sesuvy půdy. Tyto případy, ačkoli jsou výjimečné, ukazují, že Evropě nejsou tropické nárazy cizí.

Mohlo by vás zajímat: Jedna z nejodvážnějších předpovědí Stephena Hawkinga právě prošla nejtvrdší zkouškou

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Při pohledu do budoucnosti odborníci AEMET varují, že globální oteplování může zvýhodnit přežití těchto systémů na jejich cestě do chladnějších vod. V Evropě se neočekávají velké hurikány, ale hybridní jevy, jako jsou tzv. medikány ve Středozemním moři, které jsou schopny vyvolat přívalové deště, bouřkové přívaly a hurikánový vítr. Kromě toho zvyšující se hladina moře zvyšuje riziko bouřkových přívalů v ohrožených oblastech, jako je Galicie, Portugalsko a Kanárské ostrovy.

Monitorování se stalo nezbytným nástrojem. Agentury, jako je AEMET a americké Národní středisko pro hurikány, spolupracují na monitorování těchto systémů, které si zachovávají předponu „ex“ následovanou původním názvem, když se z nich stanou squally. Díky satelitům a předpovědním modelům je nyní možné přesněji předvídat jejich příchod a zmírnit jejich dopady prostřednictvím preventivních opatření v nejexponovanějších oblastech.

Úloha klimatických změn při zesilování jevů

Změna klimatu mění nejen četnost a dráhu hurikánů, ale také jejich intenzitu. Klíčovým faktorem je zvyšující se teplota mořské vody, která těmto systémům dodává více energie, což jim umožňuje udržet si sílu po delší dobu a pohybovat se dále než obvykle. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) došlo v posledních desetiletích ke zvýšení průměrné teploty severního Atlantiku přibližně o 0,5 °C, což přispívá k intenzivnějším a déle trvajícím bouřím.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Změna klimatu navíc mění charakter větru a atmosférickou cirkulaci, což může ovlivnit dráhy hurikánů. Studie univerzity v Readingu naznačuje, že tryskové proudění, které ovlivňuje klima v Evropě, může být v důsledku globálního oteplování pozměněno, což by mohlo umožnit, aby do Evropy dorazilo více tropických cyklón.

Připravenost a adaptace: Výzva pro Evropu

Tváří v tvář rostoucímu riziku těchto událostí musí Evropa posílit svou připravenost a adaptační strategie. To zahrnuje zlepšení pobřežní infrastruktury, aby odolala bouřkovým přívalům, a vypracování krizových plánů včetně evakuace a bezpečných úkrytů. Zásadní význam má také vzdělávání a informovanost veřejnosti, aby se zajistilo, že komunity pochopí rizika a budou vědět, jak v případě mimořádné události jednat.