Pochází z nesportovní rodiny, sportu se nevěnovaly ani její sestry. Přesto se stala nejlepší československou běžkyní a na svém kontě má kromě světového rekordu na 800 metrů i spoustu medailí.
Dívka z venkova, která se zapsala do atletické historie, měla svou kariéru vepsanou v osudu. Cesta do běžeckého světa se před ní totiž postupně otevírala jakoby sama od sebe.
Venkov místo tělocvičen Jarmila Kratochvílová se narodila 26. ledna roku 1951 ve městečku Golčův Jeníkov. Nepocházela ze sportovního prostředí , ale neustále poletovala s dalšími dětmi venku. Jezdily na kole, půjčovaly si jedny sáňky a jedny brusle. Vyrůstala na sádle, řízcích a její jídelníček obsahoval hodně masa z domácích zabijaček. Její tělo ho prý ve zvýšené míře potřebuje i dnes. Svůj talent měla od přírody, ale dlouhou dobu o něm vůbec nevěděla. Že v ní dřímá atletické nadání si začalo všímat její okolí.
Prvním, kdo na něj Jarmilu upozornil, byl učitel tělocviku na základní škole, který ji také předem informoval, že gymnázium v Čáslavi, na kterém se chystala pokračovat ve studiu, provozuje atletický oddíl. Naznačil, že by to pro ni mohla být dobrá volba.
Čtěte také : Tohle levné jídlo dělaly babičky před výplatou. Dnes se do něj zbláznili nejlepší fitness trenéři světa
V něm také Kratochvílová nakonec svůj talent v 17 letech opravdu začala rozvíjet . Ve 2. ročníku gymnázia ji spolužačka přemluvila, aby se k ní do onoho oddílu připojila. Všimla si totiž, že během hodin tělocviku do té doby netrénovaná Jarmila mívala často lepší výsledky než ona sama.
V Čáslavi Kratochvílová sama běhávala a rozhodla se tu trénovat také další generaci atletů. Zdroj: Profimedia Stadion v Čáslavi, vzdálený jen 15 kilometrů od jejího rodného městečka, si Kratochvílová zamilovala a vymínila si dokonce podmínku trénovat v tomto městě i poté, co už její kariéra nabrala hvězdných rozměrů a jednoduše se mohla přesunout třeba do Prahy.
Zlato přišlo hned s prvním mistrovstvím První sportovní úspěch si na konto Kratochvílová připsala hned o 5 let později, když se zúčastnila mistrovství ČSSR v běhu na 300 metrů. Umístila se na zlaté pozici a na tento úspěch se brzy začaly kupit další , z halových i stadionových závodů doma i v Evropě.
Výrazným kariérním zlomem pro ni bylo vybojování stříbrné medaile za čtyřstovku na Olympijských hrách v Moskvě (1980). Ta jí otevřela nové tréninkové možnosti, a jak sama uvedla, je to pro ni jedna z nejcennějších medailí za celou sportovní dráhu .
Čtěte také : Muži ji dělají rádi, ženy nesnášejí. Tato domácí práce překvapivě spálí víc kalorií než běh
Nepřekonatelný světový rekord vznikl náhodou Kratochvílová dominovala hlavně v závodech na kratší vzdálenosti. Osmistovka nebyla jejím cílem a do památného mítinku v Mnichově (1983), kam jela hlavně proto, aby se podívala „na západ“, ji běžela jen asi třikrát. Ani tehdy v ní neplánovala soutěžit, ale osud to chtěl jinak.
Těsně před Mnichovem totiž zaběhla v Praze na Strahově celkově druhý nejlepší čas na 400 metrech. Po něm však zjistila, že trpí křečí v noze a nechtěla v Mnichově plánovaný sprinterský závod na 200 metrů riskovat . Prioritou pro ni totiž bylo oficiálně první mistrovství světa v atletice , které mělo startovat za 2 týdny v Helsinkách (1983).
S tím, že poběží osmistovku, přišel její trenér. Měla to být jakási náplast, aby se moc neunavila, ale současně „něco předvedla“. A stalo se, na mnichovském stadionu zaběhla čas 1:53,28 a vytvořila světový rekord, který dosud nebyl překonán.
Dvojnásobná mistryně světa Na vytoužené Mistrovství světa v Helsinkách (1983) se vypravila podle plánu. Bylo jí už 32 let, ale její forma nikdy nebyla lepší. Díky nedávnému zdolání rekordu se kromě čtyřstovky zapsala rovnou i na osmistovku . Závody startovaly zanedlouho po sobě a tahle neobvyklá kombinace tak byla pro Kratochvílovou náročnou výzvou. Málokdo tehdy mohl čekat, že se stane dvojnásobnou mistryní světa a uspěje na výbornou hned na obou tratích .
Medailí nasbírala Kratochvílová za svou kariéru dost. Hřeje jí hlavně stříbro z olympiády. Zdroj: Profimedia Dnes je Jarmile Kratochvílové 74 let a na svůj věk rozhodně nevypadá. Sportovní kariéra jí kromě zdravého těla dala také mladistvější vzhled a samozřejmě i celou řadu „zářezů“ do memoárů atletické historie. Radost jí mohou dělat zlaté i stříbrné medaile hlavně z tratí na 400 metrů, které se ukázaly jako její královská disciplína. Úspěchy ale sbírala i ve zmíněné osmistovce, dvoustovce nebo třeba štafetě.
Přiznává, že v televizi stále sleduje všechny významné běžecké závody, občas se stopkami v ruce, a čeká, jestli její rekord nebude po více než 42 letech konečně překonán . I když má pocit, že už je skoro načase, přesto si v opačném případě vždy trochu oddychne a hřeje jí na srdci, že její rekord – a s ním i český odkaz – stále trvá.
Zdroje: idnes.cz , YouTube.com , dotyk.cz , idnes.cz , denik.cz