Arašíd – nejnebezpečnější potravinový alergen
V celosvětovém měřítku patří arašídy k nejnebezpečnějším potravinovým alergenům vůbec. U citlivých osob může dojít k prudké reakci už po stopovém množství. V České republice je každoročně hlášeno několik stovek anafylaktických reakcí, naštěstí ale bez smrtelných následků. Oproti tomu v USA evidují zdravotní úřady desítky úmrtí ročně, často právě po požití arašídů.
Některé letecké společnosti například přestaly během letů nabízet arašídy jako občerstvení z důvodu ochrany alergiků, kteří by mohli zareagovat i na částečky ve vzduchu. „Alergie na arašídy je jednou z nejčastějších, ale také nejzávažnějších potravinových alergií, zejména u dětí. Vyžaduje přísné vyhýbání se i stopovým množstvím,“ potvrzuje šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz Michal Závacký.
Alergie, která se objevuje jen někdy
Mnoho lidí zažívá alergické reakce na potraviny pouze v určitém období roku – nejčastěji v jarních a letních měsících. Důvodem bývá tzv. zkřížená alergie. Například při alergii na pyl břízy, lísky nebo olše může tělo v pylové sezoně zareagovat i na ovoce, zeleninu či ořechy.
„Zhruba 50 % pylových alergiků ve střední Evropě se s tímto typem přecitlivělosti potýká. Potíže jako svědění jazyka, otok rtů nebo škrábání v krku se nejčastěji objevují po konzumaci čerstvých jablek, broskví, rajčat nebo lískových ořechů,” doplňuje odborník.
Svědění po ovoci? Pomůže vaření
Jednou z možností, jak omezit reakce na ovoce nebo zeleninu, je jejich tepelná úprava. Vařením nebo pečením se mění struktura bílkovin, které alergii vyvolávají. Kromě celeru jsou všechny druhy zeleniny po uvaření pro alergiky relativně bezpečné.
„Pacienti si často sami přijdou na to, že po čerstvém jablku mají potíže, ale kompot nebo štrúdl jim nevadí. To je typický příklad zkřížené pylové a potravinové alergie,“ vysvětluje Michal Závacký.

Zdroj foto: Shutterstock
Falešná alergie na burčák
Španělští lékaři zkoumali případ pěti pacientů, kteří si stěžovali na alergickou reakcí po vypití burčáku. Rozbor ukázal, že nápoj obsahoval stopové množství vosího jedu – alergickou reakci způsoboval ten, nikoliv burčák samotný. Pokud tedy máte silnou alergii na vosí jed, pozor na čerstvou hroznovou šťávu nebo mladé víno.
Kousnutí klíštětem může vést k alergii na maso
Děje se tak v případech, kdy klíště v minulosti hodovalo na nějakém divokém zvířeti, například srně nebo kanci. Z jeho krve pak po přisátí na nás do těla přenese jeden speciální sacharid, na který si naše tělo vytvoří alergickou reakci. A jelikož se tento sacharid vyskytuje i v jiném červeném mase, problém je na světě.
„Pokud imunitní systém tuto látku vyhodnotí jako škodlivou, může po pozdější konzumaci hovězího nebo vepřového masa dojít k silné alergické reakci. Tento typ přecitlivělosti se obvykle objevuje několik hodin po jídle, což znesnadňuje rozpoznání příčiny,” uvádí odborník na alergie.
Nejvíce alergiků je mezi předškoláky
Zatímco některé potravinové alergie přetrvávají až do dospělosti, jiné – například alergie na mléko – mohou s věkem odeznít. Není proto překvapením, že nejvyšší výskyt potravinových alergií je evidován právě u dětí v předškolním věku.
Mezi nejčastější dětské alergie patří mléko, vejce, sója, pšenice nebo ořechy. Kromě toho se stále častěji objevují i intolerance – zejména celiakie a laktózová intolerance. Podle odborníků je důležité pečlivé sledování příznaků a případná spolupráce s nutričním terapeutem.
Zavádějící testy potravinových intolerancí
Stále častěji se objevují nabídky domácích nebo laboratorních krevních testů, které na základě zjištěných zvýšených hladin protilátek typu IgG nebo IgA pacientům naznačují, že mají na určité potraviny přecitlivělost, a doporučují tyto potraviny vyřadit z jídelníčku. Některé z nich dokonce doporučují lékaři nealergologické specializace a pojišťovny je často proplácejí z veřejných financí. Výsledky těchto testů však nemají vypovídací hodnotu pro potravinovou alergii ani intoleranci a jejich interpretace může být zavádějící.
„Testy IgG protilátek proti potravinám neprokazují skutečnou alergii, ale spíše informují o kontaktu s potravinou. Nejde o diagnostický nástroj, který by měl být podkladem pro zahájení diety,“ upozorňuje odborník na alergie a doporučuje konzultovat obtíže s alergologem, nebo v některých případech využít domácí orientační test na IgE protilátky.
Testy nejsou všechno – naslouchejte tělu
Ani alergologické krevní testy nejsou neomylné. Stává se, že pacient má v krvi protilátky, ale žádné příznaky, nebo naopak – test vyjde negativní, a přesto se po jídle opakovaně objevují zdravotní obtíže.
„Diagnostika potravinové alergie je komplexní proces. Výsledek testu musí vždy posuzovat odborník v kontextu s anamnézou a příznaky pacienta,“ zdůrazňuje šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz. Spoléhat se výhradně na laboratorní hodnoty může vést k chybné interpretaci i zbytečnému vyřazování nutričně významných potravin z jídelníčku.
Potravinové alergie nejsou módní trend, ale reálný zdravotní problém. Jejich příznaky se mohou pohybovat od mírných až po život ohrožující a jejich diagnostika vyžaduje odbornost. Ať už jde o arašídy, jablko nebo maso, základem je vždy racionální přístup, odborné vedení a naslouchání vlastnímu tělu.
Zdroj info: Tiskové materiály/ProAlergiky.cz, Michal Závacký
Související články