CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > dnes, 16:00

Ze života vietnamské komunity v Česku. Z chebské tržnice na filmové plátno

Sdílet

Vietnamci tu s námi žijí už řadu dekád, je tedy přirozené, že se herci a herečky této národnosti objevují i v českých filmech a seriálech. Patří do našeho života. Nedávno však dozrála i vietnamská tvůrčí filmařská generace, která se výrazně prosazuje s vlastními autorskými díly, a hlavně se svými osobitými tématy. Po velmi úspěšném, i mezinárodně oceňovaném animovaném snímku Diany Cam Van Nguyen Milý

profimedia-1020032358

Zdroj: Slavnostní uvedení filmu Letní škola 2001, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Režisér Dužan Duong. Foto: ANNA BOHÁČOVÁ / MAFRA / Profimedia

Po velmi úspěšném, i mezinárodně oceňovaném animovaném snímku Diany Cam Van Nguyen Milý tati (2021) představují v těchto dnech kina hraný debut mladého režiséra Dužana Duonga Letní škola, 2001.

Na nedávném karlovarském filmovém festivalu získal sympatie diváků i příznivý ohlas kritiky. Právem. Přináší nevšední příběh, profesionálně zdatné režijní ztvárnění, zajímavé, filmařsky neobehrané prostředí i přehlídku hereckých talentů. Se snímkem Milý tati má kromě kvality společné vietnamské téma.

Text publikujeme na základě spolupráce s nezávislým týdeníkem Přítomnost

Autorkou textu je publicistka Agáta Pilátová. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Svět v rytmu devadesátek
Duongův film svědčí o slibném talentu i vzácném emocionálním a zároveň nesentimentálně věcném přístupu k životu a problémům vietnamské komunity v Česku. A právě o toto společenství jde.

Je to poprvé, kdy se film ponořil do jeho hloubek a bolavých míst, kdy líčí – naštěstí nikoliv „řeší“ – ryze vietnamské problémy. Ne náhodou se pro něj vžilo poněkud nezvyklé označení „čes-viet film“.

Rodinné drama se odehrává v čilém ruchu tržnice, žijící v rytmu nedávno uplynulých devadesátek. Není to pouhá kulisa, ale životodárný i život ohrožující prostor, kde se kšeftuje, podvádí, slaví i vedou ostré spory na nůž (nebo na mačetu).

Příběh se odehrává převážně v Chebu, přesněji v chebské vietnamské tržnici na počátku tohoto století. Naznačuje to už titul, jenž zároveň prozrazuje jeden z důležitých motivů (nejen) tohoto snímku: Pro vietnamskou komunitu, zejména pro mladou generaci, je nesmírně důležitá perspektiva lepšího života, k níž zásadně přispívá další vzdělání.

Významnou roli tu svého času hrály „letní školy“, nabízející Vietnamcům znalost češtiny i přípravu na vyšší stupeň škol.

V centru dramatu je vietnamská rodina, která v důsledku nekompromisního přístupu obchodních inspektorů – známé „čoiky“ – přijde o majetek. Zabavili jí veškeré zboží na stánku. Otec, v této chvíli na mizině, ale i jinak nepříliš spolehlivý lídr rodiny, se v nouzi dává do služeb mafiána Phonga vládnoucího tržnici a pomáhá mu realizovat podvod, jenž nepříznivě doléhá na celou komunitu.

Otec dvou synů to má složité i doma, protože do rodiny se právě vrací starší syn, sedmnáctiletý Kien. Narodil se sice v Česku, ale žil deset let u babičky ve Vietnamu, neboť po narození dalšího synka by se rodina s labilním otcem v čele nedokázala postarat o dvě děti.

Kienův návrat totálně rozruší vztahy; má divoký účes i chování, těžko vychází s mladším bratrem, pro kterého znamená konkurenci doma i na letní škole. Tíží ho problémy dospívání včetně sexuální orientace. A nemůže odpustit otci, že ho kdysi poslal pryč.

Rodinné drama se odehrává v čilém ruchu tržnice, žijící v rytmu nedávno uplynulých devadesátek. Není to pouhá kulisa, ale životodárný i život ohrožující prostor, kde se kšeftuje, podvádí, slaví i vedou ostré spory na nůž (nebo na mačetu).
Život chebské tržnice
Film je rozčleněn do tří částí podle trojice hlavních protagonistů, desetiletého Tai, staršího Kiena a otce Dünga. Rodinný i komunitní život tedy postupně vidíme pod zorným úhlem jejich odlišného vnímání, což režisér působivě vyjádřil obrazem, zvukem i temporytmem.

Život chebské tržnice dokázal ztvárnit poutavě, s velkou mírou autenticity jako dramatický i poklidný, chvílemi drsný, někdy se smutkem a dojemnými okamžiky, jindy s lehkým nadhledem, dokonce i s dávkou humoru.

Tichým a většinou neúčinným způsobem se snaží všechny sblížit empatická a citlivá, ale většinou bezmocná matka.

Režisér, který se autorsky podílel na scénáři, vycházel z vlastních „vietnamských“ zkušeností. Jako účastník života svých krajanů v Česku ostře vnímá řadu problémů a chtěl o nich vypovědět upřímně a říct co nejvíc, na jeden film možná až příliš. Ale vlastně to filmu až tak neubližuje.

Život chebské tržnice dokázal ztvárnit poutavě, s velkou mírou autenticity jako dramatický i poklidný, chvílemi drsný, někdy se smutkem a dojemnými okamžiky, jindy s lehkým nadhledem, dokonce i s dávkou humoru. Podařilo se citlivě vyjádřit euforii i trápení protagonistů (oceníme detailní záběry kameramana Adama Macha, které jako by pronikaly postavám až do duše) a vytvořit věrohodnou, pulzující atmosféru tržnice. (Což je docela pozoruhodné, neboť režisér zažil devadesátky v chebské tržnici jako malý kluk.)

Letní škola má svižné tempo a spád, kvalitní a funkční hudbu i svěží herecké výkony. Přitom Tien Tai To a The Duong Bui, kteří ztvárnili role Taie a Kiena, dosud před kamerou nestáli, zkušenější herec je představitel otce Anh Doan Hoang. Nicméně působili jako vyrovnaný tým. Letní škola, 2001 stojí za návštěvu kina i kvůli nim.