Kdesi v hlubinách vesmíru objevili astronomové planety, které se až nápadně podobají Zemi. Astronomové už potvrdili planety, které krouží kolem svých hvězd v takzvané obyvatelné zóně. Nejvíce se mluví o Kepleru 452b, TRAPPISTu 1e a také o Proximě Centauri b. Každá z nich probouzí obrovská očekávání, i když o tom, co se skrývá na jejich povrchu, zatím nemáme téměř žádné jistoty.
Představa druhého domova lidi přitahovala od pradávna. Stačí se podívat na oblohu a napadne vás, že tam někde může být jiný svět. Dříve šlo o sny, dnes máme technologie, které takové představy dokážou proměnit v čísla a grafy. Citlivé teleskopy zachytí i jemné zakolísání hvězdy, když kolem ní obíhá planeta. Z nenápadného signálu tak vznikají velké objevy, které hýbou vědou i představivostí.
Rudý horizont exoplanety TRAPPIST 1e připomíná pohled na cizí svět, který možná ukrývá vodu i život. | Zdroj: Shutterstock První hvězdní kandidáti Kepler 452b se objevila v záznamech v roce 2015. Vědci si jí všimli, protože obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci a rok na ní trvá jen o trochu déle než na Zemi. Planeta je o něco větší a těžší, proto se jí říká super Země. Zda má planeta oceány nebo atmosféru, která by udržela život, zatím nikdo neví. Už jen skutečnost, že obíhá ve správném pásmu kolem hvězdy, ale stačí k tomu, aby přitahovala obrovskou pozornost.
Čtěte také : Stáli Vikingové za smrtí Svaté Ludmily? Historici znovu otevřeli prastarou záhadu a pravda konečně vyplula na povrch
Když pak vědci v roce 2017 oznámili objev systému TRAPPIST 1, byl to mezi astronomy pořádný rozruch. Najednou se mluvilo o nenápadné hvězdě, kolem níž krouží hned sedm světů. Některé mají velikost podobnou naší Zemi a navíc se nacházejí tam, kde by voda mohla zůstat v tekutém stavu. V tu chvíli se rozjela vlna představ, jestli by se tam nedalo najít prostředí připomínající to, co známe z domova. Nejvíce nadějí dnes směřuje k planetě TRAPPIST 1e, která má podle výpočtů rozměry i polohu dělající z ní horkého kandidáta na obyvatelný svět.
Blízko k nám má také Proxima Centauri b. Je to planeta obíhající nejbližší hvězdu ke Slunci a od Země ji dělí pouhé čtyři světelné roky. Pro lidskou výpravu je to stále nedosažitelné, ale v měřítku galaxie jde o sousedství. Obyvatelná zóna jí sice dává jistou šanci, jenže problémem jsou časté erupce mateřské hvězdy. Pokud planeta nemá dostatečně silné magnetické pole, povrch by bombardovalo tvrdé záření a život by tam to měl těžké od samého začátku.
Čtěte také : Vědci konečně rozluštili tajemství stavby pyramid a jsou v šoku. Všechno je úplně jinak, než jsme si doposud mysleli
Naděje a střízlivá očekávání Je lákavé představovat si, že na některé z těchto planet bychom mohli najít oceány, mraky a zelené kontinenty. Skutečnost je však složitější. Známe velikost, hmotnost a oběžnou dobu, ale to podstatné zůstává skryté. Nevíme, jak vypadá atmosféra, zda vůbec existuje a zda dokáže chránit povrch před žhavým zářením hvězdy.
Historie varuje. Venuše má velikost podobnou Zemi a leží ve vzdálenosti, která by na první pohled mohla být přívětivá. Ve skutečnosti jde o horkou planetu, kde se taví olovo a kde je tlak tak obrovský, že by okamžitě rozdrtil lidské tělo. Obyvatelná zóna tedy není záruka. Je to jen první síto, kterým planety procházejí, než se ukáže jejich skutečná povaha.
Drsný povrch Proximy Centauri b ukazuje, jak tajemně může vypadat náš nejbližší soused mezi exoplanetami. | Zdroj: Shutterstock Technika, která hledá odpověď Astronomové dnes spoléhají na nové teleskopy. Webbův teleskop má schopnost sledovat světlo hvězdy i v okamžiku, kdy před ní přejde planeta. Část paprsků projde její atmosférou a v tomhle jemném filtru se dá vyčíst hodně. Pokud by v rozkladu světla vyskočily stopy kyslíku nebo metanu, znamenalo by to, že tam možná probíhají procesy podobné těm, které známe ze Země. Výsledky se ale rodí pomalu. Vyžadují roky práce a přesná měření, která se dají snadno zkazit i malou odchylkou.
Pohled, který nás spojuje Kepler 452b, TRAPPIST 1e i Proxima Centauri b nejsou jistotou. Jsou jen příslibem, že Země nemusí být jediným ostrůvkem života ve vesmíru. Každý nový objev posiluje zvědavost i potřebu chránit naši vlastní planetu. Dokud nemáme náhradní domov, je Země tím nejcennějším, co máme.
Možná jednou zjistíme, že na některém z těchto světů opravdu existují oceány, možná že půjde jen o pusté kamenné koule. Cesta za poznáním je ale stejně důležitá jako samotný cíl. A pokaždé, když se díváme na hvězdnou oblohu, můžeme si připomenout, že hledání druhé Země je zároveň cestou k hlubšímu porozumění té naší.
Zdroje: NASA Science , Wikipedie , National Library of Medicine