Zločiny Velké Prahy: Na skok o století zpět mezi kriminální živly s Jaroslavem Pleslem

Sdílet

Bylo to v roce 1922, kdy se k městu připojují další čtvrti, např. Dejvice, Břevnov, Smíchov, Žižkov, Karlín nebo Nusle (celkem 38 míst). Kriminalita sílí a je třeba sjednat pořádek. Hynek Budík je zkušený kriminalista, který se v roce 1918 stává příslušníkem kriminální policie právě vzniklého státu.

Zdroj: Pavla Černá / © Česká televize

Budík se konečně po čtyřech letech dočkal povýšení. Je to elegán, kterému nechybí dobré vychování. Hodně si zakládá na kvalitním oblečení a velice se stará o svůj zevnějšek. Právě tak by měl vychovaný muž zákona vypadat. Je loajální k nově vzniklému státu i ke své profesi.

Video k článku ZDE

Velice dobře Budíka zahrál Jaroslav Plesl, který si poctivě nastudoval všechny dostupné detektivy z té doby, nejen z českých, ale i z britských kriminálních příběhů. Na kriminální živly nebyl sám – s pražským podsvětím mu pomáhal inspektor Rudolf Havlík (Jiří Langmajer) a zelenáč, policejní agent Martin Nováček (Denis Šafařík). Herecké obsazení doplnili třeba Lenka Vlasáková, Sabina Rojková, Darija Pavlovičová, Jiří Bartoška, Miroslav Táborský nebo František Němec.

Desetidílný seriál vznikl v režii Jaroslava Brabce, který se snažil skloubit prvorepublikovou atmosféru s moderním pohledem na kriminalistiku.

Diváci si ale Prahy v seriálu, který má jméno města přímo v názvu, moc neužili. Režisér nechtěl točit vše v kulisách, a tak se musely hledat vhodné lokace bez modernizace. A míst, kde se v Praze zastavil čas, je stále méně. Prahu tak nahradil hlavně Josefov a Plzeň, a i tak se musely dělat dodatečně velké úpravy na počítači. Filmaři zavítali i do míst jako Sloup v Čechách, na Kokořínsko, k Rakovníku nebo do Mladé Boleslavi.

Mohlo by vás zajímat: Nesmrtelný rada Vacátko prakticky nevyšel ze záběru a vše odehrál v jediném tmavém obleku

Na jednu epizodu seriálu připadlo až 70 zásahů, úprav a počítačových triků. Dnes už lze počítačem přidat třeba listy na stromě, závěje sněhu, upravit fasády domů, přidat postavy i dobové automobily.

Sám režisér byl zaskočený z toho, jak bylo složité najít místa, která vypadala stejně jako před sto lety. Pro Českou televizi byl seriál finančně velmi náročným projektem, a i Jiří Bartoška, který si zahrál policejního prezidenta, se divil, že se do takového projektu televize pustila. Bartoška moc se štábem cestovat nemusel, protože většinu záběrů natočil v Praze v Petschkově paláci na Novém městě. Bartoška se pochlubil, že kostým mu nebyl vybrán z barrandovského kostýmního fundusu, ale byl mu šit na míru, aby se docílilo co největší autenticity a pohodlí.

Deník Blesk 28. 2. 2021 uvedl: „Rozpočet na jeden díl běžného seriálu typu Případy 1. oddělení se v ČT pohybuje kolem 7,5 milionu korun. Tady ho hodně překročili – odhadem jeden díl vyšel na 15 až 17 milionů.“

Nakonec se náklady vyplatily a už od první epizody seriálu v premiéře sledovalo kolem 2 milionů lidí.

Mohlo by vás zajímat: Kriminálka Anděl: Legendy se vracejí po devíti letech a objeví se i nové posily

Pro některé mladé herce byl seriál první velkou filmovou zkušeností. Patřili mezi ně třeba Darija Pavlovičová a Denis Šafařík. Denis jako kriminalistický elév Martin Nováček propadl kouzlu dcery svého nadřízeného Hynka Budíka, a tak si zadělal na potíže. Denis si musel nechat pro natáčení narůst knír (trvalo mu to celé dva měsíce) a Darija dostala zákaz holení. Oba si před kamerou prožili první natáčení milostných scén.

Na vzhled si stěžoval i Jiří Langmajer, který si musel po dobu natáčení udržet vizáž své postavy, a to dokonce i v situaci, kdy chystal v soukromí svatbu s Adélou Gondíkovou.

V šesté epizodě s názvem Zmizelá si zahrála i Vlasta Chramostová. Byla to její poslední role. Zemřela tři týdny po natáčení ve věku 92 let. Po natáčení svých scén si řekla o panáka „vizoura“.