„Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Je to oblast Maďarska, Srbska, Chorvatska a Dolního Rakouska zasahující i do části jižní Moravy,“ popisuje Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Zdejší flora je proto na suchá a horká léta dobře adaptována.
Hlavním smyslem projektu PannFlora je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou schopné zvládat klimatické extrémy. V průběhu letošního léta budou vědci sbírat osivo vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách.
Chrpa luční je atraktivní pro opylovače.
Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně
Nové kvetoucí „trávníky z Panonie“ mají najít uplatnění ve městech a obcích i ve volné krajině.
„Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, kde je reálný předpoklad ekonomického množení osiva a jsou pro trávníky důležité,“ vysvětluje Stanislav Hejduk. Některé druhy z této oblasti jsou již vyzkoušené a už se množí a šlechtí – například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá. U řady druhů však osivo není zatím k dispozici.
Sběry semen jsou právě nyní v plném proudu. V uplynulých dnech odborníci sbírali několik druhů – chrpu čekánek, vlnici chlupatou a válečku prapořitou u Dolních Dunajovic. Vhodné lokality pro sběr na jižní Moravě a v Dolním Rakousku vytipovali botanici a následně získali povolení od Orgánů ochrany přírody.
Jitrocel prostřední představuje vydatný zdroj kvalitního pylu a současně je živnou rostlinou pro housenky některých vzácných motýlů.
Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně
Druhy z panonské oblasti by měly v městské zeleni pomoci nejen zvládat horké a suché klima, ale i plnit estetickou a biologickou funkci. „V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se tam třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční,“ vyjmenovává Hejduk další druhy, které by měly městské trávníky obohatit.
Součástí projektu jsou i zkušební výsevy přímo v městském prostředí. „Mezi úzce spolupracující obce patří např. Mikulov, Dolní Dunajovice, Břeclav, Kostice, Střelice u Brna, Brno - Vinohrady, Brno - Nový Lískovec a Vídeň,“ uvedla Kateřina Knotková, hlavní řešitelka projektu z Masarykovy Univerzity. Některé výsevy proběhnou ve spolupráci s orgány ochrany přírody i mimo obce v NP Podyjí a CHKO Pálava.
Šalvěj luční poskytuje velké množství nektaru pro čmeláky a pro včely a po posečení kvete opakovaně několikrát ročně.
Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně
Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit také na lepší osvětu v péči o městské trávníky. Dosavadní způsoby péče už totiž dnes nedostačují a o péči je třeba uvažovat jinak, v širších souvislostech.
Vysetím to nekončí
Podle Stanislava Hejduka trávníkům neškodí jen klimatická změna, ale i nesprávná péče. „Problém nastává, když města sečou trávníky podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala. Nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly a začal se tu masivně šířit ječmen myší,“ přiblížil Hejduk.
Dalším velkým problémem je podle jeho slov i mulčování. Ponecháním rozdrcené posekané hmoty na posečeném trávníku se sice ušetří za odvoz bioodpadu, pokud ale zůstane velké množství biomasy na povrchu, trávník to degraduje.
Trávníky s druhy z panonské oblasti by měly vyžadovat méně péče než standardní intenzivně ošetřované trávníky. V prvním roce po výsevu bude podle Hejduka potřeba odstraňovat jednoleté plevele alespoň 3 sečemi a bez mulčování. V dalších letech by měly stačit 2 seče s odvozem posečené hmoty, záležet bude na úživnosti stanoviště a srážkách. Trávníky se obejdou bez hnojení.
Mrkev obecná je atraktivní pro dvoukřídlý hmyz a je živnou rostlinou pro housenky otakárka fenyklového.
Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně
Osivo bude v rámci projektu poskytnuto na výsevy v partnerských obcích a dalších organizacích. Budoucích 100 kg osiva bude k dispozici dalším zájemcům pro založení vlastních ukázkových ploch. Případný prodej směsí už záleží na zájmu komerčních producentů osiva. „V rámci projektu vznikne metodika, jak toto osivo pěstovat, taková kuchařka jak na to, která bude volně k dispozici všem,“ dodává Kateřina Knotková.
„Cena osiva bude určitě mnohonásobně vyšší než u standardních travních směsí, ale na 1 ha bude používán výrazně nižší výsevek, takže ve výsledku se cena osiva na plochu příliš lišit nebude,“ doplňuje Stanislav Hejduk. V plánu je i vytvoření cenově přístupnější směsi pro zemědělce.
Projekt, který poběží až do roku 2028, je řešený v rámci programu Interreg Rakousko - Česko 2021-2027. Spolupracuje na něm Masarykova univerzita, Mendlova univerzita, Zemědělský výzkum spol. s.r.o. a rakouský partner Bio Forschung Austria.