Hnutí ANO chce sloučit Českou televizi a Český rozhlas. Z úvah vypouštěných v minulých měsících jako balonky testující veřejné i odborné reakce se stala oficiální součást volebního programu, který dnes představilo hnutí Andreje Babiše. Odborníci i samotná veřejnoprávní média upozorňují, že sloučení nepřinese úspory, kterými ANO argumentuje. Ukazují to i zkušenosti ze sousedního Slovenska, které si Babiš bere jako inspiraci.
„Navrhneme sloučení ČT a ČRo do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. Tento krok povede k efektivnějšímu využití zdrojů a odstranění duplicitních nákladů,“ stojí v programu pro říjnové parlamentní volby, který dnes představilo hnutí ANO.
Kolik by sloučení ČT a ČRo přineslo konkrétně peněz, hnutí ANO neříká. Zkušenost ze Slovenska, které jako jediné ze zemí srovnatelných s Českem v posledních letech – konkrétně v roce 2010 – sloučilo svá veřejnoprávní média, však mluví proti spojování.
Spolu s tím program obsahuje i dlouho avizovaný záměr zrušit koncesionářské poplatky: „Českou televizi a Český rozhlas budeme financovat přímo ze státního rozpočtu, čímž odstraníme zátěž pro občany a zároveň zachováme nezávislost veřejnoprávních médií.“
„Mírně barbarské úvahy“
Proti sloučení se už dříve vymezila obě veřejnoprávní média. Bývalý šéf ČT Jan Souček odhadl, že spojení obou médií by mohlo uspořit maximálně desítky milionů korun. Česká televize přitom hospodařila před letošním zvýšením koncesionářských poplatků s ročním rozpočtem zhruba 7,5 miliardy korun, rozhlas zhruba 2,5 miliardy.
[souvisejici]
„Nezbytné náklady na rebranding budou mnohonásobně vyšší po řadu následujících let,“ citoval Součka letos v lednu server Seznam Zprávy.
Ještě ostřejší byl vůči Babišově plánu – tehdy jen v rovině nahlas pronášených úvah – generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
„Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a té práce, kterou dneska děláme. A trochu si troufnu říci, že bychom měli být hrdi na to, jakým symbolem je Český rozhlas v rámci české společnosti, i z hlediska historie,“ řekl v červnu Zavoral.
Dodal, že úvahy o tom, že by se rozhlas měl vystěhovat z budovy na Vinohradské ulici v Praze, považuje za „mírně barbarské“, s odkazem na boje za svobodné Československo probíhající v okolí rozhlasu v letech 1945 a 1968 i oběti, které si tyto boje vyžádaly.
Zefektivnit, nebo ovládnout?
Kolik by sloučení ČT a ČRo přineslo konkrétně peněz, hnutí ANO neříká. Zkušenost ze Slovenska, které jako jediné ze zemí srovnatelných s Českem v posledních letech – konkrétně v roce 2010 – sloučilo svá veřejnoprávní média, však mluví proti spojování.
[souvisejici1]
„Exaktně se to nedá říct, vůbec nejde o významné peníze,“ odhadoval úspory v rozhovoru z roku 2014 tehdejší šéf RTVS Václav Mika. Zároveň ale dodal, že televize mezitím výrazně posílila vlastní výrobu, což možné úspory zkresluje.
Na dotaz, jestli by kolegům v jiných zemích poradil, aby podobně jako Slováci sloučili televizi s rozhlasem, odpověděl: „Ano, pokud vědí, co od toho chtějí. A je třeba se na to dobře připravit.“
Hnutí ANO takové hluboké plány neukázalo, Andrej Babiš dříve jen neurčitě mluvil například o „lepší koordinaci ve zpravodajství“.
Kritici slučování rozhlasu vidí za plány ANO také politickou motivaci. Dostat veřejnoprávní média pod svůj vliv by nejen Babišově, ale kterékoli příští vládě šlo s jedním managementem spojeného telerozhlasu výrazně snáz než se samostatným vedením ČT a ČRo.