Ještě před parlamentními volbami by pro Českou republiku mohlo přijít nepříjemné překvapení: podle informací HlídacíPes.org je velmi pravděpodobné, že se firma Diag Human v průběhu září pokusí provést exekuci na majetek ČR. Až do výše 17 miliard korun jí to umožňují verdikty hned dvou arbitráží, jak nedávno svým rozsudkem potvrdil odvolací soud v Londýně.
Ve tři desítky let trvajícím sporu firmy Diag Human s českým státem je mezinárodní arbitráž na ochranu investic, která probíhala v Londýně, vlastně jen relativně krátkou epizodou. Trvala osm let, během nichž úroky z požadované náhrady škody narostly o další zhruba dvě miliardy korun.
Česká republika arbitráž v roce 2022 prohrála, následovala však série odvolání, kterou ukončil – byť s jistou možností odvolání, jak píšeme níže – verdikt londýnského soudu z 28. července letošního roku.
Podle informací HlídacíPes.org proto Diag Human nyní zvažuje zahájení exekuce na majetek České republiky hned v několika evropských zemích a demonstrativně by mohlo jít i o blíže neurčený majetek přímo v Česku.
Poslední pokus o odvolání
Nic by na tom neměla změnit ani zbývající možnost Česka, zastoupeného v tomto sporu ministerstvem financí, požádat o povolení mimořádného opravného prostředku. Lhůta na jeho podání byla do 3. září.
Ministerstvo financí na dotaz HlídacíPes.org potvrdilo, že tuto možnost využilo: „ČR podala opravný prostředek (tj. požádala o tzv. svolení k odvolání) proti rozhodnutí anglického odvolacího soudu,“ říká mluvčí Ondřej Macura.
Námitky mohou nyní směřovat již jen na otázky jurisdikce, tedy toho, zda rozhodčí tribunál vůbec měl pravomoc danou věc rozhodnout. Podle právního zástupce Diag Human Jana Kalvody je ale tahle otázka dávno vyřešena. „Neumím ale předvídat rozhodnutí odvolacího soudu, navíc jde o otázku anglického práva,“ říká.
[caption id="attachment_108283" align="alignleft" width="476"]
Majitel firmy Diag Human Josef Šťáva. Foto: Jiří Hadač/ CNC/ Profimedia[/caption]
Dotazy, zda česká strana na základě výsledků arbitráží i odvolacího soudu v Londýně připouští riziko exekuce českého majetku v ČR i v zahraničí a zda má žádost o svolení k odvolání odkladný účinek případné exekuce českého majetku, nechalo ministerstvo financí bez konkrétní odpovědi:
„S ohledem na probíhající řízení se k této věci nebudeme detailněji vyjadřovat.“
Jan Kalvoda tvrdí, že cesta k exekucím je otevřena: „V průběhu mezinárodní arbitráže platil závazek Diag Human nevymáhat nárok na základě původní české arbitráže z roku 2008, ale jen po dobu tohoto procesu. Londýnský verdikt z 28. července letošního roku možnost obnovit exekuce uvolnil.“
Majitel Diag Human Josef Štáva se v průběhu londýnské arbitráže skutečně písemně zavázal, že do vyřešení této větve sporu nebude uplatňovat nároky z původní české arbitráže z roku 2008, které po sérii soudů v zahraničí potvrdil soud v Lucembursku.
Tímto „zmrazením“ se firma nyní již necítí být vázána.
To podle Jana Kalvody znamená, že lze nyní znovu uplatnit exekuci na majetek České republiky – až do výše 17 miliard korun. Zda a kdy přesně by k tomu mělo dojít, jasné není. Kalvoda to komentovat nechtěl.
Podle něj ale ani londýnská arbitráž nemohla nic změnit na povinnosti českého státu platit.
„Od roku 2018 je zde platný verdikt z roku 2008 uznaný podle Newyorské úmluvy z Lucemburska. Ministerstvo financí bylo mylně přesvědčeno, že tato hrozba exekuce nějak zmizela. Mezitím ovšem přibyly další miliardy na úrocích a nákladech na vedení sporu,“ konstatuje Jan Kalvoda.
Soudce odmítl prodlužování sporu
Česká republika u sporu v Londýně využila dosud všechny dostupné opravné prostředky.
„Vynaložené náklady na právní služby za investiční arbitráž v Londýně a právní služby za fázi řízení o zrušení rozhodčího nálezu před anglickými soudy činí za období 2017–2025 necelých 236 milionů korun,“ vypočítává mluvčí MFČR Ondřej Macura.
Mezinárodní tým právníků najatý ministerstvem financí namítl mimo jiné i podjatost celé trojice členů londýnského arbitrážního tribunálu, kteří rozhodli v neprospěch ČR.
Rozhodci proto letos 11. července podali rezignaci s tím, že námitky proti své nestrannosti sice považují za zcela neopodstatněné, ale že „argumenty vznesené proti nim Českou republikou znemožňují, aby řízení nadále vedli“.
[caption id="attachment_141026" align="alignnone" width="553"]
Text, v němž soudce odvolacího soudu rozhodl, že nový arbitrážní tribunál se skládat nebude a že verdikt vynese on.[/caption]
Sami rozhodci připustili, že jejich rezignace může znamenat, že bude muset vzniknout nový tribunál, který se teprve bude muset s celým dlouhotrvajícím sporem seznámit. To se ale nestalo.
Soudce londýnského odvolacího soudu totiž další prodlužování sporu odmítl: nesouhlasil s nutností vzniku nového tribunálu a konstatoval, že by šlo o „protahování, prodražování a potenciální novou nespravedlnost“.
A rozhodl: oprávněným pro náhradu škody je osobně Josef Šťáva (nikoli firma Diag Human) a vykonatelné jsou oba arbitrážní verdikty, jak ten z Česka z roku 2008, tak z Londýna 2022. Přičemž obě částky jsou totožné a nelze je sčítat.
[caption id="attachment_141027" align="alignnone" width="500"]
Pasáž soudního verdiktu zmiňující platnost nároku jak z české, tak londýnské arbitráže, přičemž ale nároky nelze sčítat.[/caption]
V rozsudku soudce explicitně píše o možnosti uplatnit nárok jak z jedné (české z roku 2008), tak i druhé (londýnské z roku 2022) arbitráže.
K tomu, zda znění rozsudku odvolacího soudu z 28. července čte Česká republika jinak, případně jak, se ministerstva financí – jak sdělilo na dotaz HlídacíPes.org – „s ohledem na probíhající řízení nebude vyjadřovat“.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026, jak jej nedávno představil ministr financí Zbyněk Stanjura, v žádné z kapitol však nijak nepočítá s možností, že by ČR měla skutečně vyplatit Josefu Šťávovi 17 miliard korun.
„Nyní je předčasné vyčlenit takovou položku v návrhu Státního rozpočtu na rok 2026 vzhledem k tomu, že řízení s Josefem Šťávou / Diagem Human před anglickými soudy stále probíhá a není běžné, aby státní rozpočet předjímal finální výsledek takových případů dopředu. Pokud by nastala právní situace, že se ČR bude muset s p. Šťávou finančně vyrovnat, vláda se dle toho zařídí a splní svou povinnost,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Macura.
„Žádná jednání teď nevedeme“
Více než polovinu přiznaného nároku Josefa Štávy ve výši zhruba 17 miliard korun tvoří úroky.
První návrhy na dohodu o možném zastavení úročení jsou už z roku 2001. Úrok z prodlení tehdy nároky Diag Human navyšovaly zhruba o jeden milion korun denně, nyní je to cca 1,3 milionu.
Žádná jednání s Josefem Štávou ani o úročení, ani o možnostech uzavření sporu podle ministerstva financí aktuálně neprobíhají.
Ze zmíněného roku 2001 však pochází dokument právního oddělení ministerstva zdravotnictví, které mělo tehdy českou arbitráž s Diag Human v gesci. Kopii 24 let starého materiálu pro jednání s ministerstvem financí má HlídacíPes.org k dispozici. Tehdejší ředitelka právního oddělení Miloslava Vorlová v něm píše, že ČR podle nezávislých právních expertíz nemá ve sporu s Diag Human naději na úspěch.
Tehdy se nároky firmy pohybovaly kolem čtyř miliard korun, ale Vorlová napsala, že Diag Human by „mohla požadovat a úspěšně uplatnit“ náhradu až osm miliard korun. Právě tolik o sedm let později, v roce 2008, česká arbitráž firmě skutečně přiřkla.
[caption id="attachment_141028" align="alignnone" width="522"]
Právní analýza ministerstva zdravotnictví z roku 2001.[/caption]
Právníci ministerstva zdravotnictví už před 24 lety doporučili dohodu a správně odhadli, že do sporu může vstoupit i mezinárodní dohoda o ochraně investic mezi ČR a Švýcarskem. Právě na základě ní byla roku 2017 zahájena arbitráž v Londýně.
Stejně přesně popsali, že případný „rozhodčí nález by mohl být exekučně vykonán proti majetku ČR i ve většině zemí světa vzhledem k existenci Newyorské úmluvy“ o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Právě na základě arbitráže z roku 2008 a jejího uznání v Lucembursku podle Newyorské úmluvy lze – podle všeho – nyní očekávat nový pokus Diag Human o exekuci českého majetku.