CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 06:00

DNA, která zůstává i po smrti. Vědci kroutí hlavou, ale realita je mnohem děsivější

4 min

Sdílet

Teorie tzv. fantomové DNA tvrdí, že genetická informace může přetrvávat i po odstranění samotné DNA. Ačkoliv zní fascinující, vědecká komunita zůstává skeptická – chybí důkazy a reprodukovatelné výsledky. Naděje na přelom v genetice tak zatím zůstává jen ve sféře hypotéz.

DNA, která zůstává i po smrti. Vědci kroutí hlavou, ale realita je mnohem děsivější

Zdroj: farakos / iStockphoto

V genetice se této myšlence říká fantomová DNA a běžně se vztahuje k vědecky kontroverznímu konceptu, tzv. efektu ducha DNA, který tvrdí, že DNA může zanechat přetrvávající energetický nebo informační „dozvuk“, který působí i po odstranění samotné DNA.

Tato teorie, zkoumaná v některých alternativních výzkumech, jako jsou studie publikované Peterem Garajevem (hlavní, vedoucí a viditelná hlava této myšlenky), naznačuje, že DNA funguje nejen jako fyzický plán, ale také jako holografický projektor biologických informací, což může mít důsledky pro medicínu a vědomí.

Zastánci této myšlenky poukazují na pět parametrů, na nichž je založena. Prvním z nich je energetický otisk. Tato koncepce předpokládá, že DNA může vytvářet jemný nefyzický otisk neboli „ducha“, který si po určitou dobu uchovává vlastnosti původní DNA, přičemž není známo, jak dlouho.

Mohlo by vás zajímat: Signál z jiné dimenze? Vědci pořád neví, co vlastně slyšeli, a to je to děsivější

Dr Peter Gariaev, quantum biologist discovered DNA Phantom Effect: experiment result suggest DNA communicates with a field of information, similar to Dr Luc Montagnier's water studies.

Me: Fractal field of consciousness, ie morphogenetic field of memory.https://t.co/6TBY8GVeEX pic.twitter.com/8U1DyxThLi

— Cymatic Joule (@CymaticJoule) November 14, 2024

Druhým je myšlenka kvantového hologramu: předpokládá se, že tento „duch“ je neviditelné energetické pole nebo holografický vzor, který organizuje a oživuje hmotu.

Za třetí je to přenos informací. Zastánci věří, že tento energetický otisk může přenášet genetickou informaci a ovlivňovat biologické systémy, což zpochybňuje tradiční pohled na genetiku.

Zastánci této myšlenky tvrdí, že existuje fotonická interakce, což naznačuje, že DNA bombardovaná světlem zanechává zbytkový účinek na fotony i po svém odstranění, což podporuje koncept fantomové DNA.

A konečně se opírají o elektromagnetické vlny. Některé z Garajevových teorií navrhují, že DNA interaguje prostřednictvím elektromagnetických vln, které se „zachytí“ v molekulách vody a vytvoří koherentní domény, které mohou zachovat signál bez původní molekuly.

Pro mnohé je tato představa o fantomové DNA pravdivá a částečně ji podporuje i uznání vědecké komunity, která Garajeva nominovala na Nobelovu cenu za medicínu za rok 2021, jak se píše v dopise kolujícím na internetu.

Je tu jen jeden problém. Prvním je, že Garajev zemřel v roce 2020 a Nobelovy ceny se od roku 1974 posmrtně neudělují. Podle tohoto pravidla tedy nikdy nemohl být kandidátem. A druhým důvodem pro tvrzení, že tento dopis je falešný, je to, že podle oficiálních webových stránek Nobelovy ceny nejsou nominovaní vyrozumíváni ani jim nejsou zasílány dopisy ujišťující je o tom, že jsou kandidáty na cenu. Ve skutečnosti je seznam kandidátů tajný a zveřejňuje se až po 50 letech. Dopis je tedy podvrh. Stejně jako nominace na Nobelovu cenu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

„Ale dopis byl odeslán v říjnu a Garajev zemřel v listopadu,“ řeknou někteří. Ano, to je pravda. Problém je v tom, že Nobelův výbor zveřejňuje harmonogram vysvětlující proces výběru. Vysvětluje, že nominace se začínají přijímat v září. V únoru je uzávěrka nominací a až do srpna se kandidáti analyzují. Nakonec je v říjnu cena udělena. Tedy že by byl nominován v říjnu 2020 (kdy se udělovala cena za ten rok) a ještě nebyly otevřeny zápisy na ten příští, natož aby bylo rozhodnuto o možných kandidátech, to není možné.

Přitom je třeba podotknout, že fantomový efekt DNA je kontroverzní a okrajová teorie, k níž se ve vědecké komunitě staví velmi skepticky především proto, že její výsledky se nikdy nepodařilo žádnému týmu vědců reprodukovat.

Věda je založena na pozorování, vypracování hypotézy, hledání důkazů, které by ji potvrdily, a nakonec na schopnosti tyto poznatky reprodukovat. Pokud tyto poznatky nelze reprodukovat nebo neobstojí při analýze jiných vědců, jsou považovány za vyřazené, dokud se nenajdou nové důkazy. Dokud tedy nemáme nové důkazy, je fantomová DNA pouhou hypotézou.

Update: I reached out to the researchers behind the ‘19% ghost DNA in West Africans’ study and here’s what one of them said
byu/BlackAmericanKing in23andme

Je důležité si uvědomit, že moderní věda je založena na empirických důkazech a vědecké metodě, což znamená, že teorie musí být před přijetím nezávisle testovány a ověřovány. V případě fantomové DNA vede nedostatek reprodukovatelných a ověřitelných důkazů vědeckou komunitu ke skepsi.

Zájem o teorie, jako je fantomová DNA, odráží také širší zvědavost ohledně neprozkoumaných možností genetiky a kvantové biologie. I když jsou tyto myšlenky fascinující, je třeba k nim přistupovat kriticky a na základě důkazů. Genetika a kvantová biologie jsou rozvíjející se obory a budoucí výzkum by mohl do těchto otázek vnést více světla.

Zájemcům o další zkoumání tohoto tématu doporučujeme konzultovat renomované vědecké zdroje a sledovat vývoj v oblasti genetického a kvantového výzkumu. Věda jde rychle kupředu a to, co je nyní kontroverzní hypotézou, by se časem a na základě správných důkazů mohlo stát uznávanou součástí vědeckého poznání.