Evropu propojuje síť starověkých chodeb. Kdo je vytvořil a proč vedou až do Turecka, zůstává záhadou

2 min

Sdílet

Evropský kontinent protíná celá soustava rozsáhlých podzemních tunelů. Dají se najít prakticky v každé zemi a zahrnují i velké místnosti, možná sklady.

Evropu propojuje síť starověkých chodeb. Kdo je vytvořil a proč vedou až do Turecka, zůstává záhadou

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Velkou část této sítě odkryl německý archeolog Heinrich Kusch a rozprostírá se od Turecka až po Skotsko. Není však zatím potvrzeno, že by existovalo skutečné přímé propojení těchto dvou zemí. Jejich stáří má být přes 12 000 let. O svých objevech napsal knihu zvanou „The Secrets of the Underworld of an Ancient World“. V ní také tvrdí, že právě studiem této podzemní sítě můžeme odhalit veškerá tajemství starověku. Co všechno lze tedy v těchto prostorách najít?

Síť tunelů, kam se jen podíváš

Hlavní tunely vedou ze Skotska do Turecka a zpátky. Několik linií ale pokračuje ještě dál. Většina Evropy je takto propojena do podoby perfektního bludiště. Tunely jsou datovány do doby neolitu, nicméně nikdo z badatelů neví, proč vlastně něco tak obrovského vzniklo. Podle některých ohlasů jde o úkryty pro civilizaci před jakoukoli katastrofou včetně jaderné války. Zkrátka pokud by se cokoli nepříjemného dělo na povrchu planety, lze se schovat právě sem.

Jednodušší teorie spočívá v tom, že jde zkrátka o obchodní cesty. Mnoho tunelů je totiž natolik velkých, aby projel klidně povoz, nemluvě o velkých místnostech. Obchodníci tak mohli překonat velké vzdálenosti zcela nerušeně. Venku by se střetávali s nepřízní počasí, lupiči a dalšími nepříjemnostmi. Jeden z klíčových problémů ovšem je, že všechny prostory jsou naprosto holé, najdou se možná tak držáky na louče.

Zázraky starověkého stavitelství

Průměrné tunely mají na šířku asi 70 centimetrů a nacházejí se mnohdy v okolí kostelů, kapliček, hřbitovů nebo uprostřed lesů. Je tedy možné, že starověké kultury byly opravdu takto propojeny? Někteří odborníci se domnívají, že mohlo jít klidně o starověké dálnice, kudy běžně procházely celé davy včetně svého vybavení. Dle Kusche byly navíc původně sítě ještě rozsáhlejší, takže teď se setkáváme jen s jejich menší částí.

„Po celé Evropě jich byly tisíce,“ uvádí Kusch, „v Německu jsme narazili na stovky metrů těchto tunelů, v Rakousku ještě na mnohem víc. Dají se najít skutečně po celé Evropě a jsou jich tisíce,“ uvádí německý archeolog. Stavby tohoto typu ukazují na to, že staré národy měly mnohem větší technologické znalosti, než jak nám dnes tvrdí mnoho učebnic. Tehdejší lidé dokázali postavit takto komplexní síť během 10 000 let.

Turecké podzemní město

Kappadokie v Turecku je podobný případ. Podzemní město Derinkuyu je ukázka vynikajících konstrukčních metod, které naši předkové ovládali. Jde dost možná o největší lidský úspěch v otázce podzemního stavitelství vůbec. A nechybí ani hustá síť tunelů. Geologické okolnosti místa tomu velmi nahrávají, protože kámen je velmi měkký. Stavitelé tedy museli dávat velký pozor, aby současně s prostorem udrželi stavbám dostatečnou oporu.

Pokud by takto nepostupovali, celá stavba by se následně zhroutila. I další starověké monumenty ukazují, že tehdejší lidé měli vynikající dovednosti a také hluboké znalosti. Stavba kostelů a kaplí u vstupů do podzemí ukazuje na obavu církve z rizika, které by taková komunikace mohla představovat. Hodnostáři této instituce se tak chtěli ujistit, že vlákno podzemní sítě zůstane utajeno. Na stěnách pak lze najít i ochranné modlitby.