Děti tráví hodiny s nosem zabořeným do mobilu nebo tabletu a oči jim to dávají bohužel sežrat. Krátkozrakostí trpí už třetina školáků a podle odborníků se do roku 2050 číslo vyšplhá klidně ke 40 procentům. Lékaři proto radí, co s tím, aby naše děti jednou neviděly svět jen přes brýle.
Proč dětské oči ztrácí ostrost
Krátkozrakost vzniká prodloužením oční bulvy a patří k nejrychleji se šířícím očním vadám. Často se jí přisuzuje hlavně mobil nebo počítač, realita je ale složitější. „Zvýšený výskyt krátkozrakosti souvisí s tím, že oči příliš dlouho zaostřují na blízké objekty. Stačí už zhruba půlhodina soustředěného pohledu na předmět vzdálený kolem třiceti centimetrů. Z hlediska rozvoje této vady přitom není rozdíl, zda dítě čte knihu, nebo sleduje mobil,“ vysvětluje MUDr. František Fornůsek.
Problém je tedy spíš v délce a pravidelnosti zátěže očí než v konkrétní aktivitě. V době, kdy školní povinnosti i volný čas dětí často probíhají u obrazovky, se riziko logicky násobí.
Pobyt venku a prevence
Zdravým očím pomáhá především pestřejší denní režim. „Prevenci krátkozrakosti pomáhá regulace času, který dítě tráví zaostřováním na blízké předměty, a také vyvážení tohoto času jinou činností. Jako velmi prospěšný se ukazuje pobyt venku, kdy můžeme koukat do dálky, to je pro naše oči, a zejména oční svaly, skutečně relaxující,“ dodal Fornůsek. Podle studií už 40 minut venku denně výrazně snižuje riziko vzniku krátkozrakosti v dětském věku.
Dospívající, kteří kvůli škole tráví dlouhé hodiny u počítače, často opomíjejí pravidelné přestávky. Výsledkem bývají příznaky syndromu suchého oka, jako je pálení, řezání nebo pocit písku v očích. Pomoci mohou zvlhčující oční kapky, například s kyselinou hyaluronovou, která udržuje tkáň dobře hydratovanou.
Zásadní roli hrají také pravidelné kontroly zraku. „Zraková dráha, tedy spojení mezi okem a mozkem, se vyvíjí prvních 7 až 9 let života. Pouze v tomto období hrozí vznik tzv. tupozrakosti. Tento stav už zůstane trvalý, ani pozdější operace, laser či brýle ho nedokážou napravit,“ upozorňuje Fornůsek.
Jak krátkozrakost řešit a kde roste nejrychleji
Když už se krátkozrakost objeví, nejjednodušší cestou jsou pořád klasické brýle nebo kontaktní čočky. Jenže dnešní optika už není jen o tom, aby dítě vidělo na tabuli. Existují totiž speciální čočky, které kromě ostrého obrazu dokážou i brzdit další zhoršování zraku.
„Existují speciální brýlové čočky, které zpomalují progresi myopie. Ve středu skla umožňují ostré vidění, zatímco v periferii mají speciální uspořádání ve tvaru včelího úlu. To vytváří mírné rozostření obrazu na sítnici a dává oku signál, že nemá dále růst,“ popsala MUDr. Janeková FEBO, vedoucí lékařka Očního centra Praha.
Nejvíc krátkozrakých najdete v jihovýchodní Asii. Oční vady tam má zhruba třetina lidí a čísla dál rostou. Nejhůř jsou na tom děti z velkoměst, které tráví většinu času zavřené doma nebo ve škole. Venku je skoro nikdo nevidí, a tak jejich oči nedostanou šanci pořádně zaostřit na dálku. Podobně jsou na tom i teenageři, hlavně dívky. A Evropa? Ta rozhodně není ušetřená. I u nás přibývá krátkozrakých dětí, především ve městech, kde se pobyt venku smrskne na cestu do školy a zpátky.
Studie publikovaná v British Medical Journal i analýzy National Library of Medicine ukazují, že bez účinné prevence by do roku 2050 mohlo být krátkozrakých až 740 milionů dětí a dospívajících po celém světě. Z pohledu veřejného zdraví jde tedy o téma, které si zaslouží větší pozornost než jen rodičovské obavy o známky z diktátu.
Zdroje: HYLO, British medical journal, Oční centrum Praha, National Library of Medicine