Vody oceánů se stávají zelenějšími na pólech a modřejšími směrem k rovníku, což svědčí o změně koncentrace chlorofylu produkovaného fytoplanktonem, což je trend, který, pokud se udrží, může mít dopad na celosvětový rybolov.
Američtí vědci publikovali v časopise Science studii založenou na satelitních datech z let 2003 až 2022, v níž na otevřeném oceánu zjišťují změny v koncentraci chlorofylu, což je zástupný ukazatel biomasy fytoplanktonu, což jsou mořské organismy stojící v základu oceánského potravního řetězce.
Analýza poukázala na trendy v koncentraci chlorofylu. Zelené oblasti se staly zelenějšími, zejména na severní polokouli, zatímco modré oblasti se staly modřejšími, což naznačuje úbytek fytoplanktonu v těchto oblastech, zatímco nárůst fytoplanktonu byl pozorován v polárních oblastech.
Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to ovlivnit mořské potravní sítě, což by mohlo mít dopad na celosvětový rybolov.
„Tropy a subtropy obecně ztrácejí chlorofyl, zatímco polární oblasti – ty ve vysokých zeměpisných šířkách – zelenají,“ vysvětlil první autor Haipeng Zhao z Duke University (USA).
Přetrvávající úbytek fytoplanktonu v rovníkových oblastech by podle autorůmohl narušit rybolov, na němž jsou z hlediska potravin a hospodářského rozvoje závislé mnohé země s nízkými a středními příjmy, například na tichomořských ostrovech, zejména pokud se úbytek přenese do pobřežních oblastí.

Zdroj: Youtube.com
Fytoplankton je základem mořského potravního řetězce, a pokud se jeho množství sníží, mohly by být ovlivněny i vyšší úrovně potravního řetězce, což by mohlo znamenat potenciální přerozdělení rybolovu. Studie připomíná, že více než 50 % světového úlovku ryb pochází z tropických a subtropických oblastí, přičemž významný podíl na něm má pobřežní rybolov.
Tým zkoumal, jak proměnné, jako je teplota povrchu moře, rychlost větru, dostupnost světla a hloubka smíšené vrstvy (promíchávání v horní části oceánu větrem, vlnami a povrchovými proudy), ovlivňují pozorované vzorce chlorofylu. Oteplování moří souviselo se změnami koncentrace chlorofylu, ale ostatní proměnné nevykazovaly žádné významné souvislosti. Autoři tvrdí, že výsledky studie nelze přičítat klimatickým změnám, uvedla Dukeova univerzita ve svém prohlášení.
„Období studie bylo příliš krátké na to, aby se vyloučil vliv opakujících se klimatických jevů, jako je El Niño, takže měření v průběhu několika příštích desetiletí budou důležitá pro určení vlivů mimo klimatické oscilace“, uvedla Susan Lozierová z Technologického institutu v Georgii (USA), další z autorů článku.
Navíc, pokud bude pohyb fytoplanktonu směrem k pólům pokračovat, mohl by ovlivnit globální cyklus uhlíku, dodává studie. Fytoplankton hraje klíčovou roli při pohlcování oxidu uhličitého, skleníkového plynu, během fotosyntézy. Tento proces má zásadní význam pro regulaci zemského klimatu a jakékoli změny v distribuci fytoplanktonu by mohly tuto rovnováhu významně změnit.

Zdroj: Youtube.com
Studie také zdůrazňuje význam průběžného sledování změn biomasy fytoplanktonu prostřednictvím pokročilých satelitních technologií a klimatických modelů. Tyto nástroje jsou nezbytné pro předvídání toho, jak by změny v distribuci fytoplanktonu mohly ovlivnit mořskou biodiverzitu a globální ekonomiku, zejména v komunitách, které jsou závislé na rybolovu jako hlavním zdroji příjmů a potravin.
Ačkoli studie nemůže s konečnou platností tvrdit, že za tyto změny je zodpovědná výhradně změna klimatu, zdůrazňuje potřebu pokračujícího monitorování a multidisciplinárního přístupu k lepšímu pochopení složitých interakcí mezi klimatem, fytoplanktonem a celosvětovým rybolovem.