Ve středu Mléčné dráhy se objevil objekt, který vědce zaskočil. Černá díra to ale tentokrát není

2 min

Sdílet

Pomocí gravitační čočky se astrofyzikům povedlo zachytit masivní objekt v samotném středu Mléčné dráhy. Buď se jedná o obrovskou planetu, nebo o hnědého trpaslíka.

Ve středu Mléčné dráhy se objevil objekt, který vědce zaskočil. Černá díra to ale tentokrát není

Zdroj: Zdroj fotografie: Pxhere

Tento nový objekt dostal jméno OGLE-2016-BLG-1190Lb (zkráceně OGLE). Jeho hmotnost je 13násobkem planety Jupiter. Obíhá přitom kolem hvězdy, která je od Slunce vzdálená 22 000 světelných let. Exoplaneta se nachází v hustě osídlené oblasti galaktického středu. OGLE sám není tak těžký jako jiní hnědí trpaslíci, například DENIS-P. Ten váží 29krát tolik, co Jupiter. Ovšem i OGLE s 13násobkem už je skutečně těžký objekt.

Nešťastné planety, které to nedaly

Obrovská masa OGLE objektu vyvolává otázku, co to vlastně je. Místo, kde se nachází, je plné „hnědých trpaslíků“, tedy hvězd, které nedosáhly na dostatek hmoty k zahájení termonukleární reakce. Jde o subhvězdné objekty, ze kterých nevyzařuje žádné světlo či jiná energie, mají však vlastní jádro a také vodivý povrch. V jejich nitru může docházet k syntéze helia z deuteria, problém je však nedostatek tlaku a teploty.

Právě kvůli nedostatečným podmínkám nedojde k syntéze těžších prvků z lehkých atomů vodíku. Hnědý trpaslík vzniká z protohvězdy, nestane se ale plnohodnotnou hvězdou. Jde tedy o mezistav mezi planetou a hvězdou. Název „hnědý trpaslík“ zavedla americká astronomka a aktuální ředitelka SETI centra Jill Tarterová. Potřebovala totiž odlišit tyto subhvězdy od červených trpaslíků. Ty jsou přes malou hmotnost skutečnými hvězdami.

Pro astronomy je anomálií

Jestliže je OGLE stále planeta, pak je opravdu obrovská. Pokud jde o hnědého trpaslíka, jde o velmi zvláštní konstelaci. Tyto objekty se totiž obvykle netočí kolem jiných hvězd. Exoplaneta je planeta, která obíhá kolem jiné hvězdy, než Slunce. Hostující hvězda byla objevena už v červnu roku 2016. Za hnědého trpaslíka je brána hvězda s hmotností v rozsahu 13–80násobku hmotnosti právě planety Jupiter z naší soustavy.

Jakmile totiž těleso překročí onen 80násobek, nastane v jádru teplota a tlak potřebný ke spalování lehkého vodíku na těžší prvky. Těleso se v ten moment stane hvězdou. Při hmotnosti nižší než 13 Jupiterů nedojde k žádným reakcím a objekt je jen opravdu velkou planetou. Někdy se takovým tělesům říká také hnědí podtrpaslíci. Termonukleární fúze poskytuje energii, kterou hvězdy vyzáří do okolí a udrží tak vlastní rovnováhu.