Nový model s odolností do 150 metrů a konstrukcí z tekutého kovu zvládne posílat zprávy pomocí ultrazvuku. Technologie, která může zachraňovat životy i pomáhat vědě.
Tento týden společnost Huawei představila některé ze svých nejinovativnějších produktů v rámci řady GT 6. Tyto hodinky nejenže jdou ve stopách svých předchůdců, ale přinášejí také funkce, které je přibližují světu extrémní horologie, schopné odolat nejvyšším nadmořským výškám a propastným hloubkám. I když samozřejmě plní i běžnější funkce, jako je měření srdečního tepu, uražené vzdálenosti a spálených kalorií. Všechny jeho funkce prozkoumáme v některém z příštích článků, dnes se však zaměříme na jeho konektivitu, podpořenou možností nosit eSIM kartu, a odolnou konstrukci.
Tělo hodinek Huawei Watch Ultimate 2, které jsou vodotěsné až do hloubky 150 metrů, je vyrobeno z tekutého kovu na bázi zirkonia. Tento materiál, vyvinutý společností Liquidmetal Technologies, je slitinou, která kombinuje zirkonium, ocel a další tajné komponenty. Výrobní proces zahrnuje tekutou fázi, která je rychle ochlazena, což zabraňuje uspořádání atomů. Výsledkem je pevný materiál, který je tvrdší, lehčí a odolnější proti poškrábání a nárazům než tradiční kovy používané v hodinářství. Tento proces mu propůjčuje vlastnosti „superpevné látky“, což je oxymóron odrážející jeho jedinečnou povahu.
Klíčovou součástí konstrukce je reproduktor, který umožňuje hodinkám Huawei Watch Ultimate 2 posílat zprávy pod vodou. Po ponoření si uživatelé mohou vybrat přednastavené zprávy, které se v případě spárování dvou hodinek Ultimate 2 odešlou do druhého zařízení. Tato funkce sice není určena k vedení rozhovorů, ale je užitečná pro přivolání pomoci nebo signalizaci místa setkání pod vodou. Jak ale tato technologie funguje?
Ve vodě je radiofrekvenční energie téměř nepoužitelná, takže komunikace pod vodou se přenáší po drátě nebo pomocí zvuku. Hodinky Huawei Watch Ultimate 2 používají druhou z uvedených metod. Zvuk, mechanické vlnění, které ke svému šíření potřebuje médium, se ve vodě šíří rychleji a dále než ve vzduchu díky hustotě vody, což umožňuje efektivnější přenos vibrací.
Proces vysílání zvukové zprávy pod vodou zahrnuje několik kroků. Nejprve se transdukcí přemění elektrický signál na zvuk. Srdcem systému je převodník nebo hydrofon, který funguje jako mikrofon. Přijímá elektrický signál představující zprávu a rozkmitá piezoelektrický nebo magnetický prvek. Tato vibrace se přenáší do vody a vytváří vysokofrekvenční zvukové vlny (ultrazvuk, obvykle nad 20 kHz). Tyto vibrace se dostanou do přijímače, který je převede zpět na elektrický signál, dekóduje je a ztotožní se zvolenou zprávou.

Zdroj: Youtube.com
Zajímavé je, že hodinky Watch Ultimate 2 se mohou stát vědeckým zařízením, nejen technologickým. Podvodní datové spoje lze kombinovat se satelitními datovými spoji a přenášet tak v reálném čase data z přístrojů na mořském dně vědcům na pevnině. Jednou z aplikací této techniky je včasné varování před tsunami vyvolanými podmořskými zemětřeseními. Vlny tsunami vznikají, když zemětřesení způsobí pohyb mořského dna, a tlakové senzory umístěné na mořském dně je mohou detekovat.
V rámci programu DART (Deep-ocean Assessment and Reporting of Tsunamis) amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byly v blízkosti oblastí, kde se v minulosti vyskytly vlny tsunami, instalovány snímače tlaku na dně, aby vědce a veřejnost upozornily na možnou událost. Každá z těchto bójí však stojí minimálně 250 000 eur (6,1 milionů korun). Za stejnou cenu by bylo možné vybudovat síť více než 250 takových bójí, což by umožnilo shromáždit více údajů, pokrýt větší území a zlepšit propojení a nezávislost systému.
Existují dva klíčové problémy. Prvním je naprogramování hodin tak, aby přijímaly a předávaly zprávy, když zjistí náhlé změny tlaku, teploty nebo rychlosti vody, což by bylo možné vyřešit aktualizací softwaru. Druhým problémem je výdrž baterie, která v současné době dosahuje maximálně 11 dní, než je třeba ji dobít. Naštěstí by věda mohla nabídnout řešení: stejné části, které vysílají zvuk, mohou prostřednictvím piezoelektrických materiálů přeměňovat tlak na elektřinu, a tím dobíjet baterii. Pod vodou je tlaku dostatek, což by mohlo být obnovitelným a udržitelným zdrojem energie pro tato zařízení.