CENTRUM.CZ > Kód Enigma > 5. 10. 2025, 05:58

Je autismus evoluční "vedlejší efekt" našeho mozku? Experti z Oxfordu mají ŠOKUJÍCÍ teorii

| 3 min

Sdílet

Co když autismus není "porucha", ale spíše fascinující odraz neuvěřitelného vývoje lidského mozku? Přesně s touto odvážnou a kontroverzní hypotézou přichází nová studie z prestižní Oxford University Press.

Je autismus evoluční "vedlejší efekt" našeho mozku? Experti z Oxfordu mají ŠOKUJÍCÍ teorii

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Vědci naznačují, že právě ty samé evoluční procesy, které z nás udělaly mistry řeči, abstraktního myšlení a bezkonkurenční tvořivosti, mohly zároveň "otevřít dveře" pro neurodiverzní stavy, jako je autismus. Je to evoluční daň za naši jedinečnou inteligenci?

Když evoluce přepíše mozkové kódy

Zatímco většina zvířat se vyvíjela v rytmu evoluční stability, lidský mozek se vydal jinou cestou – cestou prudkých genetických skoků.

Tým výzkumníků z univerzity Stanford a Oxford analyzoval obrovská data z tzv. single-nucleus RNA, která umožňují sledovat vývoj jednotlivých neuronů napříč živočišnými druhy. Zjistili, že jeden typ neuronů vnější mozkové vrstvy – tzv. L2/3 IT neurony – se u lidí vyvíjel překvapivě rychleji než u ostatních primátů.

Právě tyto buňky jsou přitom úzce spojeny s jazykem, pamětí a sociálním porozuměním – tedy s tím, co nás činí lidmi. Evoluce však zároveň přinesla vedlejší efekt: rychle se měnící geny související s autismem.

Autismus tedy může být evoluční cenou za komplexní lidské myšlení. Stejné geny, které umožnily našim předkům vyprávět příběhy a rozvíjet jazyk, mohly zároveň zvýšit riziko atypického vývoje mozkových spojů.

Autismus jako součást lidské rozmanitosti

„Naše výsledky naznačují, že některé genetické změny, díky nimž je lidský mozek tak výjimečný, zároveň přispěly k větší neurodiverzity,“ uvedl hlavní autor studie Alexander L. Starr.

Z evolučního hlediska by tedy autismus nemusel být pouze „poruchou“, ale součástí širšího spektra adaptací, které formovaly náš druh.

Stejně jako barvy v duze představuje každý mozek jinou kombinaci schopností – a právě tato rozmanitost mohla lidstvu přinést konkurenční výhodu.

Proč zvířata autismus neznají

Vědci také upozorňují, že projevy autismu a schizofrenie se prakticky nevyskytují u jiných živočišných druhů. U primátů sice existují určité sociální odchylky, ale nic, co by se dalo přirovnat k lidskému autismu. Důvodem je pravděpodobně komplexita lidské řeči a symbolického myšlení, které u zvířat nemají ekvivalent.

Jinými slovy – jen ten, kdo umí mluvit a myslet v abstraktních pojmech, může „zaplatit“ za tuto schopnost neurologickou zranitelností.

Pomalejší dětství, hlubší mozek

Zpomalení vývoje mozku je dalším klíčovým bodem studie. Dětský mozek u lidí zraje mnohem déle než u ostatních savců – a právě toto dlouhé období plasticity umožňuje rozvoj řeči, empatie i tvořivosti.

Autismus tak může být vedlejším produktem evoluční strategie, která dala lidem čas učit se, zkoumat a tvořit.

Mozek jako nevyřešená hádanka

Tento objev otevírá filozofickou otázku: pokud je autismus důsledkem evoluce, měli bychom na něj pohlížet jinak? Namísto čistě medicínského problému ho lze chápat jako součást lidské přirozenosti – připomínku, že genialita a křehkost jdou často ruku v ruce.

Studie ukazuje, že vývoj lidského mozku byl vykoupen změnami v genech, které ovlivňují autismus. Díky nim se náš mozek stal výjimečně schopným učení a řeči, ale zároveň citlivějším. Autismus tak není jen poruchou – je to možná evoluční stopa naší vlastní inteligence.

Je autismus evoluční "vedlejší efekt" našeho mozku? Experti z Oxfordu mají ŠOKUJÍCÍ teorii

Putin ví, jak rozložit Evropu. Expert předpovídá, kde by Rusko zaútočilo jako první

Jak se zrodila svoboda. Prohlédněte si sametovou revoluci v obrazech

Ďábel nosí Pradu je zpět: Meryl Streep v traileru ukazuje, že módní svět má novou královnu i nové nepřátele

Mrazy se ženou na Česko, hrozí i ledovka. Meteorologové řekli, jaký den to bude nejhorší.

V Argentině skončil s kulkou v břiše. Temný příběh Hitlerova vědce