Proč zničehonic žena ve středním věku začne přibírat a zdá se, že na tvrdohlavý tuk nic nefunguje? Vyzkoušejte cvičení, které je podle vědeckých studií extrémně účinné!
Pro ženy je typické ukládání tuku v oblasti stehen a hýždí, pro muže platí zas zvýšená koncentrace v oblasti pasu. Ale když žena přesáhne určitý věk a vstoupí do menopauzy, klesá ženský hormon estrogen a rozložení tuku v těle se mění . Přibližuje se tak svému mužskému protějšku, protože tuk se začíná ukládat více okolo středu těla.
Vyšší věk, pomalejší metabolismus Dochází také k dalším hormonálním změnám, které ovlivňují pocity sytosti i chuť k jídlu. Najednou můžete začít mít větší touhu po sladkém nebo pociťovat menší pocit sytosti po svých běžných jídlech. Výsledkem je – jak jinak – přibírání. Těch pár zbytečných kil nahoře ale nejde dolů tak dobře jako dřív , protože v tomto období spalujeme méně energie. A nejen proto, že se hýbeme méně, než když nám bylo 20.
Po čtyřicítce je už mírná nadváha celkem běžná a nemusí znamenat zdravotní ohrožení, zvlášť když se žena pravidelně hýbe. Zdroj: Shutterstock S rostoucím věkem totiž přirozeně mizí svaly, jejichž množství ovlivňuje bazální metabolismus . Po 30. roce ubývá zhruba 3 až 8 % svalové hmoty s každou další dekádou. Jinými slovy, najednou spalujeme méně než dřív. Čím jsme starší, kila zkrátka letí nahoru mnohem rychlejším tempem, aniž by se nějak výrazně měnil životní styl .
Čtěte také : Šla jsem do věhlasného fitka v Praze. To, co jsem viděla na lekci, byl horor v přímém přenosu
Ve věku nad 40 let je už proto běžná malá nadváha, která ale ještě nemusí nijak ohrožovat zdraví. Pokud se ale například po padesátce začne díky menopauze tělesná kompozice překlápět do opravdové obezity, nese s sebou už zdravotní rizika .
Kromě zvýšení predispozic pro cukrovku typu 2 u starších žen s nadváhou hrozí také vysoký krevní tlak, problémy s dýcháním či kardiovaskulární onemocnění a vyšší riziko mrtvice. Proto je potřeba hlídat si váhu, udržovat svalovou hmotu, a hlavně přidat mezi své aktivity pravidelné cvičení, které bude mít opravdové výsledky.
Jednoduchost, která funguje Cvičení, na které jste doposud byly zvyklé, najednou ale nemusí mít ten stejný efekt. Podle studií je pro ženy po menopauze nejefektivnějším aerobním pohybem rychlá chůze do kopce, která lze dobře imitovat i v posilovnách nakloněním běžeckého pásu .
Nemusíte šplhat žádné strmé krpály, stačí i malé převýšení. Zdroj: Shutterstock Tahle aktivita zvyšuje tepovou frekvenci do ideálního pásma, neboli zóny pro spalování tuků, což je asi 50 až 60 % maxima. Ukazuje se, že při chůzi do kopce s touto intenzitou tělo využívá jako zdroj energie spíš tuky než cukry, což potvrdila i studie na 25 ženách po menopauze uveřejněná v roce 2020. Zároveň tento typ pohybu zapojuje do akce velké svalové skupiny, jako jsou stehna, hýždě a lýtka . Výhodu pro starší ženy také představuje nižší zatěžování kloubů než například u běhu.
Čtěte také : Co se stane, když lidé nad 60 začnou jíst pravidelně hrst kanadských borůvek
A jak často máte chodit, aby to přineslo kýžené výsledky? Ze zmíněné studie vyplývá, že když ženy vyrážely na hodinové procházky do kopce třikrát týdně, už za 6 týdnů u nich došlo k snížení obvodu pasu asi o 1 cm . Dalším benefitem byl vylepšený krevní tlak nebo nárůst takzvaného „dobrého“ cholesterolu , což naznačuje, že tělo začalo spalovat tuky efektivněji. Ženy zaznamenaly také lepší rovnováhu a flexibilitu.
Pohybem to nekončí Při hubnutí jde změna váhy ruku v ruce také se správně nastaveným a pestrým jídelníčkem dávkovaným v přiměřených porcích, psychickou pohodou a dostatečně dlouhým spánkem. Ženy po menopauze by se měly zaměřit na příjem kvalitních bílkovin a z mikronutrientů doplňovat hlavně vápník a vitamin D jako prevenci osteoporózy.
Odborníci varují před striktními hladovkami, které u starších žen vedou naopak ke ztrátě svalů a opětovnému nabírání pracně shozených kilogramů . Je potřeba dodržovat také pitný režim. Pouze dostatek tekutin totiž zaručí, že všechny chemické procesy v těle budou probíhat efektivně, a to včetně efektivního spalování tuků.
zdroje: stob.cz , mayoclinic.cz , ichicagomedicine.org , pmc.ncbi.nlm.nih.gov, journals.physiology.orh