Předvolební období znovu testuje limity a ohebnost novinářské etiky. Pro regionální televize to před komunálními volbami platí dvojnásob. Rozjely se v nich týdny vysílání příspěvků o stříhání pásek na dokončených stavbách i rozhovory s „odborníky“, kteří čistě náhodou zrovna také kandidují. Právě na příjmech od politiků a samospráv jsou regionální televize často závislé.
V jednom z předchozích textů o regionálních médiích padla na stránkách tohoto webu spíše řečnická otázka: K čemu podnikatel Pavel Buráň potřebuje vlastní televizi?
Úspěšný moravský prodejce aut totiž letos koupil 70procentní podíl v regionální televizi TV Brno 1. Jejím jednatelem se poté stal bývalý politik, kdysi hejtman a poslanec za ČSSD, Michal Hašek.
Pořady objednávané za veřejné peníze krajskými či městskými samosprávami v regionálních médiích jsou často jakousi šedou zónou mezi propagací a zpravodajstvím.
S odstupem několika týdnů lze s vysokou míry jistoty tvrdit, že kvůli podpoře nezávislé regionální žurnalistiky se nákup nekonal.
Televize nyní prochází rebrandingem, stejně jako její pořad Host dne. A právě v něm se nyní, před komunálními a senátními volbami, začali hojně objevovat kandidáti hnutí ANO, představovaní ovšem podle svých profesí a nikoli politické angažovanosti.
Babišova oblíbená sestřička
Dne 24. srpna vyšel rozhovor s Petrou Absolonovou, která za hnutí Andreje Babiše kandiduje do senátu na Vyškovsku a sám Babiš ji dlouhodobě označuje za svou „oblíbenou sestřičku“.
Titulek s popisem hosta ovšem zněl „vrchní sestra gastroentrologie Masarykova onkologického ústavu Brno“. Na kandidaturu se moderátor Absolonové zeptal až v samotném závěru rozhovoru: „Vy se chcete dotknout i politiky, chcete jít do ní, a proto se ptám, jaké téma tam chcete otevřít?“
O den dříve televize odvysílala rozhovor s Ondřejem Ludkou, dvojkou brněnské magistrátní kandidátky hnutí ANO. Také zde došlo na politiku až na konci, jinak byl host představen jen podle své profese coby lékař a přednosta Všeobecné interní kliniky Fakultní nemocnice Brno.
18. srpna byla ve vysílání TV Brno 1 jako host Nikola Menšíková, která spolu se zmíněnou Petrou Absolonovou kandiduje za hnutí ANO v komunálních volbách v Modřicích.
7. září vyšel rozhovor s dalším lékařem Jaroslavem Štěrbou, také on byl představen jako odborník a přednosta Kliniky dětské onkologie. Na jeho kandidaturu za hnutí ANO do Senátu v obvodě Brno-město přišla řeč opět až v závěru pořadu.
Za zmínku stojí i rozhovor s datem publikace 8. září s Petrem Babulou, který měl původně kandidovat za ANO do Senátu na Vyškovsku, nakonec se ale kandidatury v červenci vzdal a nahradila ho zmíněná Petra Absolonová.
V tomto rozhovoru se už na politiku nedostalo, s hostem se moderátor bavil jako s „přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity“.
Když kandidát zpovídá kandidáty
Všechny výše popsané rozhovory byly na začátku a na konci krátce opatřeny symbolem PP označujícím placený obsah. Divák tak měl jen několik vteřin na to, aby mohl zachytit, že nesleduje klasické interview, ale obsah, na jehož zveřejnění měl někdo zájem a zaplatil za něj.
HlídacíPes.org s dotazy na zmíněné rozhovory kontaktoval druhého jednatele televize TV Brno 1 Pavla Doležala, rozhovor však odmítl s tím, že je v zahraničí.
Sebeprezentace politických kandidátů v regionálních televizích krátce před volbami není výjimkou, ale spíš pravidlem.
[souvisejici]
HlídacíPes.org v roce 2024 popsal případ ústecké regionální televize ÚTV, kam si tehdejší kandidátka za stranu PRO Ivana Turková zvala před krajskými volbami coby moderátorka na rozhovor do studia další kandidáty téže strany.
Televize ÚTV také v následné kampani před parlamentními volbami v roce 2025 dávala nadstandardní prostor hnutí SPD, což potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Provozovatelem ÚTV je plzeňská televize ZAK TV patřící do byznysového portfolia podnikatele Radka Nováka.
Primátor chválí televizi
Také ZAK TV má blízko k regionálním a komunálním politikům. Když televize letos na jaře velkolepým plesem slavila třicetileté výročí, pogratulovat jí přišel sám primátor Plzně Roman Zarzycký z hnutí ANO. „Myslím, že to je médium, které si zaslouží naši pozornost, které by se mělo sledovat,“ řekl pak na oslavě.
Z pohledu běžného diváka je často nemožné odlišit, jaký obsah vlastně sleduje. Samotné reportáže a další příspěvky vytvořené na základě těchto smluv už ve vysílání zpravidla nijak označené nebývají.
Právě město Plzeň a jeho příspěvkové organizace, ale také Plzeňský kraj a jeho podřízené složky jsou dlouhodobě významnými klienty ZAK TV a zdrojem jejích příjmů. Primátor Zarzycký je zase častým respondentem či hostem vysílání.
Podobný vztah založený na dlouhodobých objednávkách propagace a dalších služeb mezi Jihočeským krajem, respektive městem České Budějovice, a regionální Jihočeskou televizí popsal nedávno server Médiář.
Upozornil také, že podle loňského monitoringu vysílací rady zvýhodňovalo vysílání Jihočeské televize jak vedení Jihočeského kraje, tak českobudějovické radnice a prostor v reportážích dostávala pouze vládnoucí koalice.
V té době, na konci loňského roku, jihočeský hejtman Martin Kuba oznámil svůj odchod z ODS a přípravu nového politického hnutí. A právě odcházející představitele ODS, kteří později s Kubou založili hnutí Naše Česko, měla podle RRTV televize zviditelňovat.
Příliš blízko politikům
K tomu, jak důležité jsou pro přežití regionálních televizí příjmy z veřejných zdrojů, se otevřeně hlásí i zmíněná televize ÚTV na svém webu:
„Příjmy regionální televize plynou především ze spolupráce s krajem, městy, obcemi a jejich organizacemi (na základě dohodnuté podoby poskytování mediálního prostoru) a soukromým sektorem (reklamní spoty, kampaně, tematické pořady, sponzoring).“
[souvisejici1]
Že jsou pořady objednávané za veřejné peníze krajskými či městskými samosprávami v regionálních médiích často jakousi šedou zónou mezi propagací a zpravodajstvím, dokládá i starší případ regionální televize RTM Plus na Liberecku.
Ta dostala v roce 2023 pokutu od vysílací rady za smlouvu uzavřenou s Libereckým krajem, v níž se zavázala vyrábět zpravodajství a publicistiku právě podle pokynů kraje a na základě jeho schválení. Podle rady tím došlo k porušení principů redakční nezávislosti.
Z pohledu běžného diváka je často nemožné odlišit, jaký obsah vlastně sleduje. Zatímco smlouvy mezi samosprávami a televizemi o propagaci a natáčení pořadů lze většinou najít v registru smluv, samotné reportáže a další příspěvky vytvořené na základě těchto smluv už ve vysílání zpravidla nijak označené nebývají.