5 min

Benátská držgrešle Peggy Guggenheimová: Jeden muž a jeden obraz denně

Sdílet

Dennívýzva

Když se po válce usadila na posledních třicet let svého života v Benátkách, stala se z ní absolutní celebrita, ale také postrach místních obchodníků. Ačkoliv vlastnila renesanční Palazzo Venier a v něm sbírku nevyčíslitelné hodnoty, v restauracích a kavárnách přepočítávala účty do poslední liry. Pokud měla pocit, že ji číšník nebo gondoliér ošidil o drobné, vyvolala strašlivý skandál přímo na ulici. Energická a extravagantní dáma v nápadných brýlích by si vskutku pro groš nechala vrtat koleno.

Peggy Guggenheimová

Zdroj: Profimedia

Tato mimořádně bohatá Američanka si ale uměla užívat života! Milovala umění i muže. Proslula výrokem, že jejím cílem je denně koupit jeden obraz a vyspat se s jedním umělcem. Sbírala obrazy, byla skvělou obchodnicí, mecenáškou i milenkou talentovaných známých i neznámých umělců. Nebylo to tak ale odjakživa…

a3b683ef10020-obrazek.jpg.webp
Peggy Guggenheimová
Foto: Profimedia

Marguerite Guggenheimová, které od útlého dětství říkali Peggy, přišla na svět v roce 1898 do bohaté židovské rodiny, jež bydlela poblíž Central Parku a patřila mezi newyorskou smetánku podobně jako Rockefellerovi či Rothschildovi. K této manhattanské elitě se řadili i bankéři Seligmanovi, rodina její matky Florette. Peggyin dědeček Meyer Guggenheim se ze severozápadního Švýcarska vystěhoval do Ameriky ve druhé polovině 19. století s touhou zbohatnout. Amerika jako země neomezených možností mu to umožnila. Otevřel si zde doly na stříbro, měď a olovo, vybudoval obrovskou a prosperující firmu a zbohatl natolik, že se stal jedním z nejmovitějších lidí Ameriky.

Měl sedm synů, které všechny dokázal velmi dobře zabezpečit! Jedním z nich byl i Peggyin otec Benjamin. Ten bohužel nezdědil po svém otci ani jeho pracovitost, ani obchodního ducha. Majetek promrhal za milenky a pochybné obchody. V dubnu 1912 se se spolu s milenkou vracel z Evropy do Ameriky a patřil mezi prominentní hosty plavící se na „nejbezpečnější lodi všech dob“ – na Titaniku. Když bylo jasné, že loď nelze zachránit, oblékl se spolu se svými přáteli i lokajem do smokingu připraven jít s lodí ke dnu jako gentleman. Odmítl vestu i záchranný člun, a naopak pomáhal nastupovat ženám i dětem z nižších tříd lodi. Tato skutečnost je všeobecně známá.

ab91ae0c1583d-obrazek.jpg.webp
Peggy Guggenheimová se svou kolekcí
Foto: Profimedia

Zanechal po sobě vdovu, tři dcery a velké množství dluhů. Následující léta byla pro tyto čtyři ženy opravdu těžká. Není divu, že Peggy později ve své autobiografii napsala, že nemá na dětství zrovna ty nejpříjemnější vzpomínky. Vše se naštěstí v dobré obrátilo, když zemřel bohatý Peggyin dědeček. Dědictví vrátilo rodině patřičnou životní úroveň. Peggy byla tak trochu po otci dobrodružné povahy, a tak když dosáhla v jednadvaceti letech plnoletosti, sbalila si svůj milión a odjela do sladké Paříže, ráje umělců.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Marie Bracquemondová: Nesporně talentovaná, ale nedoceněná umělkyně se slibně rozjeté kariéry raději vzdala. Pro klid v rodině

Tady se také po dvou letech vdala za svou první velkou lásku - spisovatele Laurence Vaila, který ji romanticky požádal o ruku na Eifellovce. Byl to typický pařížský bohém, který většinu času trávil na večírcích, kde se hojně popíjelo. Alkoholu propadl už jako teenager a držel se ho celý život. I v manželství s Peggy. Pod jeho vlivem manželku psychicky terorizoval, byl agresivní a panovačný. Přesto jejich bouřlivý život trval sedm let. Hodně spolu cestovali, vášnivě se milovali, stále se hádali a usmiřovali. V manželství se jim narodily dvě děti – syn Sindbad, ten po rozvodu připadl otci, a dcera Pegeen zůstala s matkou. Tedy Peggy svou dceru dost často odkládala k přátelům. Pegeen byla velmi talentovanou malířkou, ale vyrostla z ní psychicky nevyrovnaná osobnost. Zemřela v roce 1967 na předávkování léky při svém pátém pokusu o sebevraždu.

V Evropě se Peggy seznámila s mnoha literáty, malíři a sochaři, známými i méně známými. Mnozí se stali jejími milenci, měla jich požehnaně, její sexuální apetýt byl pověstný. Další podporovala finančně. Ale hlavně – začala se cíleně zajímat o obrazy, které začala skupovat. Na jednu stranu mecenáška, ale na druhou tvrdá obchodnice. Postupovala podle předem připraveného seznamu, jezdila po ateliérech s hotovostí v kapse. Řídila se heslem – jeden obraz denně - a tvrdě smlouvala. Mnohá díla tak získala za nejnižší možné ceny. Nutno ale ocenit, že je zachránila před blížícím se nacismem. Sbírku tajně jako „vybavení domácnosti“ odvezla v roce 1941 do Ameriky. A nejen ji! Zorganizovala z Marseille i odjezd svých dětí, exmanžela, milenců i exmilenců a vůbec mnoha významných lidí, pro něž už nebylo v Evropě bezpečno.

2659f6c64b1df-obrazek.jpg.webp
Peggy Guggenheimová ve své galerii „Art of This Century“ v New Yorku
Foto: Profimedia

V New Yorku otevřela galerii Art of this Century - Umění tohoto století. A také se podruhé provdala. Za svou novou lásku - židovského malíře, dadaistu a surrealistu Maxe Ernsta, kterého rovněž zachránila. Už po roce se ale v divokém manželství objevují problémy, Max jí nedokáže být věrný. K oficiálnímu rozvodu dochází ale teprve po pěti letech.

Po válce to Peggy znovu táhlo do Evropy. Domov pro sebe i své obrazy nalezla v Benátkách. Přímo u Canal Grande objevila zajímavý, nedokončený Palazzo Vernier dei Leoni z roku 1749. Ten výhodně koupila (ostatně jak jinak?) a zde v roce 1951 otevřela proslulou galerii nesoucí její jméno, o níž se tvrdí, že je učebnicí moderního umění. Ráda jezdila po Grand Canalu ve své vlastní gondole obklopena svými milovanými psy plemena Lhasa Apso, na nichž opravdu nešetřila. Nazývala je svými dětmi a dopřávala jim to nejlepší.

Přestože byla velmi bohatá a v mnoha směrech velkorysá, zůstala skrblíkem po celý život. Traduje se, že jako návštěvnice proslulého Hary´s baru na náměstí sv. Marka vždy tvrdě vyžadovala účet, dýško nedávala. Bylo jí také líto „vyhazovat“ peníze na nutné opravy části paláce, kde bydlela. Prožila bouřlivý a naplněný život, přesto poslední léta strávila jako osamělá dáma v domě zamořeném vlhkostí a plísní. Zemřela v prosinci 1979 na následky zranění, které utrpěla při nastupování do gondoly. Spolu se svými miláčky je pochována v zahradě Palazzo Vernier dei Leoni. Společnost jí dělají i sochy v zahradě i umělecká díla nebývalé hodnoty, jež Benátčanům, kteří ji milovali a nazývali ji „poslední dóžkou“, zanechala.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Milá, laskavá, pohostinná a vzdělaná, taková byla paní továrníková Marie Baťová, první dáma Zlína

Zdroj info: Villardová Sophie: Sen o štěstí: Příběh Peggy Guggenheimové, 2021, TOP 10 Benátky 2002, Wikipedie

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Benátská držgrešle Peggy Guggenheimová: Jeden muž a jeden obraz denně

Muchová - Nosková 1:1. Fantastická česká bitva pokračuje. Teď jde do trháku Nosková

Vášáryová ve Varech zastínila úplně všechny. Rudé šaty skrývaly tajný odkaz na legendární Postřižiny

Srdce se mu zastavilo na sedm minut. Teď trenér pomáhá psát norský zázrak

Poslední červený koberec ve Varech? Hvězdy dorazily, originalita si vzala volno

Zakladatel Železné koule: Motivace ke zdravému životnímu stylu nestačí. Někdy je lepší zajít na pivo