Chceme pryč! Tři čtvrtiny obyvatel Ústí nad Labem zvažují odchod z města

Sdílet

V Ústí nad Labem už nechtějí žít ani jeho obyvatelé. Takový je ve zkratce výsledek průzkumu, který si mezi lidmi nechal zpracovat ústecký magistrát. Jde o další z výzkumů, který je součástí strategie rozvoje města, která už na jaře ukázala, že město odepsali převážně mladí a perspektivní lidé a odchází z něho. Není to koneckonců

profimedia-0198719660

Zdroj: Ilustrační foto: Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia

Není to koneckonců velké překvapení ve městě, ke kterému se nehlásí ani jeho vrcholní představitelé a někteří členové zastupitelstva. Ty, co se odstěhovali, s městem pojí jen formální trvalé bydliště a tvrzení, že podle zákona je všechno v pořádku.

Do ankety týkající se kvality bydlení a života v krajském městě se zapojilo 1411 respondentů všech věkových kategorií. Radnice si tak potvrdila jen to, co ukazují geografické tabulky v minimálně posledních patnácti letech – Ústí nad Labem se vylidňuje, jeho obyvatelé z něj utíkají.

Ještě v roce 2010 mělo podle údajů Českého statistického úřadu Ústí nad Labem 95 477 obyvatel, od té doby počet vytrvale klesá – k začátku letošního roku už to bylo necelých 91 tisíc, přesněji řečeno 90 866. Reálně bude počet ještě nižší, jak ukázal právě zmíněný jarní výzkum. Data mobilních operátorů, která přesně ukazují pohyb lidí po městě, mluví jen o nějakých 80 tisících lidí.

Statistiky jsou neúprosné – roli nehraje zdaleka jen rozdíl mezi nově narozenými a zemřelými, ale stěhování. Stejně jako z dalších měst v Ústeckém kraji odcházejí z Ústí zejména mladí a vzdělaní lidé.

Město požádalo obyvatele o vyplnění dotazníku o bydlení. Jeho výsledky jsou spíš obžalobou současného i bývalých vedení.

Téměř tři čtvrtiny lidí (71 procent) uvedly, že zvažovaly odchod z města, většina z nich ale zůstává kvůli rodinným vazbám. Důvody, proč chtějí lidé z Ústí pryč, nejsou nijak překvapivé.

„Nejvíce nutí respondenty k této úvaze sociální skladba obyvatelstva (22 %), subjektivní nižší pocit bezpečnosti (18 %), stav infrastruktury a rozvoje města (15 %), osobní a rodinné důvody (13 %) a práce a kariéra (12 %),“ cituje radnice výsledky odpovědí.

Klíše jako nejhorší adresa?
Co je možná překvapivé, jsou podle respondentů „nejhorší místa k žití“. Předpoklad, že nejvíc si budou na nepořádek stěžovat lidé žijící ve vyloučených lokalitách, jako je Mojžíř nebo Předlice, se nenaplnil. V tomto směru je „předstihlo“ centrum města nebo čtvrť Klíše, která v Ústí platí za nejvyhledávanější lokalitu k bydlení. Na nepořádek si v centru stěžuje 32 procent lidí, na Klíši je to dokonce 35 procent. Pro srovnání – v Mojžíři jde o 28 procent, v Předlicích jen 23 procenta respondentů.

[souvisejici]S bezpečností jsou nejvíc nespokojení lidé v Neštěmicích a Krásném Březně (25, resp. 22 procent), hned za nimi je ale znovu centrum města (21 procent) a opět Klíše (18 procent). Místním vadí v centru města hlavně bezdomovci a narkomani, jak ostatně nedávno kampaňovitě popsaly Novinky a další média.

Policie tvrdí, že nejčastěji vyjíždí k přestupkům. Ale možná se do centra vydá i pěšky: „S ohledem na vývoj bezpečnostní situace a dostupné kapacity aktuálně zvažujeme možnost trvalého zřízení pěší hlídky právě pro tuto oblast,“ informovala mluvčí policie Veronika Hyšplerová.

Podle policejních statistik přitom počet trestných činů na Ústecku klesá – v roce 2024 policie podle svých dat zaznamenala 2161 případů, o 8,5 procenta méně než v roce 2023.

[caption id="attachment_139971" align="aligncenter" width="640"] Zdroj: Statutární město Ústí nad Labem[/caption]

S životem ve městě není podle dotazníku spokojena více než polovina obyvatel (53 procent). Nejlépe se v něm žije lidem nad 65 let (66 procent).

„Hlavními důvody nespokojenosti jsou (ne)čistota a nepořádek (39 %), sociálně nepřizpůsobiví občané (26 %) a celkově centrum města (17 %), které je nejkritizovanější částí města,“ uzavírá průzkum.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Všechny články tohoto autora